Trilobita se včelíma očima popsali němečtí vědci. Našel se na českém území

Trilobit, kterého objevili jako fosilii v roce 1846 na území dnešní České republiky, měl oči podobné těm včelím. Zjistili to němečtí zoologové z univerzity v Kolíně nad Rýnem, kteří o svém objevu informovali ve známém vědeckém žurnálu Scientific Reports. Vnitřní struktura zrakového aparátu tohoto vyhynulého členovce je podle vědců téměř identická s tou, jakou lze najít u dnešních včel a dalších zástupců hmyzí říše.

Trilobiti jsou vyhynulí prvohorní členovci, kteří jsou příbuzní s dnešními pavoukovci, korýši a hmyzem. „Měli úžasně složené oči, které se od našich očí liší,“ vysvětlila zooložka Brigitte Schoenemannová. „My máme čočku, díky níž vidíme obraz. U složených očí je to jiné. Vidí mozaikovitě, někdy i stovkami čoček,“ dodala.

„Systém, na základě kterého fungovalo oko trilobitů, byl už velmi propracovaný. Proto se dochoval dodnes,“ řekla Schoenemannová, která se na zkoumání 429 milionů let starého trilobita z české kotliny podílela. Podle výzkumu jsou tak principy, díky kterým hmyz a korýši aktivní během dne vidí, staré několik milionů let. Objev Schoenemannová označila za fascinující. 

Příběh jednoho trilobita

Trilobit, kterého němečtí vědci zkoumali, žil pravděpodobně na zemi a v mělkých vodách. Obraz, který mu poskytovaly jeho oči, měl relativně dobré rozlišení. Úkolem zrakového orgánu bylo poskytnout včas informace o hrozícím nebezpečí. To nejspíš představovali především hlavonožci, kteří tehdy patřili k hlavním predátorům. 

Fosilii tvora pojmenovaného Aulacopleura koninckii objevenou v 19. století v českých zemích zkoumali zoologové z univerzity v Kolíně nad Rýnem pomocí digitálních mikroskopů. Měli přitom štěstí, protože jedno oko zkamenělého živočicha prasklo, a oni tak mohli nahlédnout přímo dovnitř.

Zooložka Schoenemannová označila zkoumání českého trilobita za fascinující zkušenost. „Tento malý trilobit je obzvlášť krásný, má velmi výrazné oči. Proto jsem se na něj zaměřila. Skoro mě to povalilo, protože se zrakový systém dochoval opravdu velmi viditelně,“ dodala vědkyně.

Trilobit pochází z lokality, kterou zkoumal přímo Joachim Barrande, slavný francouzsko-český paleontolog. Právě Barrande také tohoto tvora na lokalitě Loděnice osobně objevil. Němečtí vědci ho nyní získali jako dar od českého sběratele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 6 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 9 hhodinami
Načítání...