V USA mohly kvůli pandemii umřít na rakovinu desetitisíce lidí navíc. Nechávají se méně testovat

Ve Spojených státech se od začátku pandemie covidu-19 o polovinu snížil počet zjištěných onemocnění rakovinou. K tomuto závěru došla nová americká studie, o níž informuje agentura AFP. Její autoři takový vývoj označili za nepříznivý. Způsoben je podle nich odkládáním neurgentních návštěv lékařů a tím, že se lidé pokud možno vyhýbali nemocnicím, protože měli strach z nákazy koronavirem.

Podle závěru vědců klesl počet diagnostikovaných případů šesti typů rakoviny v březnu a dubnu letošního roku o 46 procent oproti obvyklým číslům. Úbytek přitom začal v prvním březnovém týdnu, tedy těsně před přijetím společenských restrikcí v USA, a ustálil se na své poloviční hodnotě koncem toho měsíce. V současné chvíli počty odhalených případů rakoviny znovu stoupají, stále však nedosáhly svých původních hodnot před pandemií.

„I když si lidé začali udržovat odstup od ostatních, rakovina si nedala pauzu,“ napsali autoři studie. „Opoždění diagnóz povede bezpochyby k projevům v pokročilejším stadiu s vážnějšími klinickými následky,“ dodávají. Citují přitom dosud nepublikovanou studii z londýnské univerzity UCL, podle níž v důsledku pandemie zemřelo na rakovinu v USA o 33 890 lidí více, než je obvyklé.

Na pokles odhalených nádorových onemocnění upozornilo v minulosti také například Nizozemsko. Podle expertů se přitom jedná z hlediska veřejného zdraví o časovanou bombu, na kterou by se měly zdravotnické úřady připravovat.

Jde přitom jen o jeden z nepřímých zdravotnických dopadů nynější pandemie. Jiné studie již dříve ukázaly, že nápadně klesl rovněž počet urgentních případů zástavy srdce, mozkové mrtvice či zánětů slepého střeva. Významně se snížily také počty základních vakcinací u dětí a mezinárodní zdravotnické agentury se rovněž obávají nepříznivého vlivu na boj s virem HIV, malárií či tuberkulózou. Vzhledem k šíření koronaviru se totiž přerušila řada zdravotnických kampaní, dodavatelských řetězců a mnoha lidem se ztížil přístup k lékařské péči.

Data z Velké Británie to potvrzují

Britští vědci předpovídali, že se něco takového stane, už v dubnu, kdy to začala naznačovat první data. Experti z UCL tehdy na základě údajů z nemocnic uvedli, že jen ve Velké Británii kvůli pandemii může na rakovinu zemřít více osob než během „normálního roku“.

Britští vědci spočítali, že za rok 2020 by takových osob mohlo být až o 20 procent víc než v minulých letech. Průměrně ročně v Británii umírá na nádory 31 354 nově diagnostikovaných pacientů, letos by jich mohlo být o 6270 více. Pokud by se počítaly nejen nově diagnostikované případy, mohlo by být mrtvých na rakovinu kvůli omezení péče za pandemie dokonce až o 17 915 více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.
před 1 hhodinou

„Dosud nepoznaná“ teplota Středozemního moře může ovlivnit i Česko

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
před 17 hhodinami

Vyrobí elektřiny jako devatenáct Temelínů. Čína vybuduje megapřehradu v Tibetu

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.
před 17 hhodinami

Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.
před 20 hhodinami

Pozdní večeře může škodit. Biologické hodiny v mozku se přizpůsobují času jídla

Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
před 22 hhodinami

Rostoucí počet kosmických letů zpomaluje „hojení“ ozonové vrstvy

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.
včera v 07:30

Brněnští archeologové našli bronzové brnění z dob Trojské války

Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.
21. 7. 2025

Plnohodnotné mléko bez krav se blíží. Vědci učí bakterie, jak ho vyrábět

Mléčné výrobky jsou jedním ze základů lidského stravování. Jenže jejich produkce je značně náročná – na energie, vodu i zemědělskou půdu. Věda tak hledá alternativu. A vypadá to, že by ji mohly nabídnout mikroorganismy.
21. 7. 2025
Načítání...