S příchodem sezony respiračních onemocnění hrozí, že epidemie nebude reagovat ani na velmi přísná opatření, varoval ve Studiu ČT24 profesor evoluční biologie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslav Flegr. Podle imunologa z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václava Hořejšího měl být lockdown zaveden už v září.
Jaroslav Flegr často pracuje s termínem behaviorální imunita. Jde o pocit, který lidem postupně při kontaktu s nemocí začne bránit v tom chovat se rizikově. Nyní se však podle něj Češi zatím „neimunizovali“. Nestalo se tak zatím proto, že v uplynulých měsících neviděli mrtvé lidi ani přeplněné nemocnice, a to díky tomu, že si obyvatelstvo na jaře spontánně nasadilo roušky.
V rozmezí dvou týdnů ale budou už podle Flegra přeplněné všechny nemocnice. „Zatím se řítíme po dálnici a neustále šlapeme na plyn,“ uvedl s tím, že nohu z pedálu sundáme až v momentě, kdy reprodukční číslo klesne na jedna.
Trend se může změnit až s účinnými restrikcemi, domnívá se Flegr. „Doposud jsme si hráli na opatření, pomalinku jsme přecházeli z toho, kdy se veřejně muselo tvrdit, že žádné nebezpečí není a všechno je v pořádku… teď se musí obyvatelstvo přeladit do módu, že je zle a že se musí začít brzit,“ zdůraznil.
Zatím je přitom podle Flegra šíření viru záležitostí lidí a politiků. „Ta vlna po létě tady vůbec nemusela být,“ uvedl s tím, že před volbami se předstíralo, že se vůbec nic neděje. S příchodem sezony respiračních onemocnění hrozí, že epidemie nebude reagovat ani na velmi přísná opatření typu lockdownu, varoval.
Jakmile se navíc ochladí, stoupne podle Flegra u koronaviru index infekčnosti zhruba na dvojnásobek. „Pak se to rozjede mnohem rychleji…“ Evoluční biolog navíc odhaduje, že lockdown se na počtu přijímaných do nemocnic projeví až minimálně s dvanáctidenním odstupem.
Hořejší: Lockdown měl být zaveden už v září
Podle imunologa Václava Hořejšího je klíčové co nejvíce omezit počet lidí, kteří se potkávají v práci. Razantním řešením by podle něj byl kompletní lockdown, kdy by – až na klíčová odvětví – lidé nesměli chodit do práce.
Naopak, když se lidé potkají například v desetimetrové vzdálenosti v parku, existuje minimální možnost, že se nakazí, podotkl.
Nejrizikovější je totiž podle něj dlouhodobý pobyt skupiny lidí v uzavřených nevětraných místnostech. „Radikální cesta udělat najednou co nejvíce opatření je správná,“ domnívá se Hořejší. K lockdownu podle něj mělo dojít už v září.
