Čeští vědci vyvinuli nový typ papíru, který ničí viry i bakterie

Čeští výzkumníci vyvinuli nový typ papíru, který likviduje bakterie, viry a kvasinky. Zvolili technologii, kterou výrobci obdobných papírů dosud nevyužívali. Nový postup podle vědců z Akademie věd ČR (AV) zlepšuje kvalitu výrobku, který nazvali „anticovid papír“, neboť účinně ničí i nový typ koronaviru. Využití papíru může v budoucnu snížit riziko infekcí při manipulaci s bankovkami, ceninami a různými dokumenty. Je vhodný i pro archivaci, uvedli zástupci AV.

Na papíru pracovali odborníci z Ústavu chemických procesů (ÚCHP) AV ČR a papírenské společnosti SPM-Security Paper Mill pět let. Jiří Sobek z ÚCHP podotkl, že z toho čtyři měsíce věnovali úpravě, díky níž papír ničí i viry.

„Ta primární funkce, která začne likvidovat bakterie a viry po styku, je dvojí. Bakterie likviduje během jedné minuty s účinností přes 99 procent. Dochází k úplné inaktivaci. U virů typu covid máme testy potvrzeno, že po 10 minutách je to kolem 70 procent a po 30 minutách dojde k inaktivaci veškerého covidu, který na povrchu je,“ popsal vědec.

Jak to funguje?

Podle vědců spočívá novost produktu ve speciálně vyvinutém plnivu. Sobek vysvětlil, že tam jsou zafixovány nanostrukturní komplexy zinku a stříbra, které viry, bakterie i kvasinky zneškodní a zachytí, zároveň se však z papíru neuvolňují a jsou tak bezpečné pro lidskou pokožku.

Tyto komplexy by podle vědců bylo možné fixovat i na jiné materiály, například látky, a vyrábět z nich roušky. „Ale to není náš prvotní cíl,“ řekl ČTK výzkumník. Vědec poznamenal, že dosud známé metody využívají nástřik na povrch papíru. „Náš papír má lepší vlastnosti pro tisk a nebledne. A jeho bakteriální a virostatická funkce zůstává po celou dobu životnosti papíru,“ upozornil Sobek.

Anticovid papír budou podle Akademie věd moci lidé využít na běžné kancelářské práce, včetně různých způsobů tisku. Povrch neoslňuje, a proto se hodí pro čtení, psaní a je možné ho i probarvovat. Uplatnění může najít i ve zdravotnictví jako preventivní materiál, stejně jako na dalších pracovištích se zvýšeným rizikem infekcí.

Sobek zdůraznil, že výzkum před lety začal v reakci na poptávku trhu. „Není to něco, co bychom vymysleli a chtěli to komercializovat, ale naopak. Trh poptával tento papír, my jsme na to zareagovali a vyvinuli jsme ho,“ konstatoval vědec. Doplnil, že v brzké době začne výroba asi 10 tun tohoto papíru, které poslouží jako vzorky. „A jsme připraveni na produkci asi 10 až 20 tisíc tun,“ uzavřel vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...