Rudému moři hrozí obří katastrofa. Vědci se obávají, že se rozpadne vrak tankeru plného ropy

Článek, který vyšel v odborném časopise Frontiers in Marine Science, varuje před hrozbou v Rudém moři. Je jí chátrající vysloužilý tanker, který obsahuje přibližně milion barelů ropy. To je asi čtyřnásobek množství, které obsahoval Exxon Valdez, tanker, jehož nehoda se považuje za jednu z největších přírodních katastrof v dějinách.

Tanker jménem Safer je už léta opuštěný, přístup k němu ovládají jemenští Hútiové. Studie přišla krátce poté, co deník The New York informoval, že Hútíové udělí týmu Organizace spojených národů OSN povolení k nalodění na Safer, aby loď co nejdříve prohlédl a opravil. Podle vědců by se to mělo stát co nejdříve – k možnému zákroku totiž velmi rychle ubývá čas.

„Právě teď je nejvyšší čas zabránit devastaci moře v této oblasti – a v jeho důsledku škodám pro celý region i zdroje obživy pro miliony lidí žijící v půl tuctu zemí podél pobřeží Rudého moře,“ uvedla profesorka Karine Kleinhausová, hlavní autorka práce.

„Kdyby došlo k úniku ze Saferu, ropa by se zde šířila mořskými proudy, až by zdevastovala jedno z nejvíce unikátních a cenných míst na světě. Korálové útesy v severním Rudém moři a Akabském zálivu jsou totiž podle odhadů jedny z posledních útesových ekosystémů na světě, které přežijí nadcházející desetiletí,“ říká vědkyně.

Mimořádné útesy

Podle oceánoložky jsou korálové útesy v severním Rudém moři jedinečné tím, že přežívají v mnohem teplejších vodách, než jsou dnešní teploty oceánu, které jsou pro většinu korálů příliš vysoké na to, aby je snášely – více než polovina Velkého bariérového útesu už zemřela kvůli vlnám horka způsobeným změnou klimatu.

Ryby žijící na útesech u Jemenu v jižním Rudém moři jsou navíc hlavním zdrojem potravy pro obyvatelstvo regionu a celé moře a jeho korálové útesy jsou vysoce biologicky rozmanitým a bohatým ekosystémem. A také je turisticky atraktivním prostředím, což přináší oblasti další zdroj obživy.

Kleinhausová a její kolegové upozorňují, že už v květnu 2020 mořská voda pronikla do Saferu a vnikla do prostoru motorů. Tiskové agentury již na jaře oznámily, že se v okolí tankeru začínají objevovat menší ropné skvrny, což naznačuje, že ropa proniká z lodi ven – tato zpráva ale není potvrzená.

Vrak lodi (žlutě) a důležité korálové útesy (červeně)
Zdroj: Frontiers in Marine Science

Rezavějící hrozba

FSO Safer je plovoucí ropná skladovací a vykládací loď. Původně byl postaven v roce 1976 společností Hitachi Zosen Corporation v Japonsku jako ropný tanker Esso Japan, tehdy měřil 362 metrů – to je o více než sto metrů více než slavný Titanik. V roce 1987 byl přestavěný na skladovací loď bez pohonu a jméno změněno na Safer.

U přístavu Hudajdá stojí opuštěný od roku 2015, proto podle autorů práce hrozba jeho rozpadu stále stoupá; pokud by se to stalo, tak podle počítačových modelů hrozí katastrofa pro celý region. Tyto modely naznačují, že když k úniku ropy dojde během letošní zimy, mohla by se tato látka dostat daleko dál, než kdyby došlo k rozpadu lodě v létě. Příčinou jsou změny v mořských proudech, jež jsou závislé na ročních obdobích.


Přes stále zhoršující se stav lodi se stále ještě nepodařilo k tankeru získat přístup a zatím nikdo nepodniknul kroky, které by úniku ropy zabránily.

Autoři studie vyzývají, aby „OSN a její Mezinárodní námořní organizace přijaly mimořádná opatření k řešení hrozby, a to navzdory politickému napětí, neboť únik bude mít katastrofální environmentální a humanitární důsledky, zejména pokud k němu dojde během zimy. Vzhledem k tomu, že Rudým mořem denně proplouvají miliony barelů ropy, musí být vypracována regionální strategie pro prevenci úniků a jejich zadržování, která je specifická pro jedinečné ekosystémy Rudého moře, neobvyklé vodní proudy a politickou scénu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 8 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 8 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 13 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 14 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...