Neandertálci komunikovali podobně jako dnešní lidé. Vědci rekonstruovali jejich sluchové ústrojí

Člověk neandertálský měl stejně dobře vyvinutý sluch jako dnešní člověk rozumný (Homo sapiens sapiens), vyplývá z mezinárodní studie zveřejněné v časopise Nature ecology and evolution. Podle vědců měl neandertálec komunikační dovednosti velmi podobné dnešním lidem, tedy schopnost slyšet a artikulovat slova.

Vědecký tým profesorky bioakustiky Mercedes Conde-Valverdeové ze španělské univerzity Alcalà použil počítačovou tomografii k naskenování sluchového aparátu pozůstatků pěti exemplářů neandertálce. Vytvořili model vnějšího a středního ucha a podle něj stanovili, jaké frekvence zvuku slyšel.

„Čím je (spektrum frekvencí) širší, tím odlišnější zvuky může jedinec vydávat a tím je komunikace efektivnější,“ vysvětluje Conde-Valverdeová.

Uměli vyslovovat i souhlásky

Spektrum zkoumaných neandertálců se velmi blížilo dnešním lidem a zahrnovalo vysoké frekvence, které jsou potřeba k vyslovení souhlásek. Právě souhlásky člověka odlišují od zvířat, jejichž komunikace stojí prakticky výhradně na samohláskách.

Již dříve paleontologové zjistili, že neandertálci vyráběli nástroje. To je důkaz, že byli schopni se učit, a tedy naplňovali jednu z podmínek vzniku jazyka. Další podmínkou je právě fyzické uzpůsobení sluchového aparátu, které nová studie prokázala. Člověk žijící před více než 40 tisíci lety podle autorů studie mluvil téměř stejně jako my.

„Kdybychom slyšeli mluvit dva neandertálce za závěsem, aniž bychom je viděli, mysleli bychom si, že slyšíme cizince, kteří mluví cizím jazykem,“ prohlásila Conde-Valverdeová.

Vědci už před několika lety rekonstruovali, jak zřejmě zněly hlasy neandertálců:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 7 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 9 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 10 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...