Čeští vědci vyvinuli nový typ papíru, který ničí viry i bakterie

Čeští výzkumníci vyvinuli nový typ papíru, který likviduje bakterie, viry a kvasinky. Zvolili technologii, kterou výrobci obdobných papírů dosud nevyužívali. Nový postup podle vědců z Akademie věd ČR (AV) zlepšuje kvalitu výrobku, který nazvali „anticovid papír“, neboť účinně ničí i nový typ koronaviru. Využití papíru může v budoucnu snížit riziko infekcí při manipulaci s bankovkami, ceninami a různými dokumenty. Je vhodný i pro archivaci, uvedli zástupci AV.

Na papíru pracovali odborníci z Ústavu chemických procesů (ÚCHP) AV ČR a papírenské společnosti SPM-Security Paper Mill pět let. Jiří Sobek z ÚCHP podotkl, že z toho čtyři měsíce věnovali úpravě, díky níž papír ničí i viry.

„Ta primární funkce, která začne likvidovat bakterie a viry po styku, je dvojí. Bakterie likviduje během jedné minuty s účinností přes 99 procent. Dochází k úplné inaktivaci. U virů typu covid máme testy potvrzeno, že po 10 minutách je to kolem 70 procent a po 30 minutách dojde k inaktivaci veškerého covidu, který na povrchu je,“ popsal vědec.

Jak to funguje?

Podle vědců spočívá novost produktu ve speciálně vyvinutém plnivu. Sobek vysvětlil, že tam jsou zafixovány nanostrukturní komplexy zinku a stříbra, které viry, bakterie i kvasinky zneškodní a zachytí, zároveň se však z papíru neuvolňují a jsou tak bezpečné pro lidskou pokožku.

Tyto komplexy by podle vědců bylo možné fixovat i na jiné materiály, například látky, a vyrábět z nich roušky. „Ale to není náš prvotní cíl,“ řekl ČTK výzkumník. Vědec poznamenal, že dosud známé metody využívají nástřik na povrch papíru. „Náš papír má lepší vlastnosti pro tisk a nebledne. A jeho bakteriální a virostatická funkce zůstává po celou dobu životnosti papíru,“ upozornil Sobek.

Anticovid papír budou podle Akademie věd moci lidé využít na běžné kancelářské práce, včetně různých způsobů tisku. Povrch neoslňuje, a proto se hodí pro čtení, psaní a je možné ho i probarvovat. Uplatnění může najít i ve zdravotnictví jako preventivní materiál, stejně jako na dalších pracovištích se zvýšeným rizikem infekcí.

Sobek zdůraznil, že výzkum před lety začal v reakci na poptávku trhu. „Není to něco, co bychom vymysleli a chtěli to komercializovat, ale naopak. Trh poptával tento papír, my jsme na to zareagovali a vyvinuli jsme ho,“ konstatoval vědec. Doplnil, že v brzké době začne výroba asi 10 tun tohoto papíru, které poslouží jako vzorky. „A jsme připraveni na produkci asi 10 až 20 tisíc tun,“ uzavřel vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 9 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 12 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 13 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...