V Mexiku objevili neznámý druh „ukecaného“ dinosaura

Archeologové v Mexiku identifikovali nový druh dinosaura díky nálezu a rekonstrukci až 73 milionů let starých kostí. Živočich se vyznačoval pestrobarevným hřebínkem a sluchem schopným zaznamenat zvuky o nízké frekvenci. Vědci nového dinosaura pojmenovali Tlatolophus galorum.

První zbytky tohoto dinosaura objevili vědci v roce 2013. Tehdy nalezli v oblasti General Cepeda na severu Mexika jeho ocas. Následující průzkumy vedly k objevu dalších kostí včetně lebky či 1,3 metru dlouhého hřebínku. Poskládání a rekonstrukce kostí pak umožnila pojmenování nového druhu. Výsledek paleontologové popsali v odborném žurnálu Cretaceous Research.

Podle vědců byl Tlatolophus galorum býložravcem. „Víme, že jeho sluch byl schopný vnímat zvuky o nízké frekvenci, předpokládáme, že to byl pokojný a komunikativní dinosaurus,“ uvedl mexický národní archeologický ústav (INAH), který vedl průzkum spolu s univerzitou v Mexiku (UNAM). Vědci se také domnívají, že dinosaurus byl schopný vydávat silné zvuky, aby odradil dravce či při páření – vydával je zřejmě velmi často a musely být značně nápadné.  Jeho hřebínek byl údajně pestrobarevný.

Právě tato kombinace vlastností mu dala také jméno. Název Tlatolophus je odvozen od domorodého slova v jazyce nahuatl, které znamená slovo nebo řeč, a řeckého slova lophus, což znamená hřebínek.

Podle archeologů se kostra dinosaura dobře uchovala, protože živočich před 72 až 73 miliony let zahynul ve velmi bahnité vodní ploše. Mršinu tak bahno rychle zakrylo, což výrazně pomohlo k dobré konzervaci kostí. Například v případě lebky se zachovalo až 80 procent její struktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 8 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 10 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 12 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 13 hhodinami
Načítání...