Rudému moři hrozí obří katastrofa. Vědci se obávají, že se rozpadne vrak tankeru plného ropy

Článek, který vyšel v odborném časopise Frontiers in Marine Science, varuje před hrozbou v Rudém moři. Je jí chátrající vysloužilý tanker, který obsahuje přibližně milion barelů ropy. To je asi čtyřnásobek množství, které obsahoval Exxon Valdez, tanker, jehož nehoda se považuje za jednu z největších přírodních katastrof v dějinách.

Tanker jménem Safer je už léta opuštěný, přístup k němu ovládají jemenští Hútiové. Studie přišla krátce poté, co deník The New York informoval, že Hútíové udělí týmu Organizace spojených národů OSN povolení k nalodění na Safer, aby loď co nejdříve prohlédl a opravil. Podle vědců by se to mělo stát co nejdříve – k možnému zákroku totiž velmi rychle ubývá čas.

„Právě teď je nejvyšší čas zabránit devastaci moře v této oblasti – a v jeho důsledku škodám pro celý region i zdroje obživy pro miliony lidí žijící v půl tuctu zemí podél pobřeží Rudého moře,“ uvedla profesorka Karine Kleinhausová, hlavní autorka práce.

„Kdyby došlo k úniku ze Saferu, ropa by se zde šířila mořskými proudy, až by zdevastovala jedno z nejvíce unikátních a cenných míst na světě. Korálové útesy v severním Rudém moři a Akabském zálivu jsou totiž podle odhadů jedny z posledních útesových ekosystémů na světě, které přežijí nadcházející desetiletí,“ říká vědkyně.

Mimořádné útesy

Podle oceánoložky jsou korálové útesy v severním Rudém moři jedinečné tím, že přežívají v mnohem teplejších vodách, než jsou dnešní teploty oceánu, které jsou pro většinu korálů příliš vysoké na to, aby je snášely – více než polovina Velkého bariérového útesu už zemřela kvůli vlnám horka způsobeným změnou klimatu.

Ryby žijící na útesech u Jemenu v jižním Rudém moři jsou navíc hlavním zdrojem potravy pro obyvatelstvo regionu a celé moře a jeho korálové útesy jsou vysoce biologicky rozmanitým a bohatým ekosystémem. A také je turisticky atraktivním prostředím, což přináší oblasti další zdroj obživy.

Kleinhausová a její kolegové upozorňují, že už v květnu 2020 mořská voda pronikla do Saferu a vnikla do prostoru motorů. Tiskové agentury již na jaře oznámily, že se v okolí tankeru začínají objevovat menší ropné skvrny, což naznačuje, že ropa proniká z lodi ven – tato zpráva ale není potvrzená.

Vrak lodi (žlutě) a důležité korálové útesy (červeně)
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Rezavějící hrozba

FSO Safer je plovoucí ropná skladovací a vykládací loď. Původně byl postaven v roce 1976 společností Hitachi Zosen Corporation v Japonsku jako ropný tanker Esso Japan, tehdy měřil 362 metrů – to je o více než sto metrů více než slavný Titanik. V roce 1987 byl přestavěný na skladovací loď bez pohonu a jméno změněno na Safer.

U přístavu Hudajdá stojí opuštěný od roku 2015, proto podle autorů práce hrozba jeho rozpadu stále stoupá; pokud by se to stalo, tak podle počítačových modelů hrozí katastrofa pro celý region. Tyto modely naznačují, že když k úniku ropy dojde během letošní zimy, mohla by se tato látka dostat daleko dál, než kdyby došlo k rozpadu lodě v létě. Příčinou jsou změny v mořských proudech, jež jsou závislé na ročních obdobích.


Přes stále zhoršující se stav lodi se stále ještě nepodařilo k tankeru získat přístup a zatím nikdo nepodniknul kroky, které by úniku ropy zabránily.

Autoři studie vyzývají, aby „OSN a její Mezinárodní námořní organizace přijaly mimořádná opatření k řešení hrozby, a to navzdory politickému napětí, neboť únik bude mít katastrofální environmentální a humanitární důsledky, zejména pokud k němu dojde během zimy. Vzhledem k tomu, že Rudým mořem denně proplouvají miliony barelů ropy, musí být vypracována regionální strategie pro prevenci úniků a jejich zadržování, která je specifická pro jedinečné ekosystémy Rudého moře, neobvyklé vodní proudy a politickou scénu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 12 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 14 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
13. 7. 2025

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
13. 7. 2025

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...