Vědci objevili nejstarší jeskynní malbu. Červené prase vzniklo před 45 tisíci lety

Archeologové našli na indonéském ostrově Sulawesi dosud nejstarší známou jeskynní malbu na světě. Jde o prase v životní velikosti, které pravěký umělec vyobrazil nejméně před 45 500 lety. O objevu informoval časopis Science Advances.

Dosud nejstarší doložený jeskynní obrazec měří 136 krát 54 centimetrů. Je na něm zachycené prase celebeské, které pravěcí umělci namalovali tmavě červeným okrem. Tato zvířata lovili Sulawesané po desítky tisíc let, a jsou tak často klíčovým prvkem dávného umění.  

Podle vědců jsou na stejné stěně dvě další prasata, ta se však zachovala jen částečně. „Zdá se, že sleduje boj či jinou sociální interakci mezi dvěma dalšími prasaty,“ poznamenal spoluautor studie Adam Brumm z australské Griffith University. Nad zadními končetinami prasete se pak nacházejí dva obrysy lidských rukou.

Aby pravěcí umělci vytvořili obrysy dlaní, museli je přiložit na stěnu jeskyně a pak na ně plivat pigment. Výzkumníci proto doufají, že se jim ze stěny podaří odebrat vzorky slin a z nich zjistit DNA.

Nejméně 45 500 let

Stáří malby odhadl spoluautor studie Maxime Aubert z Griffith University díky nánosu kalcitu, který vznikl v její horní části. Určil, že usazenina je 45 500 let stará, to znamená, že obraz vznikl minimálně v této době. „Může být ale mnohem starší, protože jsme datovali pouze kalcit,“ vysvětlil Aubert.

„Lidé, kteří obraz namalovali, byli zcela moderní. Byli jako my, měli totiž veškeré schopnosti a potřebné nástroje, aby vytvořili jakoukoliv malbu, jež se jim líbila,“ dodal. Vědci věří, že dílo vytvořili zástupci Homo sapiens, s jistotou to však v současnosti nevědí. 

Malbu, která zároveň představuje první důkaz o přítomnosti lidí v regionu Wallacea, objevili archeologové v roce 2017 v sulaweské jeskyni Leang Tedongnge. Ta se nachází v odlehlém údolí, které obklopují strmé vápencové útesy. Je vzdálená asi hodinu chůze od silnice, přístupná je však pouze během období sucha. V dešťové sezoně jsou totiž v oblasti záplavy.

Vědci doufají, že jim jejich zjištění pomůže doplnit poznatky o tom, jak pralidé v minulosti migrovali.

Ačkoli je prase ze Sulawesi dosud nejstarším nalezeným figurálním uměním, nejedná se o nejstarší lidmi vytvořené výtvarné dílo. Za to archeologové považují malůvku, kterou nalezli na malém úlomku kamene v Jihoafrické republice. Odhadují, že je zhruba 72 tisíc let stará.

Druhou nejstarší doloženou jeskynní malbu nalezl dříve stejný tým vědců. Nachází se rovněž na Sulawesi a podle expertů je nejméně 43 900 let stará. Zachycuje lovící skupinu lidí a zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 11 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.