Před půlstoletím zasáhl Východní Pákistán extrémně silný cyklon Bhola. O život připravil půl milionu lidí

Cyklon Bhola, který zasáhl 12. listopadu 1970 Východní Pákistán, se stal vůbec nejhorší zaznamenanou katastrofou způsobenou atmosférickým jevem v historii. Podle různých zdrojů při něm zahynulo více než půl milionu lidí, někdy je ale uváděn až milion mrtvých . Katastrofa ale vedla také k politické krizi, díky níž vznikl nezávislý Bangladéš.

Ráno 8. listopadu se ve střední části Bengálského zálivu začal formovat cyklon. Vznikl z pozůstatků tropické bouře Nora. Poté, co v oceánu nabral sílu, začal postupovat směrem na sever nad území tehdejšího Východního Pákistánu a cestou stále sílil. O tři dny později dosahoval už rychlosti 185 kilometrů za hodinu s krátkodobými nárazy větru o rychlosti až 240 kilometrů v hodině.

  • Tropickým cyklonem označuje meteorologie atmosférický útvar v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu, který vzniká v subtropické oblasti nad oceány (zhruba mezi 5. a 25. stupněm zeměpisné šířky obou polokoulí). Je provázen extrémně silným větrem a intenzivními srážkami.

Samotná síla větru zabíjela stovky lidí, ale ještě horší tragédii přineslo vzedmutí hladiny moře v důsledku poklesu tlaku. Přišlo navíc v době vrcholícího přílivu. To zdevastovalo ostrovy v deltě Gangy, vymazalo z mapy celé vesnice a zničilo úrodu v celém regionu.

Trasa cyklonu Bhola
Zdroj: Wikimedia Commons

Zasaženo cyklonem bylo přes 3,6 milionu lidí. Pákistánský rozhlas tehdy informoval, že na třinácti zcela zničených ostrovech v okolí největšího bangladéšského přístavu Čitágáon nejsou žádní přeživší. Voda zaplavila všechno a nebylo před ní úniku.

V nejpostiženějších oblastech pevniny zahynulo až 45 procent ze 167 tisíc obyvatel. Tragické bylo i to, že před vodou se nedařilo unikat zejména seniorům a dětem – podle odhadů tvořily více než polovinu obětí cyklonu právě děti.

Obrovské byly také ekonomické dopady: celkové škody se podle odhadů vyšplhaly na více než 86 milionů dolarů. Těžké ztráty utrpěl zejména rybářský průmysl, při katastrofě bylo zničeno přes 65 procent rybolovné kapacity pobřežní oblasti.

Cyklon vnesl bouři i do politiky

Cyklon postupně zeslábl a 13. listopadu se rozptýlil. Zůstaly po něm ale dopady, které tehdejší politická reprezentace nedokázala vyřešit. Následky katastrofy proto měly i významný politický dopad.

Pákistánská vláda s prezidentem Agou Muhammadem Jáhjou Chánem, která sídlila v západní části země, si totiž svým pomalým a nedostatečným přístupem při záchranných operacích vysloužila značnou kritiku z řad občanů, opozičních politiků i mezinárodních médií.

Dobový satelitní snímek cyklonu Bhola
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve volbách v prosinci 1970 ve Východním Pákistánu drtivě zvítězila opoziční Lidová liga. Napětí mezi centrální vládou v Islámábádu a Východním Pákistánem vyústilo v národně osvobozeneckou válku za sebeurčení a nezávislost. Území Východního Pákistánu bylo obsazeno pákistánskou armádou a došlo ke genocidě obyvatelstva, do poloviny prosince 1971 zahynuly tři miliony lidí a na deset milionů obyvatel uprchlo do Indie.

Do konfliktu se na straně Východního Pákistánu zapojila také vojska Indie a Sovětského svazu. Pákisitán takovému tlaku nedokázal čelit a na konci roku prohrál. Nový stát, který v prosinci 1971, tedy rok po tragickém cyklonu, vznikl, dostal jméno Bangladéš.

Svět pomohl

O co více selhávala pomoc vlády, o to silněji reagoval svět. Do pomoci postižené oblasti se zapojila řada zemí. Americká vláda poskytla částku ve výši deset milionů dolarů, pomoci se rozhodly i Velká Británie, Německo, Francie, Kanada, Japonsko, Čína či Singapur, který do země vyslal lékařskou misi. Nečekaně rychle a intenzivně pomáhala také Indie, která jinak měla s Pákistánem velmi špatné vztahy.

V roce 1971 uspořádal George Harrison, tehdy již bývalý člen slavných Beatles, charitativní koncert pro Bangladéš v newyorské Madison Square Garden s výtěžkem čtvrt milionu dolarů. Akce ale především přitáhla k postižené části světa obrovskou světovou pozornost, která přinesla další významnou pomoc.

Cyklony hrozí dál

Cyklony z oblasti Bengálského zálivu v severní části Indického oceánu způsobují škody v okolních zemích již po staletí. Obětí těch nejtragičtějších cyklonů a záplav se pravidelně stává zejména území Bangladéše. K těm největším se řadí také cyklon z roku 1876, který zahubil v zemi 200 tisíc lidí, a cyklon z dubna 1991, který si vyžádal rovněž v Bangladéši 140 tisíc obětí.

Vrtulníky s mezinárodní pomocí
Zdroj: ČTK

Po tragédii z roku 1970 se ale Bangladéš s mezinárodní pomocí na tyto katastrofy dokázal mnohem lépe připravit. Zejména díky výstavbě stovek speciálních úkrytů bylo při všech dalších cyklonech mnohem méně mrtvých. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 21 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 23 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...