Archeologové objevili v Peru 3200 let starý chrám pavoučího boha s nožem v ruce

Archeologové v severní části Peru našli na stěně starověkého chrámu 3200 let starou malbu. Předpokládají, že zobrazuje pavoučího boha s nožem, který je spojován s deštěm a plodností. Právě jemu byla svatyně zasvěcena.

Nástěnná malba nanesená okrovou, žlutou, šedou a bílou barvou na stěnu budovy z hliněných cihel byla objevena už vloni. Archeologové zde provedli průzkum poté, co už většinu areálu v provincii Virú v oblasti La Libertad nenávratně zničili místní zemědělci, kteří se zde pokoušeli rozšířit své plantáže na pěstování avokáda a cukrové třtiny.

Vědci, kteří stavbu zkoumali, se domnívají, že svatyně byla postavena předkolumbovskou kulturou Cupisnique, která vznikla v oblasti severního pobřeží Peru před více než 3000 lety.

Archeolog Régulo Franco Jordán uvedl, že strategická poloha svatyně poblíž řeky vede badatele k přesvědčení, že to byl chrám zasvěcený vodním božstvům, respektive božstvům nějak spojeným s vodním živlem –⁠ a mezi ně patřil v této době a lokalitě i pavouk.

„To, co tu máme, je svatyně, která byla před tisíci lety obřadním centrem,“ řekl peruánskému listu La República. „Pavouk na svatyni je spojován s vodou –⁠ byl v předhispánských kulturách, jež se řídily kalendářem založeným na přírodních jevech, neuvěřitelně důležitým zvířetem. Je pravděpodobné, že mezi lednem a březnem, kdy sem dorazily deště, se tu konaly zvláštní obřady věnované vodě,“ myslí si vědec.

Řadu detailů o pozoruhodné stavbě se už ale nepodaří zjistit. Podle archeologů bylo totiž asi šedesát procent komplexu, který leží přibližně 500 kilometrů severně od Limy, zničeno už v listopadu loňského roku, když zemědělci v regionu použili těžké stroje, aby se pokusili rozšířit svá pole.

Jordánův tým pojmenoval chrám Tomabalito podle nedalekého archeologického naleziště známého jako el Castillo de Tomabal. „Místo bylo zaregistrováno a nález bude zakryt, dokud neskončí pandemie covidu a dokud zde nebude proveden normální průzmum lokality,“ řekl listu La República.

Pavoučí bohové ve světě

V našem středoevropském prostředí jsou pavouci historicky považováni za něco spíše odpudivého, v jiných částech světa jsou ale spojeni s napřirozenými schopnostmi, a tedy i s řadou božstev –⁠ a velmi často i s vodním živlem.

Jedním z nejstarších známých pavoučích božstev byla sumerská bohyně Uttu, dcera boha vod Enkiho. Byla patronkou tkaní –⁠ podobně jako řecká Arachné, která dala pavoukům vědecké pojmenování.

Významným byl i africký pavoučí bůh Anansi, který patřil mezi bohy-podvodníky. O důležitosti pavoučích božstev v Jižní Americe svědčí i zobrazení obřího pavouka na planině Nazca.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...