Čína a Nepál přeměřily Mount Everest. Je vyšší, než se tvrdilo

Nejvyšší hora světa Mount Everest je o 86 centimetrů vyšší, než se doposud uvádělo. Oznámily to společně Čína a Nepál, na jejichž hranici horský velikán leží. Nová oficiální výška byla stanovena na 8848,86 metru.

O výšce Mount Everestu se vedly debaty od roku 2015, kdy Nepál postihlo zemětřesení o síle 7,8 stupně, které připravilo o život tisíce lidí a změnilo krajinu této himálajské země. Satelitní data naznačovala, že Mount Everest – u nějž se doposud uváděla výška 8848 metrů – se mohl kvůli otřesům půdy zmenšit.

To ale vyvrátily expedice Číny a Nepálu. Nepálská výprava na horu vystoupala v roce 2019, čínská letos a nyní představitelé obou zemí zveřejnili závěry. Podle nich je Everest o 86 centimetrů vyšší, než se do nynějška tvrdilo.

Výšku 8848 metrů naměřili indičtí vědci v 50. letech minulého století, ke stejné hodnotě později dospěli i Nepálci. Čína uváděla výšku 8444 metrů, přičemž za rozhodující považovala skalnatý vrcholek hory bez sněhové čepičky. Američané z bostonské Národní zeměpisné společnosti zase v roce 1999 satelitním měřením došli k výšce 8850 metrů.

Mount Everest pod vlivem klimatické změny

Rozloha ledovců na Mount Everestu a v jeho okolí se od 60. let zmenšila. „Dnes ledovce pokrývají celkovou plochu 419 kilometrů čtverečních, to je o 21 kilometrů čtverečních méně než v roce 1962,“ uvedl badatel Owen King.

Podle něj se rozměry ledovce zmenšují i ve výškách nad 6000 metrů nad mořem. V průměru se ledovce od roku 1960 ztenčily o 100 metrů ročně.

Podle vědců je Himálaj z klimatického a ekologického hlediska relativně málo prozkoumanou oblastí. „Himálaj je nutné lépe poznat, protože zhruba dvacet procent obyvatel planety odtud čerpá vodu,“ uvedl vedoucí vědecké expedice Paul Mayewski. Podle dostupných údajů se průměrná teplota na vrcholu Mount Everestu zvýšila za posledních 30 let o jeden stupeň.

Oteplování může lidem výstup na nejvyšší horu světa v budoucnosti usnadnit. Pokud by se oteplení udrželo v limitu dvou stupňů Celsia od předprůmyslové doby, tak by se atmosférický tlak na vrcholu Mount Everestu zvýšil o čtyři až pět hektopascalů. „Tím by bylo lehčí vystoupat na vrchol bez kyslíku,“ uvedl francouzský deník Le Monde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
před 20 hhodinami

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
včera v 06:00

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025

YouTube slaví dvacet let. Měsíčně ho sleduje devět z deseti Čechů

Americká platforma pro nahrávání videí YouTube slaví výročí. První záběry ze ZOO v San Diegu se na ní objevily před dvaceti lety, nyní jich je nahráno přes pět miliard a každou minutu přibývají hodiny dalších. Tvůrců jsou jen v tuzemsku tisícovky a dosah na celou společnost je podle obchodního ředitele YouTube pro Česko a Slovensko Petra Houzara nesporný. Síť podle něj alespoň jednou měsíčně sleduje devět z deseti Čechů, pravidelně pak sedmdesát procent.
23. 4. 2025
Načítání...