Lékaři poprvé popsali, jak se liší covidový zápal plic od běžného. Je jako lesní požár, říkají

Bakterie nebo viry, které způsobují zápaly plic, se mohou rozšířit do velkých oblastí plic v průběhu pouhých několika hodin. Na moderních jednotkách intenzivní péče se proti nim bojuje buď podporou imunitního systému, nebo antibiotiky. Ve studii publikované v odborném časopise Nature ale lékaři ukázali, že zápal plic (pneumomie) způsobený covidem-19 je jiný; sice ne těžší, ale mnohem dlouhodobější.

Místo aby virus způsobující covid-19 rychle infikoval velké oblasti plic, jak je běžné, zabírá více malých oblastí plic. Pak napadne vlastní imunitní buňky plic a využije je k tomu, aby se orgánem šířil během mnoha dní, nebo dokonce týdnů. Autoři to přirovnávají k lesním požárům, které se také rozšiřují z mnoha menších ohnisek, až se spojí a vytvoří nekontrolovatelný oheň.

Jak se infekce pomalu přesouvá přes plíce, zanechává za sebou poškození, průběžně zvyšuje horečku a způsobuje řadu problémů – poškození ledvin, mozku, srdce a dalších orgánů. Závažné komplikace právě u covidu-19 ve srovnání s jinými zápaly plic mohou souviset spíše s dlouhým průběhem onemocnění než s tím, že by bylo nějakým způsobem závažnější, uvedli autoři studie.

Jedná se o první studii, v níž vědci systematicky analyzovali imunitní buňky z plic pacientů s pneumonií způsobenou covidem a porovnávali je s buňkami pacientů se zápalem plic z jiných virů nebo bakterií.

Cesta k lékům

Na základě podrobné analýzy určili vědci kritické cíle pro léčbu těžkého zápalu plic SARS-CoV-2 a zmírnění jeho poškození. Cílem jsou podle nich imunitní buňky: makrofágy a T buňky. Studie naznačuje, že makrofágy, tedy buňky obvykle zodpovědné za obranu plic, mohou být infikovány virem SARS-CoV-2, a mohou tak přispět k šíření infekce plícemi.

Na Northwestern Medicine vyzkouší experimentální lék k léčbě těchto cílů u pacientů s pneumonií covidu-19 v klinické studii už letos během ledna nebo února. Lék, který chtějí testovat, tiší zánětlivou reakci těchto imunitních buněk, a tím umožňuje zahájení ozdravného procesu v poškozené plíci.

Cíl: aby se z covidu stala jen ošklivá rýma

„Naším cílem je, aby průběh covidu byl mírný, a ne těžký, aby byl srovnatelný s ošklivým nachlazením,“ řekl spoluautor studie Scott Budinger, vedoucí oddělení plicní a kritické péče na lékařské fakultě Northwestern University.

Covid-19, stejně jako chřipka, pravděpodobně nikdy nezmizí, i když bude velká část populace očkována, dodal spoluautor studie Ben Singer, odborný asistent plicního a kritického lékařství. „Už teď výzkumníci předvídají mechanismy, pomocí nichž se tento RNA virus, který rychle mutuje, vyhne současným vakcínám,“ řekl Singer. „Tato studie nám pomůže vyvinout léčbu, která sníží závažnost u těch, kteří onemocní.“

Úmrtnost u pacientů s covidem-19 na ventilátorech je nižší

Studie také odhalila, proč byla úmrtnost pacientů na ventilátoru u covidu nižší než u pacientů, kteří byli na ventilátoru v důsledku běžného zápalu plic, uvádí studie. Běžný zápal plic je totiž mnohem intenzivnější, má proto vyšší riziko úmrtí. Pacienti se zápalem plic covidu-19 jsou sice dlouhodobě nemocní, ale zánět v plicích není tak závažný jako při „normálním“ zápalu plic.

„Pokud budou pacienti s covidem-19 pečlivě léčeni a systém zdravotní péče nebude zahlcen, mohou se z toho dostat,“ řekl Budinger. „Tito pacienti jsou hodně nemocní. Trvá opravdu dlouho, než se uzdraví. Ale pokud máte dostatek lůžek a poskytovatelů zdravotní péče, můžete udržet jejich úmrtnost na dvaceti procentech. Když jsou zdravotnické systémy přetížené, úmrtnost se zdvojnásobí až na čtyřicet procent.“ U těchto čísel jde o poměr lidí, kteří se dostanou na ventilátor.

Pro účely studie vědci provedli analýzu plicní tekutiny u 86 pacientů s covidem-19 na ventilátoru a porovnali ji s plicní tekutinou u 256 pacientů na ventilátoru, kteří měli jiné typy zápalu plic. Zatím takové studie neprobíhaly, samotný odběr vzorků z plic živého pacienta je složitý, náročný a také rizikový – právě proto dlouho chyběly důležité informace o tom, co zabíjelo pacienty se závažným průběhem covidu.

Na Northwestern Medicine se to podařilo, protože se na zápaly plic specializují desítky let. Mají k tomu unikátní vybavení i zkušené experty. Právě tato výzkumná infrastruktura jim umožnila ukázat, že pneumonie u pacientů s covidem-19 se liší od ostatních pneumonií, a co je důležitější, jak se liší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 3 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...