Nejvyšší hora světa Mount Everest je o 86 centimetrů vyšší, než se doposud uvádělo. Oznámily to společně Čína a Nepál, na jejichž hranici horský velikán leží. Nová oficiální výška byla stanovena na 8848,86 metru.
O výšce Mount Everestu se vedly debaty od roku 2015, kdy Nepál postihlo zemětřesení o síle 7,8 stupně, které připravilo o život tisíce lidí a změnilo krajinu této himálajské země. Satelitní data naznačovala, že Mount Everest – u nějž se doposud uváděla výška 8848 metrů – se mohl kvůli otřesům půdy zmenšit.
To ale vyvrátily expedice Číny a Nepálu. Nepálská výprava na horu vystoupala v roce 2019, čínská letos a nyní představitelé obou zemí zveřejnili závěry. Podle nich je Everest o 86 centimetrů vyšší, než se do nynějška tvrdilo.
Výšku 8848 metrů naměřili indičtí vědci v 50. letech minulého století, ke stejné hodnotě později dospěli i Nepálci. Čína uváděla výšku 8444 metrů, přičemž za rozhodující považovala skalnatý vrcholek hory bez sněhové čepičky. Američané z bostonské Národní zeměpisné společnosti zase v roce 1999 satelitním měřením došli k výšce 8850 metrů.
Mount Everest pod vlivem klimatické změny
Rozloha ledovců na Mount Everestu a v jeho okolí se od 60. let zmenšila. „Dnes ledovce pokrývají celkovou plochu 419 kilometrů čtverečních, to je o 21 kilometrů čtverečních méně než v roce 1962,“ uvedl badatel Owen King.
Podle něj se rozměry ledovce zmenšují i ve výškách nad 6000 metrů nad mořem. V průměru se ledovce od roku 1960 ztenčily o 100 metrů ročně.
Podle vědců je Himálaj z klimatického a ekologického hlediska relativně málo prozkoumanou oblastí. „Himálaj je nutné lépe poznat, protože zhruba dvacet procent obyvatel planety odtud čerpá vodu,“ uvedl vedoucí vědecké expedice Paul Mayewski. Podle dostupných údajů se průměrná teplota na vrcholu Mount Everestu zvýšila za posledních 30 let o jeden stupeň.
Oteplování může lidem výstup na nejvyšší horu světa v budoucnosti usnadnit. Pokud by se oteplení udrželo v limitu dvou stupňů Celsia od předprůmyslové doby, tak by se atmosférický tlak na vrcholu Mount Everestu zvýšil o čtyři až pět hektopascalů. „Tím by bylo lehčí vystoupat na vrchol bez kyslíku,“ uvedl francouzský deník Le Monde.
