Rituály pomáhají zvládat úzkost, prověřili brněnští vědci experimentálně na Mauriciu

Rituály pomáhají lidem zvládat nejistotu a úzkost, ověřili religionisté z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výzkum prováděli v hinduistické komunitě na ostrově Mauricius v Indickém oceánu. Výsledky zveřejnil časopis Philosophical Transactions of Royal Society B.

Sociální vědci dlouho hledají uspokojivé vysvětlení pro obecnou rozšířenost rituálů v lidských společnostech napříč epochami i kontinenty. Podle více než sto let staré teorie antropologa Bronislawa Malinowského pociťují lidé díky rituálům alespoň částečnou kontrolu nad nejistou budoucností, a zbavují se tak nepříjemné úzkosti vyvolané nekontrolovatelnými hrozbami. „Před námi však nikdo přímo tuto hypotézu experimentálně neověřoval,“ uvedl Martin Lang, který společně s Janem Krátkým výzkum vedl.

Pro výzkum si religionisté vybrali komunitu Maráthů, kteří uctívají boha Ganéšu. Přizvali 75 žen z komunity, které pravidelně navštěvují chrám. Výzkumníci u nich nejprve vyvolali úzkost, poté sledovali, jak se s ní vypořádají, pokud budou mít možnost se modlit, anebo jen tiše sedět v prázdné místnosti.

Experiment v terénu

Zdrojem stresu byl úkol, který ženy dostaly. Měly si připravit projev o tom, jak se chránit před povodněmi. Za pomoci dotazníků i měření srdečního tepu pak vědci zjišťovali míru vyvolané úzkosti.

U obou skupin žen se projevila zvýšená úzkost po první části experimentu. Jak subjektivně pociťovaná, tak fyziologická úzkost ale mnohem rychleji opadly u žen, které se mohly pomodlit v chrámu, případně i provést ochranné rituály.

„Naše výsledky tak přinášejí nový pohled na klasickou antropologickou teorii a pomáhají porozumět tomu, proč lidé v těžkých chvílích sahají po rituálech jako ochranném prostředku. Díky nim totiž znovu získávají pocit kontroly a zbavují se nepříjemného pocitu úzkosti z nekontrolovatelných hrozeb,“ uvedl Lang.

Výzkum bude pokračovat. Buď na Mauriciu, nebo ve střední Evropě by chtěli religionisté zkoumat skupinu asi sto lidí, zhruba po dobu dvou let. Budou sledovat, jak situace vyvolávající úzkost přirozeně přicházejí, jak a jestli na ně lidé reagují za pomoci rituálů, a zda se kvůli tomu mění i jejich pohled na víru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 7 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 10 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 13 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
včera v 19:00

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
včera v 15:00

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...