V Mexiku objevili neznámý druh „ukecaného“ dinosaura

Archeologové v Mexiku identifikovali nový druh dinosaura díky nálezu a rekonstrukci až 73 milionů let starých kostí. Živočich se vyznačoval pestrobarevným hřebínkem a sluchem schopným zaznamenat zvuky o nízké frekvenci. Vědci nového dinosaura pojmenovali Tlatolophus galorum.

První zbytky tohoto dinosaura objevili vědci v roce 2013. Tehdy nalezli v oblasti General Cepeda na severu Mexika jeho ocas. Následující průzkumy vedly k objevu dalších kostí včetně lebky či 1,3 metru dlouhého hřebínku. Poskládání a rekonstrukce kostí pak umožnila pojmenování nového druhu. Výsledek paleontologové popsali v odborném žurnálu Cretaceous Research.

Podle vědců byl Tlatolophus galorum býložravcem. „Víme, že jeho sluch byl schopný vnímat zvuky o nízké frekvenci, předpokládáme, že to byl pokojný a komunikativní dinosaurus,“ uvedl mexický národní archeologický ústav (INAH), který vedl průzkum spolu s univerzitou v Mexiku (UNAM). Vědci se také domnívají, že dinosaurus byl schopný vydávat silné zvuky, aby odradil dravce či při páření – vydával je zřejmě velmi často a musely být značně nápadné.  Jeho hřebínek byl údajně pestrobarevný.

Právě tato kombinace vlastností mu dala také jméno. Název Tlatolophus je odvozen od domorodého slova v jazyce nahuatl, které znamená slovo nebo řeč, a řeckého slova lophus, což znamená hřebínek.

Podle archeologů se kostra dinosaura dobře uchovala, protože živočich před 72 až 73 miliony let zahynul ve velmi bahnité vodní ploše. Mršinu tak bahno rychle zakrylo, což výrazně pomohlo k dobré konzervaci kostí. Například v případě lebky se zachovalo až 80 procent její struktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...