Podíl výdajů na výzkum a vývoj dosáhl 1,94 procenta hrubého domácího produktu (HDP), předloni byl 1,93 procenta. Česko se tak sice přiblížilo průměru EU, ale stále zaostává za Švédskem, Rakouskem, Německem a Dánskem, které ze zemí EU jako jediné dávají na vědu přes tři procenta HDP.
Podniky dávají na vědu víc než stát
Nejvíce se na výdajích na vědu a výzkum podílely podniky, které loni vynaložily rekordních 69 miliard korun. V roce 2018 to bylo zhruba 60 miliard korun. Devadesát procent této částky tvoří peníze z vlastních či jiných podnikových zdrojů, zbytek šel z veřejných peněz. Částku přesahující miliardu loni dalo osm podniků, z nepodnikové sféry to podle Many bylo sedm vysokých škol a dva ústavy Akademie věd ČR.
Galerie:
Stát podpořil loni vědu a výzkum 37,5 miliardy korun, což byl meziroční růst o 2,5 miliardy korun. Z evropských zdrojů to bylo přes sedm miliard korun.
Česko patří mezi státy s nejnižším podílem žen ve vědě
Ve vědě a výzkumu loni v Česku pracovalo přes 117 tisíc lidí na plný či částečný úvazek, ženy tvořily 30 procent, vyplývá ze statistických dat.
Česko patří společně s Nizozemskem, Německem a Rakouskem mezi státy s nejnižším podílem žen na pracovnících výzkumu v celé Evropské unii. V podnikovém výzkumu je jejich podíl ještě nižší, a to kolem 20 procent.
Celkový počet pracovníků na různé typy úvazků v oboru proti předloňsku, kdy byl 113 500, také vzrostl, a to o více než 3500 lidí. Mezi výzkumnými pracovníky ve vysokoškolském a vládním sektoru byla loni zhruba desetina cizinců. Ve vládním sektoru podle Many šlo o 1812 a ve vysokoškolském sektoru o 2932 osob.
V roce 2019 bylo v Česku 3212 pracovišť, která se v různé míře vědě a výzkumu věnovala.