Dým z lesních požárů se může stát prostředím, přes které se šíří nejrůznější druhy mikrobů a plísní – některé mohou přispívat k šíření různých nemocí. Upozornila na to nová studie, kterou publikoval časopis Science. Podle vědců je proto naléhavě nutné, aby se úřady na sledování kouře z čím dál častějších požárů více zaměřily.
Dlouho se předpokládalo, že v kouři žádné organismy nežijí. Vědci se až doposud domnívali, že tato oblaka představují hrozbu pro lidské zdraví především proto, že obsahují řadu pevných mikroskopických částic.
Teď ale rostou obavy, že do dýmu z lesních požárů se mohou dostávat také infekční mikroorganismy z půdy. Expertům se totiž díky moderním technologiím podařilo v kouři napočítat přes 900 různých druhů bakterií a sto druhů plísní.
„Rozmanitost mikrobů, které jsme dosud během několika studií našli, je pozoruhodná,“ poznamenala pro server BBC Leda Kobziarová z University of Idaho, která se na výzkumu podílela.
„Tyto taxony (pozn. red. – skupiny organismů) jsme na stejných místech ve vzduchu před požárem nenalezli. To dokazuje, že spalování a s ním spojené větry aerosolizují mikroby do kouřových sloupců,“ vysvětlila.
Zjednodušeně řečeno: v dýmu z ohně se vytváří prostředí, do kterého se mikroorganismy dostávají, dokážou v něm přežít a dokonce ho mohou využívat k tomu, aby se dostaly na jinak nedostupná místa.
I při velmi intenzivních požárech našli vědci v kouři velké množství bakterií, z nichž většina byla životaschopná. Před jinak pro ně smrtícím ultrafialovým zářením by je podle studie mohly chránit právě zmiňované pevné částice.
Možné riziko pro lidské zdraví
O řadě z nalezených mikrobů je přitom podle Kobziarové známo, že způsobují různá respirační onemocnění. To, do jaké míry jsou tyto organismy v dýmu nebezpečné pro lidské zdraví, je však potřeba ještě detailně prozkoumat, poznamenala.
Dřívější studie hurikánů a bouří navíc ukázaly, že mikrobi mohou cestovat na značně dlouhé vzdálenosti. Podle vědců zatím však zůstává otázkou, zda tomu tak může být i v případě požárů. „Je možné, že kouř je chybějícím článkem, který by mohl vysvětlit některé šíření infekcí napříč prostorem a časem,“ dodala Kobziarová.
