Lidé se sklony k hyperaktivitě hůř snáší nedostatek spánku, naznačila studie

Dospělí, kterým sice nebyla diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), ale mají některé její příznaky, hůře zvládají spánkovou deprivaci. Po probdělé noci tak například obtížněji kontrolují emoce a výrazněji se jim zhorší kognitivní schopnosti. Naznačila to nová studie publikovaná v Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging reports. 

Pro ADHD je typická například nepozornost, impulzivita či hyperaktivita. Příznaky se však u jednotlivých lidí liší a mnohdy zahrnují také emoční nestabilitu. V raném dětství postihuje tato porucha tři až sedm procent dětí, u řady z nich ale její symptomy přetrvávají i v dospělosti.

Nová studie se zaměřila na lidi, kterým tato porucha diagnostikována nebyla, přesto však některé její rysy mají. „Dalo by se říci, že mnoho osob má nějaké subklinické příznaky podobné ADHD. Diagnóza bývá ale stanovena až poté, co se tyto symptomy stanou natolik výrazné, že zasahují do běžného života,“ uvedl podle serveru EurekAlert! jeden z hlavních autorů výzkumu Predrag Petrovic z Institutu Karolinska ve Švédsku.

Vědecký tým měl k dispozici 180 zdravých dobrovolníků ve věku mezi 17 až 45 lety. Na začátku výzkumu vědci účastníkům změřili tendence k nepozornosti a emoční nestabilitě. Poté je náhodně rozdělili do dvou skupin. Jedna z nich mohla spát normálně, druhá se na jednu noc odpočinku vzdala. Následující den pak všem účastníkům výzkumníci změřili výkonné funkce a míru emoční kontroly.

Horší výsledky u lidí se sklony k ADHD

Následná analýza ukázala, že skupina, která v noci nespala, vykazovala horší výsledky. Nejvíce se to přitom týkalo lidí s vysokými sklony k hyperaktivitě. U těchto účastníků schopnost kontrolovat emoce a kognitivní dovednosti klesly nejvýrazněji. Vědci také zjistili, že lidé s většími sklony k ADHD byli zároveň náchylnější k problémům se spánkem.

„Naše zjištění je důležité mimo jiné proto, že mladí lidé nyní spí mnohem méně než před deseti lety,“ poznamenal Petrovic. „Pokud si lidé s příznaky ADHD nebudou pravidelně dopřávat dostatek spánku, jejich kognitivní funkce budou horší a hrozí, že se tyto symptomy budou dál stupňovat, a skončí to dokonce klinickou diagnózou,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...