Když jsou vlny na nebi. Seznamte se s Kelvin-Helmholtzovými oblaky

Když se na obloze objeví charakteristické mráčky, které připomínají mořské vlny, kadeře nebo krajky, je to signál, že se díváte na Kelvin-Helmholtzovy oblaky.

Za každou udivující nádherou nebeské galerie se vždy skrývá některý z fyzikálních jevů. Oblaku s ozdobným okrajem říkáme Kelvin-Helmholtzův. Vzniká v místech, kde se setkává vzduch s různou hustotou a odlišnou rychlostí proudění.

Podle nejnovějšího mezinárodního Atlasu oblaků se tahle oblačná zvláštnost jmenuje Fluctus a popisuje se jako okraj ve tvaru vlny nebo kadeře. Může se vytvořit na okraji oblaků česky zvaných řasy, vysoké kupy, slohové kupy, slohy a příležitostně i na kupách.

Kelvin-Helmholtzův oblak

Své jméno oblak dostal podle fyzikálního jevu, při kterém se tvoří. Takzvaná Kelvin-Helmholtzova nestabilita vzniká na místech, kde se stýkají dvě proudící vrstvy plynu nebo kapaliny. Obě tekutiny se mohou lišit například rychlostí svého pohybu nebo hustotou, ve vzduchu to často bývá obojí.

Jak rychleji proudící vzduch strhává s sebou vrchní vrstvu pomaleji proudícího vzduchu, vytváří na jeho povrchu nejdřív vlny. Když rozdíly v proudění přetrvávají, začnou se vlny na vrcholech dál zakřivovat do oblouků a můžou se i uzavřít do buňky, nebo dokonce zakroužit do spirály. Úplně zakrouženým se pak lidově říká kočičí oči.

Kelvin-Helmholtzův oblak
Zdroj: ČT24


Dokonalou ukázku, že stejný jev existuje nejen ve vzduchu, ale třeba i ve vodě, zachytila tento týden evropská družice Sentinel 2 v Arabském moři u břehů severozápadní Indie:

Kelvin-Helmholtzův jev ve vodě
Zdroj: Copernicus

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
před 10 hhodinami

Sucho ohrožuje půlku zemědělské půdy ve střední Evropě. Problém hrozí Slovensku

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
před 12 hhodinami

Čeští vědci chtějí s pomocí AI objevovat nové molekuly

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.
před 16 hhodinami

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
17. 2. 2025
Načítání...