Univerzita Karlova představila sadu pro diagnostiku covidu-19 i chřipky

Nové sady pro diagnostiku covidu-19 i chřipky typů A a B ve středu představili zástupci Univerzity Karlovy a spolupracujících společností. Kompletní testy budou dostupné na podzim, podle tvůrců mají zrychlit proces testování. O vývoji univerzita informovala poprvé už v srpnu.

Jednatel dceřiné společnosti UK GeneSpector Michal Pohludka uvedl, že by využití sady mohlo zvýšit současnou kapacitu laboratoří. Cena testu by podle zástupců univerzity neměla překročit 1200 korun. Nyní u PCR testu ministerstvo zdravotnictví stanovilo maximální cenu 1674 korun a 82 korun za odběr. Kompletní společný produkt pro testování na covid-19 i chřipku má být podle UK dostupný již v říjnu. 

Podle tvůrců bude celý proces od příchodu vzorku do laboratoře po získání výsledku v sérii po 94 vzorcích trvat méně než hodinu a půl. Už dříve univerzita uvedla, že standardní doba u PCR testu je nyní kolem dvou hodin.

Ohledně sady pro odběr výzkumníci upozornili na roztok, který virus inaktivuje a zároveň umožní bezpečné uchování vzorku při pokojové teplotě. Autor současné technologie Stanislav Kmoch z 1. lékařské fakulty UK uvedl, že roztok vznikal řadu let. Na jaře se ukázalo, že by mohl najít uplatnění i v testování covid-19.

Zkrácení procesů

Na odběrovou sadu navazuje izolační a detekční kit, kdy izolace virové RNA, tedy nejnáročnější krok v rámci testování, byla podle UK zkrácena pod deset minut. Tyto části pocházejí od spolupracujících firem.

Na vývoji testu spolupracoval Kmochův tým z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a firmy Generi Biotech, Spadia Lab a ZKV Career. Ty v srpnu založily novou dceřinou společnost UK GeneSpector. Ta bude dodávat právě nově vyvinuté testy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
před 20 hhodinami

Sonda Voyager 2 vypíná další přístroj kvůli ušetření energie

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí odpojil jeden z vědeckých přístrojů sondy Voyager 2. Cílem je prodloužit její životnost.
před 21 hhodinami

Ruskou Achillovou patou je přístup k moři, říká Tim Marshall

Donald Trump se nedívá do map, když se rozhoduje o tom, co bude dělat, říká geograf, spisovatel a bývalý zahraniční zpravodaj Tim Marshall. „Myslím si, že jeho pohled na svět je specifický a že skupina lidí, kteří říkají, že Amerika má být opět skvělá, má svoje ideology a analytiky. A ti se na mapu dívají a přemýšlejí nad tím, co dělají,“ řekl v Hyde Parku Civilizace.
24. 3. 2025

Vesmír možná leží uvnitř černé díry, naznačuje studie

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je na oběžné dráze teprve tři a půl roku, ale už upravil poznání lidstva rovnou v několika směrech. Podle nové studie vědců z Kansaské státní univerzity teď ale jeho pozorování naznačují něco velmi zvláštního – že se náš vesmír možná nachází uvnitř černé díry.
24. 3. 2025

Masivní solární farmy by mohly přinést do pouští déšť, tvrdí výzkum

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.
24. 3. 2025

Předkové lidí byli vynalézaví, ukazuje nález nástrojů starých 1,5 milionu let

Soubor nástrojů objevených v Tanzanii a vyrobených před 1,5 milionu let z kostí slonů a hrochů označují vědci za technologický průlom pro lidskou evoluční linii. Jde podle nich o důkaz systematické výroby z jiného materiálu než kamene u předchůdce lidí, konkrétně člověka vzpřímeného (Homo erectus), napsala agentura Reuters.
24. 3. 2025

Vědci testují možnost výroby energie z rotace Země

Trojice amerických vědců si myslí, že by se z rotace planety Země dala získávat volná energie. Otestovali už první přístroj, který by to podle nich měl umět.
23. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...