V Mexiku objevili neznámý druh „ukecaného“ dinosaura

Archeologové v Mexiku identifikovali nový druh dinosaura díky nálezu a rekonstrukci až 73 milionů let starých kostí. Živočich se vyznačoval pestrobarevným hřebínkem a sluchem schopným zaznamenat zvuky o nízké frekvenci. Vědci nového dinosaura pojmenovali Tlatolophus galorum.

První zbytky tohoto dinosaura objevili vědci v roce 2013. Tehdy nalezli v oblasti General Cepeda na severu Mexika jeho ocas. Následující průzkumy vedly k objevu dalších kostí včetně lebky či 1,3 metru dlouhého hřebínku. Poskládání a rekonstrukce kostí pak umožnila pojmenování nového druhu. Výsledek paleontologové popsali v odborném žurnálu Cretaceous Research.

Podle vědců byl Tlatolophus galorum býložravcem. „Víme, že jeho sluch byl schopný vnímat zvuky o nízké frekvenci, předpokládáme, že to byl pokojný a komunikativní dinosaurus,“ uvedl mexický národní archeologický ústav (INAH), který vedl průzkum spolu s univerzitou v Mexiku (UNAM). Vědci se také domnívají, že dinosaurus byl schopný vydávat silné zvuky, aby odradil dravce či při páření – vydával je zřejmě velmi často a musely být značně nápadné.  Jeho hřebínek byl údajně pestrobarevný.

Právě tato kombinace vlastností mu dala také jméno. Název Tlatolophus je odvozen od domorodého slova v jazyce nahuatl, které znamená slovo nebo řeč, a řeckého slova lophus, což znamená hřebínek.

Podle archeologů se kostra dinosaura dobře uchovala, protože živočich před 72 až 73 miliony let zahynul ve velmi bahnité vodní ploše. Mršinu tak bahno rychle zakrylo, což výrazně pomohlo k dobré konzervaci kostí. Například v případě lebky se zachovalo až 80 procent její struktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 7 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 9 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 10 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...