Zbytky z kávy by mohly usnadnit obnovu lesů, ukázal výzkum

Zbytky kávy se mnohdy doporučují jako vhodné hnojivo pro pokojové i zahradní rostliny. Nyní vědci tvrdí, že kávová dužina by mohla také usnadnit obnovu tropických lesů. Studii publikoval odborný časopis Ecological Solutions and Evidence.

Během studie vědci rozprostřeli půlmetrovou vrstvu kávové dužiny na plochu 35 krát 40 metrů degradované půdy v Kostarice. Zároveň - aby měli srovnání - si označili podobnou oblast, kterou však zmiňovaným způsobem neošetřili. 

Dva roky pak tým na ploše nijak nezasahoval. Když se pak na místo vrátil, zjistil, že oblast ošetřená kávou měla o osmdesát procent porostu více. U kontrolní oblasti to přitom bylo pouhých dvacet procent. Porost byl navíc v porovnání s neošetřenou plochou asi čtyřikrát vyšší.

„Výsledky byly ohromné,“ uvedla pro server EurekAlert! hlavní autorka studie Rebecca Coleová z University of Hawaii. „Oblast ošetřená silnou vrstvou zmíněného produktu se za pouhé dva roky proměnila v malý les, zatímco na kontrolním pozemku nadále dominovaly nepůvodní pastevní trávy,“ dodala.

Půlmetrová vrstva kávové dužiny navíc napomohla k eliminaci invazivních trav, které často brání sukcesi lesů. Jejich ústup tak umožnil původním druhům stromů, jejichž semena na místo například přivál vítr, na ploše zakořenit. 

Více živin

Dalším zjištěním bylo, že půda po dvou letech od ošetření kávou obsahovala oproti kontrolní oblasti výrazně vyšší hladiny různých živin, jako je například uhlík, dusík či fosfor. Podle vědců se jedná o slibné zjištění.

„Tato případová studie naznačuje, že vedlejší zemědělské produkty je možné použít k urychlení obnovy lesů na narušených tropických pozemcích,“ dodala Coleová s tím, že by metoda teoreticky mohla usnadnit globální zalesňování. Dužina z kávy je přitom podle vědců široce dostupným odpadním produktem, který obsahuje vysoké množství živin.

Autoři studie nicméně podotýkají, že je v této oblasti potřeba provést další výzkum a mimo jiné sledovat dlouhodobé dopady aplikace tohoto „hnojiva“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 16 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...