Vědci objevili nejstarší jeskynní malbu. Červené prase vzniklo před 45 tisíci lety

Archeologové našli na indonéském ostrově Sulawesi dosud nejstarší známou jeskynní malbu na světě. Jde o prase v životní velikosti, které pravěký umělec vyobrazil nejméně před 45 500 lety. O objevu informoval časopis Science Advances.

Dosud nejstarší doložený jeskynní obrazec měří 136 krát 54 centimetrů. Je na něm zachycené prase celebeské, které pravěcí umělci namalovali tmavě červeným okrem. Tato zvířata lovili Sulawesané po desítky tisíc let, a jsou tak často klíčovým prvkem dávného umění.  

Podle vědců jsou na stejné stěně dvě další prasata, ta se však zachovala jen částečně. „Zdá se, že sleduje boj či jinou sociální interakci mezi dvěma dalšími prasaty,“ poznamenal spoluautor studie Adam Brumm z australské Griffith University. Nad zadními končetinami prasete se pak nacházejí dva obrysy lidských rukou.

Aby pravěcí umělci vytvořili obrysy dlaní, museli je přiložit na stěnu jeskyně a pak na ně plivat pigment. Výzkumníci proto doufají, že se jim ze stěny podaří odebrat vzorky slin a z nich zjistit DNA.

Nejméně 45 500 let

Stáří malby odhadl spoluautor studie Maxime Aubert z Griffith University díky nánosu kalcitu, který vznikl v její horní části. Určil, že usazenina je 45 500 let stará, to znamená, že obraz vznikl minimálně v této době. „Může být ale mnohem starší, protože jsme datovali pouze kalcit,“ vysvětlil Aubert.

„Lidé, kteří obraz namalovali, byli zcela moderní. Byli jako my, měli totiž veškeré schopnosti a potřebné nástroje, aby vytvořili jakoukoliv malbu, jež se jim líbila,“ dodal. Vědci věří, že dílo vytvořili zástupci Homo sapiens, s jistotou to však v současnosti nevědí. 

Malbu, která zároveň představuje první důkaz o přítomnosti lidí v regionu Wallacea, objevili archeologové v roce 2017 v sulaweské jeskyni Leang Tedongnge. Ta se nachází v odlehlém údolí, které obklopují strmé vápencové útesy. Je vzdálená asi hodinu chůze od silnice, přístupná je však pouze během období sucha. V dešťové sezoně jsou totiž v oblasti záplavy.

Vědci doufají, že jim jejich zjištění pomůže doplnit poznatky o tom, jak pralidé v minulosti migrovali.

Ačkoli je prase ze Sulawesi dosud nejstarším nalezeným figurálním uměním, nejedná se o nejstarší lidmi vytvořené výtvarné dílo. Za to archeologové považují malůvku, kterou nalezli na malém úlomku kamene v Jihoafrické republice. Odhadují, že je zhruba 72 tisíc let stará.

Druhou nejstarší doloženou jeskynní malbu nalezl dříve stejný tým vědců. Nachází se rovněž na Sulawesi a podle expertů je nejméně 43 900 let stará. Zachycuje lovící skupinu lidí a zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 9 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 11 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 12 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...