Patent, který by mohl ulevit životnímu prostředí. V Praze vzniká dům z „rebetonu“

2 minuty
Události: Stavba s použitím recyklovaného betonu
Zdroj: ČT24

V Praze roste dům za pomoci recyklovaného betonu. Materiál, který stavbaři použili poprvé, má podobné vlastnosti jako ten klasický. K jeho výrobě ale stačí suť obohacená takzvanou nanopříměsí a přírodní kámen není potřeba. Jde o český patent, který může ulevit životnímu prostředí.

Stavební suť končí po demolici domů na skládce a tvoří skoro polovinu veškerého odpadu v Česku. Nyní díky vynálezu tuzemských vědců ale může sloužit dál.

„Pokud se vhodným způsobem zdemoluje objekt a už při demolici se separuje suť, tak využitelnost je řádově sedmdesát, osmdesát procent,“ uvedl Bohuslav Slánský, vedoucí technologického rozvoje a inovací společnosti Skanska. 

Recyklované kamenivo se pak naveze do míchačky, přidá se nanomateriál, cement a takzvaný rebeton je hotový.

„Tuto technologii jsme vyzkoušeli před rokem na parkourovém hřišti a teď jsme se dostali k tomu, že už ji reálně používáme na funkční stavbě,“ uvedl projektový manažer společnosti Skanska reality Petr Dušta.

Možná pomoc přetíženým kamenolomům

„Rebeton“ se zatím používá jako podkladový beton. Poté, co ho stavaři důkladně prozkouší, začnou ho využívat i na základové desky a obvodové zdivo domů. Časem by mohl klasický beton nahradit až z deseti procent. Pomohl by tak přetíženým kamenolomům, jejichž zásoby se tenčí.

„Za posledních třicet let se neotevřel ani jeden nový lom. Lokality se postupně dotěžují,“ popsal člen představenstva Kámen Zbraslav Jiří Kohout. 

Beton je náročný nejen na přírodní kámen, ale i na cement, jehož výroba za sebou nechává výraznou uhlíkovou stopu. „Výrobci cementu jsou dneska považováni za takové největší hříšníky, co se týká CO2 stopy. Na jednu tunu výroby cementu se totiž vyprodukuje zhruba 0,8 tuny CO2,“  vysvětlil Slánský.

Budoucnost stavění se tak podle odborníků bez recyklovaných materiálů neobejde. Nejde přitom jen o beton, ale třeba i o vodu, která se dá v moderních domech používat opakovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 45 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...