Čína a Nepál přeměřily Mount Everest. Je vyšší, než se tvrdilo

Nejvyšší hora světa Mount Everest je o 86 centimetrů vyšší, než se doposud uvádělo. Oznámily to společně Čína a Nepál, na jejichž hranici horský velikán leží. Nová oficiální výška byla stanovena na 8848,86 metru.

O výšce Mount Everestu se vedly debaty od roku 2015, kdy Nepál postihlo zemětřesení o síle 7,8 stupně, které připravilo o život tisíce lidí a změnilo krajinu této himálajské země. Satelitní data naznačovala, že Mount Everest – u nějž se doposud uváděla výška 8848 metrů – se mohl kvůli otřesům půdy zmenšit.

To ale vyvrátily expedice Číny a Nepálu. Nepálská výprava na horu vystoupala v roce 2019, čínská letos a nyní představitelé obou zemí zveřejnili závěry. Podle nich je Everest o 86 centimetrů vyšší, než se do nynějška tvrdilo.

Výšku 8848 metrů naměřili indičtí vědci v 50. letech minulého století, ke stejné hodnotě později dospěli i Nepálci. Čína uváděla výšku 8444 metrů, přičemž za rozhodující považovala skalnatý vrcholek hory bez sněhové čepičky. Američané z bostonské Národní zeměpisné společnosti zase v roce 1999 satelitním měřením došli k výšce 8850 metrů.

Mount Everest pod vlivem klimatické změny

Rozloha ledovců na Mount Everestu a v jeho okolí se od 60. let zmenšila. „Dnes ledovce pokrývají celkovou plochu 419 kilometrů čtverečních, to je o 21 kilometrů čtverečních méně než v roce 1962,“ uvedl badatel Owen King.

Podle něj se rozměry ledovce zmenšují i ve výškách nad 6000 metrů nad mořem. V průměru se ledovce od roku 1960 ztenčily o 100 metrů ročně.

Podle vědců je Himálaj z klimatického a ekologického hlediska relativně málo prozkoumanou oblastí. „Himálaj je nutné lépe poznat, protože zhruba dvacet procent obyvatel planety odtud čerpá vodu,“ uvedl vedoucí vědecké expedice Paul Mayewski. Podle dostupných údajů se průměrná teplota na vrcholu Mount Everestu zvýšila za posledních 30 let o jeden stupeň.

Oteplování může lidem výstup na nejvyšší horu světa v budoucnosti usnadnit. Pokud by se oteplení udrželo v limitu dvou stupňů Celsia od předprůmyslové doby, tak by se atmosférický tlak na vrcholu Mount Everestu zvýšil o čtyři až pět hektopascalů. „Tím by bylo lehčí vystoupat na vrchol bez kyslíku,“ uvedl francouzský deník Le Monde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
včera v 07:30

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
včera v 07:00

Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.
15. 2. 2025

Observatoř změnila informace o ženě, jejíž jméno nese. Odporovaly Trumpovu dekretu

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.
15. 2. 2025
Načítání...