Trilobita se včelíma očima popsali němečtí vědci. Našel se na českém území

Trilobit, kterého objevili jako fosilii v roce 1846 na území dnešní České republiky, měl oči podobné těm včelím. Zjistili to němečtí zoologové z univerzity v Kolíně nad Rýnem, kteří o svém objevu informovali ve známém vědeckém žurnálu Scientific Reports. Vnitřní struktura zrakového aparátu tohoto vyhynulého členovce je podle vědců téměř identická s tou, jakou lze najít u dnešních včel a dalších zástupců hmyzí říše.

Trilobiti jsou vyhynulí prvohorní členovci, kteří jsou příbuzní s dnešními pavoukovci, korýši a hmyzem. „Měli úžasně složené oči, které se od našich očí liší,“ vysvětlila zooložka Brigitte Schoenemannová. „My máme čočku, díky níž vidíme obraz. U složených očí je to jiné. Vidí mozaikovitě, někdy i stovkami čoček,“ dodala.

„Systém, na základě kterého fungovalo oko trilobitů, byl už velmi propracovaný. Proto se dochoval dodnes,“ řekla Schoenemannová, která se na zkoumání 429 milionů let starého trilobita z české kotliny podílela. Podle výzkumu jsou tak principy, díky kterým hmyz a korýši aktivní během dne vidí, staré několik milionů let. Objev Schoenemannová označila za fascinující. 

Příběh jednoho trilobita

Trilobit, kterého němečtí vědci zkoumali, žil pravděpodobně na zemi a v mělkých vodách. Obraz, který mu poskytovaly jeho oči, měl relativně dobré rozlišení. Úkolem zrakového orgánu bylo poskytnout včas informace o hrozícím nebezpečí. To nejspíš představovali především hlavonožci, kteří tehdy patřili k hlavním predátorům. 

Fosilii tvora pojmenovaného Aulacopleura koninckii objevenou v 19. století v českých zemích zkoumali zoologové z univerzity v Kolíně nad Rýnem pomocí digitálních mikroskopů. Měli přitom štěstí, protože jedno oko zkamenělého živočicha prasklo, a oni tak mohli nahlédnout přímo dovnitř.

Zooložka Schoenemannová označila zkoumání českého trilobita za fascinující zkušenost. „Tento malý trilobit je obzvlášť krásný, má velmi výrazné oči. Proto jsem se na něj zaměřila. Skoro mě to povalilo, protože se zrakový systém dochoval opravdu velmi viditelně,“ dodala vědkyně.

Trilobit pochází z lokality, kterou zkoumal přímo Joachim Barrande, slavný francouzsko-český paleontolog. Právě Barrande také tohoto tvora na lokalitě Loděnice osobně objevil. Němečtí vědci ho nyní získali jako dar od českého sběratele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 7 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 11 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 12 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 14 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 16 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
včera v 10:01

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...