Hladoví velbloudi žerou igelitové sáčky a umírají. Výzkum varuje před dopadem plastů na souši

Umělohmotný odpad není jen problémem v oceánech nebo ve městech. Nová studie zkoumala, jak velkou hrozbu představuje pro velbloudy, kteří žijí v pouštích. Vědci naznačují, že na následky konzumace plastů může zemřít až jedno procento těchto savců.

V posledních letech se stalo velkým tématem znečištění oceánů plastovým odpadem. Stále ho přibývá, shromažďuje se na hladině, kde vytváří jakési umělohmotné kontinenty, ale také klesá ke dnu – byl nalezen i v Mariánském přikopě, nejhlubším místě planety.

Vědci ale zjišťují, že i na souši se umělé hmoty stávají velkou hrozbou. Popsal to například institut 5 Gyres, jehož experti zkoumali plastové znečištění v Arabském zálivu. Marcus Eriksen, který na tomto výzkumu pracoval, byl šokován tím, jakým způsobem trpí kvůli umělým hmotám velbloudi.

Obsah žaludku velbloudů
Zdroj: Journal of Arid Environments

„Šli jsme hluboko do pouště,“ vzpomíná Eriksen. Objevili tam velbloudí kostru a začali tyto pozůstatky zkoumat. „Našli jsme v nich hromadu umělé hmoty a já jsem byl prostě zděšený. Nemohl jsem uvěřit, že by mohla být uvnitř hrudního koše tohoto těla hmota o rozměru středně velkého kufru. Byly to samé igelitové sáčky a pytle,“ popsal Eriksen pro web Science News.

„Slyšeli jsme už o mořských savcích, lachtanech, velrybách, želvách a mořských ptácích zasažených plastovým odpadem,“ řekl Eriksen. „Nejde však jen o problém oceánů. Je to také otázka souše. Plasty jsou všude.“ Právě tento zážitek odstartoval rozsáhlý výzkum dopadu plastů na velbloudy.

Ve Spojených arabských emirátech žije necelých 400 tisíc velbloudů. Ve studii v časopise Journal of Arid Environments profesor Eriksen s kolegy na základě výzkumu odhadují, že plast působí úmrtí kolem 1 procenta těchto zvířat, která jsou v tomto prostředí důležitá nejen ekonomicky, ale také kulturně.

V rámci studie vědci prozkoumali od roku 2008 asi 30 tisíc uhynulých velbloudů. Z nich měly tři stovky vnitřnosti plné plastů. Jeho množství se lišilo od tří po neuvěřitelných 64 kilogramů.

Proč velbloudi žerou umělou hmotu

Velbloudi tráví většinu času v poušti, kde pátrají po potravě. Přitom sežvýkají také plastové pytle, které vítr donese z měst do přírody. Sáčky se nejčastěji zachytávají právě na větvích stromů a keřů a velbloud nedokáže plast od listí odlišit. „Z pohledu velblouda: když to není písek, je to jídlo,“ vysvětluje Eriksen.

Když pak mají žaludek plný plastu, mají pocit, že jsou sytí – a proto už další potravu nehledají a nejedí. A umírají hlady. Umělé hmoty navíc na sebe mohou vázat bakterie nebo toxiny, což je další druh hrozby, který je s nimi spojený.

„Pokud budoucí podrobnější studie potvrdí jednoprocentní úmrtnost způsobenou plasty, pak to bude určitě důvod k obavám,“ komentoval výsledky výzkumu Luca Nizzetto, environmentální vědec z Norského institutu pro výzkum vody v Oslu, který se na výzkumu nepodílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 8 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 8 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 13 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 14 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...