Zájem o marihuanu má v USA dramatický dopad na růst emisí skleníkových plynů

Marihuana se stala ve Spojených státech rozsáhlým odvětvím, ve kterém se ročně protočí 13 miliard dolarů. Vědci nyní upozorňují na to, že tento byznys má ale neviditelnou ekologickou daň v podobě emisí skleníkových plynů, které pocházejí z komerčního pěstování konopí.

O emisních dopadech pěstíren konopí dosud existovala jen nejasná představa. Experti z Coloradské státní univerzity nyní upozorňují, že se s nimi do budoucna bude muset počítat – poptávka po konopí je v současnosti obrovská a nevykazuje žádné známky toho, že by měla ustat. Spíše naopak, protože stále více amerických států přistupuje k legalizaci této drogy.

Coloradskou studii, publikovanou v časopise Nature Sustainability, vedla Hailey Summersová. Její tým vypracoval hodnocení životního cyklu pěstování a konzumace konopí po celých Spojených státech; v této práci analyzovali energii a materiály potřebné k jeho pěstování a vypočítali z nich odpovídající emise skleníkových plynů.

Zjistili, že emise skleníkových plynů z produkce konopí pocházejí z velké části z výroby elektřiny a spotřeby zemního plynu v pěstírnách. Jedná se zejména o svícení, topení a další úkony, které jsou k rychlému a rozsáhlému pěstování konopí zapotřebí.

„Věděli jsme, že emise budou velké, ale protože nebyly předtím plně kvantifikovány, byla to pro nás úžasná příležitost,“ řekla Summersová. V USA se pěstování marihuany legalizuje teprve v několika posledních letech – první studie na toto téma pocházejí jen z malých vzorků, protože prvním státem, který konopí povolil, bylo Colorado roku 2012. V současné době už legalizovalo lékařské využití konopí 36 států a rekreační užívání 15 států USA.

Klimatické dopady se značně liší

Výzkum ukazuje, že pěstování konopí ve vnitřních prostorách USA má za následek emise skleníkových plynů mezi 2283 a 5184 kilogramy oxidu uhličitého na kilogram sušených rostlin. Pokud se pěstuje ve venkovních prostorách nebo sklenících, pak je uhlíková stopa mnohem nižší – podle zprávy New Frontier Data 2018 o spotřebě konopí činí mezi 22,7 a 326,6 kilogramů oxidu uhličitého.

Největší část emisí jde na úkor tří systémů: vytápění, větrání a klimatizace. Poměr se přitom liší podle oblastí a jejich lokálního klimatu: na vlhké Floridě je vyšší spotřeba za větrání, v Coloradu je zase větší spotřeba energie kvůli nutnosti topit.

Tým se snaží získat více finančních prostředků na další práci v oblasti modelování a doufá, že ji rozšíří i na detailnější srovnání mezi pěstováním marihuany v interiéru a exteriéru. V konečném důsledku by rádi pomohli průmyslu řešit otázky životního prostředí. „Rádi bychom se pokusili zlepšit dopady na životní prostředí co nejdříve, aby se daly zahrnout do tohoto podnikání,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
před 10 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
před 12 hhodinami

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
včera v 12:26

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
včera v 10:46

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizovánovčera v 07:19

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026

Smaragdově zelený led pokryl Lipno. Výjimečný fenomén prostudovali vědci

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.
8. 1. 2026
Načítání...