Čeští vědci vyvinuli nový typ papíru, který ničí viry i bakterie

Čeští výzkumníci vyvinuli nový typ papíru, který likviduje bakterie, viry a kvasinky. Zvolili technologii, kterou výrobci obdobných papírů dosud nevyužívali. Nový postup podle vědců z Akademie věd ČR (AV) zlepšuje kvalitu výrobku, který nazvali „anticovid papír“, neboť účinně ničí i nový typ koronaviru. Využití papíru může v budoucnu snížit riziko infekcí při manipulaci s bankovkami, ceninami a různými dokumenty. Je vhodný i pro archivaci, uvedli zástupci AV.

Na papíru pracovali odborníci z Ústavu chemických procesů (ÚCHP) AV ČR a papírenské společnosti SPM-Security Paper Mill pět let. Jiří Sobek z ÚCHP podotkl, že z toho čtyři měsíce věnovali úpravě, díky níž papír ničí i viry.

„Ta primární funkce, která začne likvidovat bakterie a viry po styku, je dvojí. Bakterie likviduje během jedné minuty s účinností přes 99 procent. Dochází k úplné inaktivaci. U virů typu covid máme testy potvrzeno, že po 10 minutách je to kolem 70 procent a po 30 minutách dojde k inaktivaci veškerého covidu, který na povrchu je,“ popsal vědec.

Jak to funguje?

Podle vědců spočívá novost produktu ve speciálně vyvinutém plnivu. Sobek vysvětlil, že tam jsou zafixovány nanostrukturní komplexy zinku a stříbra, které viry, bakterie i kvasinky zneškodní a zachytí, zároveň se však z papíru neuvolňují a jsou tak bezpečné pro lidskou pokožku.

Tyto komplexy by podle vědců bylo možné fixovat i na jiné materiály, například látky, a vyrábět z nich roušky. „Ale to není náš prvotní cíl,“ řekl ČTK výzkumník. Vědec poznamenal, že dosud známé metody využívají nástřik na povrch papíru. „Náš papír má lepší vlastnosti pro tisk a nebledne. A jeho bakteriální a virostatická funkce zůstává po celou dobu životnosti papíru,“ upozornil Sobek.

Anticovid papír budou podle Akademie věd moci lidé využít na běžné kancelářské práce, včetně různých způsobů tisku. Povrch neoslňuje, a proto se hodí pro čtení, psaní a je možné ho i probarvovat. Uplatnění může najít i ve zdravotnictví jako preventivní materiál, stejně jako na dalších pracovištích se zvýšeným rizikem infekcí.

Sobek zdůraznil, že výzkum před lety začal v reakci na poptávku trhu. „Není to něco, co bychom vymysleli a chtěli to komercializovat, ale naopak. Trh poptával tento papír, my jsme na to zareagovali a vyvinuli jsme ho,“ konstatoval vědec. Doplnil, že v brzké době začne výroba asi 10 tun tohoto papíru, které poslouží jako vzorky. „A jsme připraveni na produkci asi 10 až 20 tisíc tun,“ uzavřel vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Silné krvácení či bolesti v podbřišku. Jaké účinky má slzný plyn na ženské zdraví?

Vyvolání děložních bolestí, záchvaty endometriózy, výrazné krevní ztráty, narušení menstruačního cyklu… Na sociálních sítích tisíce lidí popisují potíže s reprodukčním zdravím, které přičítají masivnímu používání slzného plynu ze strany bezpečnostních složek během nedávných protestních akcí ve Francii a Belgii. Někdy již několik hodin po kontaktu s látkou hlásí ženy silné křeče, abnormální krvácení, předčasný nástup menstruace nebo naopak její úplné vynechání. Ve Francii nyní kolektiv „Lacrymo de sang“, který sdružuje zdravotníky, aktivisty a osoby se vzděláním v oblasti reprodukčního zdraví, provádí šetření s cílem shromáždit svědectví o účincích slzného plynu na menstruační cyklus. Cílem je shromáždit empirická data a následně zvýšit povědomí o menstruačním zdraví. Dosud formulář vyplnilo více než devět tisíc zájemců.
29. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.