Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné a společné začátky. Dokazuje to nově objevená zkamenělina drobného, hmyz požírajícího ještěra, který byl jejich předchůdcem a blízkým příbuzným. Miniaturního dravce, který před 237 miliony let obýval záplavové oblasti dnešního jihovýchodního Madagaskaru, objevil vědecký tým ze Spojených států a Madagaskaru.
Tvor z období triasu pojmenovaný Kongonaphon kely byl dlouhý jen okolo 40 centimetrů a v kyčli vysoký asi deset centimetrů. Měl protáhlé nohy a drobné kuželovité zuby, jež naznačují, že si pochutnával právě na hmyzu nebo jiných malých bezobratlovcích.
Patřil ke skupině plazů, jejíž příslušníky dnes vědci považují za poslední společné předky dinosaurů a pterosaurů, tedy létajících plazů žijících ve stejné době jako dinosauři. Pterosauři neboli ptakoještěři bývají někdy veřejností mylně zahrnováni mezi dinosaury, ve skutečnosti jsou společně s krokodýly pouze jejich sesterskou vývojovou skupinou.
Podobně jako dinosauři existovali od svrchního triasu (zhruba před 220 miliony let) až do konce křídy před 66 miliony lety. Byli typičtí tím, že jejich křídla byla tvořena kožovitou blánou, napjatou mezi tělem a prodlouženým čtvrtým prstem.
„Na základě statistické analýzy tělesné velikosti se domníváme, že se dinosauři a pterosauři vyvinuli z tohoto miniaturního společného předka,“ uvedl paleontolog Christian Kammerer z muzea přírodních věd v americké Severní Karolíně, vedoucí autor studie otištěné ve sborníku americké akademie věd (PNAS).
Propojený příběh dinosaurů a pterosaurů
Dinosauři a pterosauři se poprvé objevili zhruba před 230 miliony let. Jeden z nejstarších známých masožravých dinosauřích druhů Herrerasaurus měřil okolo šesti metrů, jeden z primitivních pterosaurů Eudimorphodon dosahoval velikosti holuba.
Obě tyto skupiny plazů později dorostly do dnes neuvěřitelných velikostí. Například pterosaurus Quetzalcoatlus měl rozpětí křídel okolo 10,5 metru, tedy na šířku stejně jako stíhací letoun F-16. Dinosaurus Argentinosaurus měřil i s ocasem až 35 metrů.
V kontextu těchto obřích plazů se velikost společného předka, „který se vám mohl vejít do ruky“, zdá být téměř paradoxní, poznamenal Kammerer.
- Z území Česka je známý jediný druh ptakoještěra – Cretornis hlavaci, objevený v roce 1880 u Chocně. Jednalo se zřejmě o mládě pterosaura, žijícího přibližně před 92 miliony lety. Nejspíš dosahovalo rozpětí křídel 1,5 až 1,6 metru. V dospělosti mohl mít tento létající plaz rozpětí křídel až několik metrů, nepatřil ale k největším zástupcům své čeledi.
