Jedním z dlouhodobých následků covidu může být nadměrné vypadávání vlasů, ukázala studie

Pacienti, kteří prodělali závažnou formu nemoci covid-19, se mohou v následujících měsících potýkat s vypadáváním vlasů. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis The Lancet. Vědci také došli k závěru, že dlouhodobé zdravotní dopady se v tomto ohledu častěji týkají žen.

Dřívější výzkumy zjistily, že zdravotní následky u desetiny lidí přetrvávají i několik měsíců po prodělání koronaviru. Tito pacienti se obvykle potýkají s únavou, ztrátou chuti a čichu. Výjimečná není ani nevolnost či bolesti kloubů a svalů. Nová studie navíc ukázala, že mezi dlouhodobé dopady lze zahrnout také vypadávání vlasů.

Celkem měli vědci k dispozici 1655 pacientů z čínského Wu-chanu. Ti byli z tamní nemocnice po prodělání covidu propuštěni v období mezi sedmým lednem až 29. květnem loňského roku.

Půl roku po skončení hospitalizace zmíněná skupina podstoupila fyzické a krevní testy. Také vyplnila dotazník, který měl posoudit, zda mají po zkušenosti s nemocí covid-19 nějaké dlouhodobé zdravotní problémy.

Více než pětině účastníků nadměrně padaly vlasy

Výsledky ukázaly, že 63 procent pacientů se potýkalo s únavou nebo svalovou slabostí. Dvacet sedm procent účastníků uvedlo, že mělo potíže se spánkem, 22 procent pak zaznamenalo, že jim více padají vlasy.

Podle autorů studie je ale třeba poznamenat, že tento problém není po prodělání infekcí ničím neobvyklým. „Dočasná ztráta vlasů je po horečce či nemoci normální. Vysoké teploty jsou jedním z příznaků covidu-19,“ vysvětlila The American Academy of Dermatology Association (AAD).

AAD také uvedla, že výrazné padání vlasů může člověka po covidu trápit i šest až devět měsíců. Problém navíc může zhoršovat stres, který mnozí lidé v souvislosti s pandemií zažívají. Odborníci proto doporučují se stresu co nejvíce vyhýbat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...