Jednačtyřicetiletý muž z východočínské provincie Ťiang-su byl potvrzen jako první člověk na světě, který se nakazil kmenem ptačí chřipky H10N3. Informovala o tom čínská Národní zdravotní komise, kterou citovala agentura Reuters.
Čína oznámila, že se tam poprvé přenesla na člověka ptačí chřipka H10N3
Muž z města Čen-ťiang byl hospitalizován 28. dubna poté, co se u něj objevila horečka a další symptomy. Podle čínské komise se 28. května potvrdilo, že má virus ptačí chřipky H10N3; jak se jím nakazil, komise neuvedla.
H10N3 je méně patogenní, tedy relativně méně vážný kmen ptačí chřipky a riziko jeho šíření ve velkém měřítku je velmi malé, dodala komise. Stav nakaženého muže je stabilní a je připravený na propuštění z nemocnice. Sledování kontaktů, s nimiž byl ve spojení, žádné další případy nákazy neodhalilo.
V Číně se vyskytuje mnoho různých kmenů ptačí chřipky a některými se sporadicky nakazí i lidé, obvykle pracující s drůbeží. Žádný podstatnější počet nakažených ptačí chřipkou se neobjevil od let 2016–2017, kdy po nákaze kmenem H7N9 zemřelo asi tři sta lidí.
Co víme o H10N3
Tento kmen chřipky byl dlouhá léta velmi vzácný – za 40 let před rokem 2018 bylo zaznamenáno pouze asi 160 případů tohoto viru, nejčastěji přitom u různých druhů vodního ptactva nebo volně žijících ptáků.
Vědci prokázali, že chřipkové viry H10 se vyskytují v širokém spektru domácích i volně žijících druhů ptáků, stejně jako u savců, což naznačuje, že jsou schopné se adaptovat i na jiné hostitele, a mohou tedy bez větších problémů překračovat mezidruhové hranice.
Virus H10N3 byl izolován v mnoha částech světa u domácí drůbeže, vodního i suchozemského ptactva. Experimenty čínských biologů ukázaly, že skupina ptačích virů H10 má schopnost vážně poškodit plicní tkáň savců – a tedy pro ně (a tedy i pro člověka) může znamenat jistou formu ohrožení.
Ptačí chřipky a lidé
Ptačí chřipkové viry jsou obecně značnou hrozbou, vzhledem k tomu, jak rychle se umí šířit z volné přírody: nakažený divoký pták se může dostat do chovu ptáků, kde se pak nemocí nakazí další tisíce zvířat a virus může dále mutovat – a na tomto místě pak také může dojít k přenosu na člověka.
Přesně to je scénář, který se nedávno odehrál v Rusku u jiného kmene ptačí chřipky – H5N8, který má dokonce podle vědců pandemický potenciál.
Tento nový kmen chřipkového viru se poprvé objevil v Číně roku 2010, tehdy se jím nakazila kachna. Pak se virus rychle šířil dál: do roku 2014 byla zaznamenána ohniska v Japonsku a Jižní Koreji u domácích i volně žijících ptáků. A do roku 2016 byl nalezen u ptáků v Indii, Rusku, Mongolsku, USA a částech Evropy. Do roku 2020 byla ohniska zaznamenána ve 46 zemích.
Podle autorů práce, která vyšla v žurnálu Science, je z krátké historie této nemoci jasné, že virus je schopen se velmi efektivně a rychle šířit. Ještě znepokojivější je podle nich ale zpráva z loňského prosince, kdy se ukázalo, že infekce virem H5N8 zasáhla sedm zaměstnanců ptačí farmy v Rusku. Tyto informace byly oficiálně potvrzené letos v únoru.
