Archeologové objevili v Peru 3200 let starý chrám pavoučího boha s nožem v ruce

Archeologové v severní části Peru našli na stěně starověkého chrámu 3200 let starou malbu. Předpokládají, že zobrazuje pavoučího boha s nožem, který je spojován s deštěm a plodností. Právě jemu byla svatyně zasvěcena.

Nástěnná malba nanesená okrovou, žlutou, šedou a bílou barvou na stěnu budovy z hliněných cihel byla objevena už vloni. Archeologové zde provedli průzkum poté, co už většinu areálu v provincii Virú v oblasti La Libertad nenávratně zničili místní zemědělci, kteří se zde pokoušeli rozšířit své plantáže na pěstování avokáda a cukrové třtiny.

Vědci, kteří stavbu zkoumali, se domnívají, že svatyně byla postavena předkolumbovskou kulturou Cupisnique, která vznikla v oblasti severního pobřeží Peru před více než 3000 lety.

Archeolog Régulo Franco Jordán uvedl, že strategická poloha svatyně poblíž řeky vede badatele k přesvědčení, že to byl chrám zasvěcený vodním božstvům, respektive božstvům nějak spojeným s vodním živlem –⁠ a mezi ně patřil v této době a lokalitě i pavouk.

„To, co tu máme, je svatyně, která byla před tisíci lety obřadním centrem,“ řekl peruánskému listu La República. „Pavouk na svatyni je spojován s vodou –⁠ byl v předhispánských kulturách, jež se řídily kalendářem založeným na přírodních jevech, neuvěřitelně důležitým zvířetem. Je pravděpodobné, že mezi lednem a březnem, kdy sem dorazily deště, se tu konaly zvláštní obřady věnované vodě,“ myslí si vědec.

Řadu detailů o pozoruhodné stavbě se už ale nepodaří zjistit. Podle archeologů bylo totiž asi šedesát procent komplexu, který leží přibližně 500 kilometrů severně od Limy, zničeno už v listopadu loňského roku, když zemědělci v regionu použili těžké stroje, aby se pokusili rozšířit svá pole.

Jordánův tým pojmenoval chrám Tomabalito podle nedalekého archeologického naleziště známého jako el Castillo de Tomabal. „Místo bylo zaregistrováno a nález bude zakryt, dokud neskončí pandemie covidu a dokud zde nebude proveden normální průzmum lokality,“ řekl listu La República.

Pavoučí bohové ve světě

V našem středoevropském prostředí jsou pavouci historicky považováni za něco spíše odpudivého, v jiných částech světa jsou ale spojeni s napřirozenými schopnostmi, a tedy i s řadou božstev –⁠ a velmi často i s vodním živlem.

Jedním z nejstarších známých pavoučích božstev byla sumerská bohyně Uttu, dcera boha vod Enkiho. Byla patronkou tkaní –⁠ podobně jako řecká Arachné, která dala pavoukům vědecké pojmenování.

Významným byl i africký pavoučí bůh Anansi, který patřil mezi bohy-podvodníky. O důležitosti pavoučích božstev v Jižní Americe svědčí i zobrazení obřího pavouka na planině Nazca.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 8 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 8 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 10 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 13 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 15 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 18 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.