Neandertálci komunikovali podobně jako dnešní lidé. Vědci rekonstruovali jejich sluchové ústrojí

Člověk neandertálský měl stejně dobře vyvinutý sluch jako dnešní člověk rozumný (Homo sapiens sapiens), vyplývá z mezinárodní studie zveřejněné v časopise Nature ecology and evolution. Podle vědců měl neandertálec komunikační dovednosti velmi podobné dnešním lidem, tedy schopnost slyšet a artikulovat slova.

Vědecký tým profesorky bioakustiky Mercedes Conde-Valverdeové ze španělské univerzity Alcalà použil počítačovou tomografii k naskenování sluchového aparátu pozůstatků pěti exemplářů neandertálce. Vytvořili model vnějšího a středního ucha a podle něj stanovili, jaké frekvence zvuku slyšel.

„Čím je (spektrum frekvencí) širší, tím odlišnější zvuky může jedinec vydávat a tím je komunikace efektivnější,“ vysvětluje Conde-Valverdeová.

Uměli vyslovovat i souhlásky

Spektrum zkoumaných neandertálců se velmi blížilo dnešním lidem a zahrnovalo vysoké frekvence, které jsou potřeba k vyslovení souhlásek. Právě souhlásky člověka odlišují od zvířat, jejichž komunikace stojí prakticky výhradně na samohláskách.

Již dříve paleontologové zjistili, že neandertálci vyráběli nástroje. To je důkaz, že byli schopni se učit, a tedy naplňovali jednu z podmínek vzniku jazyka. Další podmínkou je právě fyzické uzpůsobení sluchového aparátu, které nová studie prokázala. Člověk žijící před více než 40 tisíci lety podle autorů studie mluvil téměř stejně jako my.

„Kdybychom slyšeli mluvit dva neandertálce za závěsem, aniž bychom je viděli, mysleli bychom si, že slyšíme cizince, kteří mluví cizím jazykem,“ prohlásila Conde-Valverdeová.

Vědci už před několika lety rekonstruovali, jak zřejmě zněly hlasy neandertálců:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 5 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 7 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 9 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 10 hhodinami
Načítání...