Lidé se sklony k hyperaktivitě hůř snáší nedostatek spánku, naznačila studie

Dospělí, kterým sice nebyla diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), ale mají některé její příznaky, hůře zvládají spánkovou deprivaci. Po probdělé noci tak například obtížněji kontrolují emoce a výrazněji se jim zhorší kognitivní schopnosti. Naznačila to nová studie publikovaná v Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging reports. 

Pro ADHD je typická například nepozornost, impulzivita či hyperaktivita. Příznaky se však u jednotlivých lidí liší a mnohdy zahrnují také emoční nestabilitu. V raném dětství postihuje tato porucha tři až sedm procent dětí, u řady z nich ale její symptomy přetrvávají i v dospělosti.

Nová studie se zaměřila na lidi, kterým tato porucha diagnostikována nebyla, přesto však některé její rysy mají. „Dalo by se říci, že mnoho osob má nějaké subklinické příznaky podobné ADHD. Diagnóza bývá ale stanovena až poté, co se tyto symptomy stanou natolik výrazné, že zasahují do běžného života,“ uvedl podle serveru EurekAlert! jeden z hlavních autorů výzkumu Predrag Petrovic z Institutu Karolinska ve Švédsku.

Vědecký tým měl k dispozici 180 zdravých dobrovolníků ve věku mezi 17 až 45 lety. Na začátku výzkumu vědci účastníkům změřili tendence k nepozornosti a emoční nestabilitě. Poté je náhodně rozdělili do dvou skupin. Jedna z nich mohla spát normálně, druhá se na jednu noc odpočinku vzdala. Následující den pak všem účastníkům výzkumníci změřili výkonné funkce a míru emoční kontroly.

Horší výsledky u lidí se sklony k ADHD

Následná analýza ukázala, že skupina, která v noci nespala, vykazovala horší výsledky. Nejvíce se to přitom týkalo lidí s vysokými sklony k hyperaktivitě. U těchto účastníků schopnost kontrolovat emoce a kognitivní dovednosti klesly nejvýrazněji. Vědci také zjistili, že lidé s většími sklony k ADHD byli zároveň náchylnější k problémům se spánkem.

„Naše zjištění je důležité mimo jiné proto, že mladí lidé nyní spí mnohem méně než před deseti lety,“ poznamenal Petrovic. „Pokud si lidé s příznaky ADHD nebudou pravidelně dopřávat dostatek spánku, jejich kognitivní funkce budou horší a hrozí, že se tyto symptomy budou dál stupňovat, a skončí to dokonce klinickou diagnózou,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...