Covid-19 mělo ve Wu-chanu podle studie skoro 500 tisíc lidí. Téměř desetkrát víc, než říkaly čínské úřady

Nová čínská studie, která analyzovala množství protilátek proti novému koronaviru, zjistila, že ve Wu-chanu mohlo mít covid-19 téměř půl milionu lidí. To je asi desetkrát více, než zněla oficiální informace čínských úřadů.

Podle této studie bylo rozšíření protilátek, a tedy i míra nákazy ve Wu-chanu mnohem vyšší než v okolních oblastech Číny. Autoři tvrdí, že to ukazuje, jak dobře město zvládlo nákazu, přestože bylo první, které bylo v té době neznámou nemocí postiženo.

Studie, kterou provedlo čínské Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), testovala protilátky ve vzorcích krevního séra od přibližně 34 tisíc lidí ve Wu-chanu a dalších městech provincie Chu-pej, ale také na několika dalších místech –⁠ v Pekingu, Šanghaji a provinciích Kuang-tung, Ťiang-su, S'-čchuan a Liao-ning.

Podle zprávy amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí vědci našli mezi populací Wu-chanu, kde žije asi 11 milionů lidí, protilátky u 4,43 procenta lidí. To znamená, že celkem se ve městě mohlo covidem-19 nakazit až 487 tisíc lidí. A také tento údaj výrazně převyšuje 50 354 oficiálně hlášených případů.

Město Wu-chan bylo čínskými úřady uzavřeno od 23. ledna 2020 na celých 76 dní; podobné lockdowny se později v různých podobách opakovaly i v dalších městech provincie Chu-pej, takže podle odhadů bylo v karanténě celkem přes 56 milionů lidí.

CDC uvedlo, že mimo Wu-chan byl výskyt protilátek mnohem nižší, v jiných částech Chu-peje to bylo jen 0,44 procenta a mezi více než 12 tisíci testovanými mimo tuto provincii se podařilo odhalit dokonce jen dvě osoby s protilátkami.

„Výsledky průzkumu ukazují, že populace naší země byla celkově málo nakažená. To naznačuje, že kontrola epidemie s Wu-chanem jako hlavním bojištěm byla úspěšná a účinně zabránila rozsáhlému šíření epidemie,“ uvedli vědci. 

První data, která čínská strana poskytla světu, uváděla malé množství nakažených –⁠ to naznačovalo vysokou smrtnost nemoci. Postupně se ale údaje měnily, například v dubnu úřady revidovaly ve Wu-chanu počet úmrtí směrem nahoru o 50 procent –⁠ měl to být důsledek nesprávných nebo opožděných hlášení z nemocnic, a nikoli toho, že informace byly potlačovány.

Čínské řešení

Už v dubnu ale studie hongkongských akademiků konstatovala, že počáteční diagnostická kritéria pro identifikaci nemoci jsou velmi úzká, a byla proto opakovaně měněna s tím, jak přicházely nové informace o nemoci a jak se rozšiřovala kapacita laboratorních testů. Tato studie odhadovala, že v první vlně covidu-19 v pevninské Číně mohlo být nakaženo více než 232 tisíc lidí, což je čtyřnásobek oficiálních údajů.

Řada médií Čínu obviňovala z nedostatku transparentnosti; mimo jiné proto, že se tato země zaměřila na lékaře a novináře, kteří se snažili šířit informace o vypuknutí epidemie. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyšle do Wu-chanu v příštím roce zvláštní vyšetřovací misi, která by měla vznik i šíření viru popsat.

CDC tuto studii vydal v pondělí na svých internetových stránkách, ale zatím nevyšla v odborných žurnálech. Její výsledky odpovídají údajům, se kterými přišla čínská média v květnu –⁠ tehdy informovala o tom, že množství protilátek je ve Wu-chanu vyšší, než se čekalo.

Díky masivní intervenci se ve velké části Číny, včetně Wu-chanu, vrátil život v podstatě k normálu –⁠ přesto se občas objevují lokální ohniska nemoci, nejčastěji dovezená ze zahraničí. V úterý informovaly čínské úřady o 27 nových případech, o den dříve jich bylo 21.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 15 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 17 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...