Hladoví velbloudi žerou igelitové sáčky a umírají. Výzkum varuje před dopadem plastů na souši

Umělohmotný odpad není jen problémem v oceánech nebo ve městech. Nová studie zkoumala, jak velkou hrozbu představuje pro velbloudy, kteří žijí v pouštích. Vědci naznačují, že na následky konzumace plastů může zemřít až jedno procento těchto savců.

V posledních letech se stalo velkým tématem znečištění oceánů plastovým odpadem. Stále ho přibývá, shromažďuje se na hladině, kde vytváří jakési umělohmotné kontinenty, ale také klesá ke dnu – byl nalezen i v Mariánském přikopě, nejhlubším místě planety.

Vědci ale zjišťují, že i na souši se umělé hmoty stávají velkou hrozbou. Popsal to například institut 5 Gyres, jehož experti zkoumali plastové znečištění v Arabském zálivu. Marcus Eriksen, který na tomto výzkumu pracoval, byl šokován tím, jakým způsobem trpí kvůli umělým hmotám velbloudi.

Obsah žaludku velbloudů
Zdroj: Journal of Arid Environments

„Šli jsme hluboko do pouště,“ vzpomíná Eriksen. Objevili tam velbloudí kostru a začali tyto pozůstatky zkoumat. „Našli jsme v nich hromadu umělé hmoty a já jsem byl prostě zděšený. Nemohl jsem uvěřit, že by mohla být uvnitř hrudního koše tohoto těla hmota o rozměru středně velkého kufru. Byly to samé igelitové sáčky a pytle,“ popsal Eriksen pro web Science News.

„Slyšeli jsme už o mořských savcích, lachtanech, velrybách, želvách a mořských ptácích zasažených plastovým odpadem,“ řekl Eriksen. „Nejde však jen o problém oceánů. Je to také otázka souše. Plasty jsou všude.“ Právě tento zážitek odstartoval rozsáhlý výzkum dopadu plastů na velbloudy.

Ve Spojených arabských emirátech žije necelých 400 tisíc velbloudů. Ve studii v časopise Journal of Arid Environments profesor Eriksen s kolegy na základě výzkumu odhadují, že plast působí úmrtí kolem 1 procenta těchto zvířat, která jsou v tomto prostředí důležitá nejen ekonomicky, ale také kulturně.

V rámci studie vědci prozkoumali od roku 2008 asi 30 tisíc uhynulých velbloudů. Z nich měly tři stovky vnitřnosti plné plastů. Jeho množství se lišilo od tří po neuvěřitelných 64 kilogramů.

Proč velbloudi žerou umělou hmotu

Velbloudi tráví většinu času v poušti, kde pátrají po potravě. Přitom sežvýkají také plastové pytle, které vítr donese z měst do přírody. Sáčky se nejčastěji zachytávají právě na větvích stromů a keřů a velbloud nedokáže plast od listí odlišit. „Z pohledu velblouda: když to není písek, je to jídlo,“ vysvětluje Eriksen.

Když pak mají žaludek plný plastu, mají pocit, že jsou sytí – a proto už další potravu nehledají a nejedí. A umírají hlady. Umělé hmoty navíc na sebe mohou vázat bakterie nebo toxiny, což je další druh hrozby, který je s nimi spojený.

„Pokud budoucí podrobnější studie potvrdí jednoprocentní úmrtnost způsobenou plasty, pak to bude určitě důvod k obavám,“ komentoval výsledky výzkumu Luca Nizzetto, environmentální vědec z Norského institutu pro výzkum vody v Oslu, který se na výzkumu nepodílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 2 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
před 23 hhodinami

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

V Brazílii padlo loni nejméně stromů od roku 2019

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.
28. 5. 2026
Načítání...