Rudému moři hrozí obří katastrofa. Vědci se obávají, že se rozpadne vrak tankeru plného ropy

Článek, který vyšel v odborném časopise Frontiers in Marine Science, varuje před hrozbou v Rudém moři. Je jí chátrající vysloužilý tanker, který obsahuje přibližně milion barelů ropy. To je asi čtyřnásobek množství, které obsahoval Exxon Valdez, tanker, jehož nehoda se považuje za jednu z největších přírodních katastrof v dějinách.

Tanker jménem Safer je už léta opuštěný, přístup k němu ovládají jemenští Hútiové. Studie přišla krátce poté, co deník The New York informoval, že Hútíové udělí týmu Organizace spojených národů OSN povolení k nalodění na Safer, aby loď co nejdříve prohlédl a opravil. Podle vědců by se to mělo stát co nejdříve – k možnému zákroku totiž velmi rychle ubývá čas.

„Právě teď je nejvyšší čas zabránit devastaci moře v této oblasti – a v jeho důsledku škodám pro celý region i zdroje obživy pro miliony lidí žijící v půl tuctu zemí podél pobřeží Rudého moře,“ uvedla profesorka Karine Kleinhausová, hlavní autorka práce.

„Kdyby došlo k úniku ze Saferu, ropa by se zde šířila mořskými proudy, až by zdevastovala jedno z nejvíce unikátních a cenných míst na světě. Korálové útesy v severním Rudém moři a Akabském zálivu jsou totiž podle odhadů jedny z posledních útesových ekosystémů na světě, které přežijí nadcházející desetiletí,“ říká vědkyně.

Mimořádné útesy

Podle oceánoložky jsou korálové útesy v severním Rudém moři jedinečné tím, že přežívají v mnohem teplejších vodách, než jsou dnešní teploty oceánu, které jsou pro většinu korálů příliš vysoké na to, aby je snášely – více než polovina Velkého bariérového útesu už zemřela kvůli vlnám horka způsobeným změnou klimatu.

Ryby žijící na útesech u Jemenu v jižním Rudém moři jsou navíc hlavním zdrojem potravy pro obyvatelstvo regionu a celé moře a jeho korálové útesy jsou vysoce biologicky rozmanitým a bohatým ekosystémem. A také je turisticky atraktivním prostředím, což přináší oblasti další zdroj obživy.

Kleinhausová a její kolegové upozorňují, že už v květnu 2020 mořská voda pronikla do Saferu a vnikla do prostoru motorů. Tiskové agentury již na jaře oznámily, že se v okolí tankeru začínají objevovat menší ropné skvrny, což naznačuje, že ropa proniká z lodi ven – tato zpráva ale není potvrzená.

Vrak lodi (žlutě) a důležité korálové útesy (červeně)
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Rezavějící hrozba

FSO Safer je plovoucí ropná skladovací a vykládací loď. Původně byl postaven v roce 1976 společností Hitachi Zosen Corporation v Japonsku jako ropný tanker Esso Japan, tehdy měřil 362 metrů – to je o více než sto metrů více než slavný Titanik. V roce 1987 byl přestavěný na skladovací loď bez pohonu a jméno změněno na Safer.

U přístavu Hudajdá stojí opuštěný od roku 2015, proto podle autorů práce hrozba jeho rozpadu stále stoupá; pokud by se to stalo, tak podle počítačových modelů hrozí katastrofa pro celý region. Tyto modely naznačují, že když k úniku ropy dojde během letošní zimy, mohla by se tato látka dostat daleko dál, než kdyby došlo k rozpadu lodě v létě. Příčinou jsou změny v mořských proudech, jež jsou závislé na ročních obdobích.


Přes stále zhoršující se stav lodi se stále ještě nepodařilo k tankeru získat přístup a zatím nikdo nepodniknul kroky, které by úniku ropy zabránily.

Autoři studie vyzývají, aby „OSN a její Mezinárodní námořní organizace přijaly mimořádná opatření k řešení hrozby, a to navzdory politickému napětí, neboť únik bude mít katastrofální environmentální a humanitární důsledky, zejména pokud k němu dojde během zimy. Vzhledem k tomu, že Rudým mořem denně proplouvají miliony barelů ropy, musí být vypracována regionální strategie pro prevenci úniků a jejich zadržování, která je specifická pro jedinečné ekosystémy Rudého moře, neobvyklé vodní proudy a politickou scénu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025
Načítání...