Zbytky z kávy by mohly usnadnit obnovu lesů, ukázal výzkum

Zbytky kávy se mnohdy doporučují jako vhodné hnojivo pro pokojové i zahradní rostliny. Nyní vědci tvrdí, že kávová dužina by mohla také usnadnit obnovu tropických lesů. Studii publikoval odborný časopis Ecological Solutions and Evidence.

Během studie vědci rozprostřeli půlmetrovou vrstvu kávové dužiny na plochu 35 krát 40 metrů degradované půdy v Kostarice. Zároveň - aby měli srovnání - si označili podobnou oblast, kterou však zmiňovaným způsobem neošetřili. 

Dva roky pak tým na ploše nijak nezasahoval. Když se pak na místo vrátil, zjistil, že oblast ošetřená kávou měla o osmdesát procent porostu více. U kontrolní oblasti to přitom bylo pouhých dvacet procent. Porost byl navíc v porovnání s neošetřenou plochou asi čtyřikrát vyšší.

„Výsledky byly ohromné,“ uvedla pro server EurekAlert! hlavní autorka studie Rebecca Coleová z University of Hawaii. „Oblast ošetřená silnou vrstvou zmíněného produktu se za pouhé dva roky proměnila v malý les, zatímco na kontrolním pozemku nadále dominovaly nepůvodní pastevní trávy,“ dodala.

Půlmetrová vrstva kávové dužiny navíc napomohla k eliminaci invazivních trav, které často brání sukcesi lesů. Jejich ústup tak umožnil původním druhům stromů, jejichž semena na místo například přivál vítr, na ploše zakořenit. 

Více živin

Dalším zjištěním bylo, že půda po dvou letech od ošetření kávou obsahovala oproti kontrolní oblasti výrazně vyšší hladiny různých živin, jako je například uhlík, dusík či fosfor. Podle vědců se jedná o slibné zjištění.

„Tato případová studie naznačuje, že vedlejší zemědělské produkty je možné použít k urychlení obnovy lesů na narušených tropických pozemcích,“ dodala Coleová s tím, že by metoda teoreticky mohla usnadnit globální zalesňování. Dužina z kávy je přitom podle vědců široce dostupným odpadním produktem, který obsahuje vysoké množství živin.

Autoři studie nicméně podotýkají, že je v této oblasti potřeba provést další výzkum a mimo jiné sledovat dlouhodobé dopady aplikace tohoto „hnojiva“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 10 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 13 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 18 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...