Archeologové objevili v Peru 3200 let starý chrám pavoučího boha s nožem v ruce

Archeologové v severní části Peru našli na stěně starověkého chrámu 3200 let starou malbu. Předpokládají, že zobrazuje pavoučího boha s nožem, který je spojován s deštěm a plodností. Právě jemu byla svatyně zasvěcena.

Nástěnná malba nanesená okrovou, žlutou, šedou a bílou barvou na stěnu budovy z hliněných cihel byla objevena už vloni. Archeologové zde provedli průzkum poté, co už většinu areálu v provincii Virú v oblasti La Libertad nenávratně zničili místní zemědělci, kteří se zde pokoušeli rozšířit své plantáže na pěstování avokáda a cukrové třtiny.

Vědci, kteří stavbu zkoumali, se domnívají, že svatyně byla postavena předkolumbovskou kulturou Cupisnique, která vznikla v oblasti severního pobřeží Peru před více než 3000 lety.

Archeolog Régulo Franco Jordán uvedl, že strategická poloha svatyně poblíž řeky vede badatele k přesvědčení, že to byl chrám zasvěcený vodním božstvům, respektive božstvům nějak spojeným s vodním živlem –⁠ a mezi ně patřil v této době a lokalitě i pavouk.

„To, co tu máme, je svatyně, která byla před tisíci lety obřadním centrem,“ řekl peruánskému listu La República. „Pavouk na svatyni je spojován s vodou –⁠ byl v předhispánských kulturách, jež se řídily kalendářem založeným na přírodních jevech, neuvěřitelně důležitým zvířetem. Je pravděpodobné, že mezi lednem a březnem, kdy sem dorazily deště, se tu konaly zvláštní obřady věnované vodě,“ myslí si vědec.

Řadu detailů o pozoruhodné stavbě se už ale nepodaří zjistit. Podle archeologů bylo totiž asi šedesát procent komplexu, který leží přibližně 500 kilometrů severně od Limy, zničeno už v listopadu loňského roku, když zemědělci v regionu použili těžké stroje, aby se pokusili rozšířit svá pole.

Jordánův tým pojmenoval chrám Tomabalito podle nedalekého archeologického naleziště známého jako el Castillo de Tomabal. „Místo bylo zaregistrováno a nález bude zakryt, dokud neskončí pandemie covidu a dokud zde nebude proveden normální průzmum lokality,“ řekl listu La República.

Pavoučí bohové ve světě

V našem středoevropském prostředí jsou pavouci historicky považováni za něco spíše odpudivého, v jiných částech světa jsou ale spojeni s napřirozenými schopnostmi, a tedy i s řadou božstev –⁠ a velmi často i s vodním živlem.

Jedním z nejstarších známých pavoučích božstev byla sumerská bohyně Uttu, dcera boha vod Enkiho. Byla patronkou tkaní –⁠ podobně jako řecká Arachné, která dala pavoukům vědecké pojmenování.

Významným byl i africký pavoučí bůh Anansi, který patřil mezi bohy-podvodníky. O důležitosti pavoučích božstev v Jižní Americe svědčí i zobrazení obřího pavouka na planině Nazca.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 18 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 22 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...