Rituály pomáhají zvládat úzkost, prověřili brněnští vědci experimentálně na Mauriciu

Rituály pomáhají lidem zvládat nejistotu a úzkost, ověřili religionisté z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výzkum prováděli v hinduistické komunitě na ostrově Mauricius v Indickém oceánu. Výsledky zveřejnil časopis Philosophical Transactions of Royal Society B.

Sociální vědci dlouho hledají uspokojivé vysvětlení pro obecnou rozšířenost rituálů v lidských společnostech napříč epochami i kontinenty. Podle více než sto let staré teorie antropologa Bronislawa Malinowského pociťují lidé díky rituálům alespoň částečnou kontrolu nad nejistou budoucností, a zbavují se tak nepříjemné úzkosti vyvolané nekontrolovatelnými hrozbami. „Před námi však nikdo přímo tuto hypotézu experimentálně neověřoval,“ uvedl Martin Lang, který společně s Janem Krátkým výzkum vedl.

Pro výzkum si religionisté vybrali komunitu Maráthů, kteří uctívají boha Ganéšu. Přizvali 75 žen z komunity, které pravidelně navštěvují chrám. Výzkumníci u nich nejprve vyvolali úzkost, poté sledovali, jak se s ní vypořádají, pokud budou mít možnost se modlit, anebo jen tiše sedět v prázdné místnosti.

Experiment v terénu

Zdrojem stresu byl úkol, který ženy dostaly. Měly si připravit projev o tom, jak se chránit před povodněmi. Za pomoci dotazníků i měření srdečního tepu pak vědci zjišťovali míru vyvolané úzkosti.

U obou skupin žen se projevila zvýšená úzkost po první části experimentu. Jak subjektivně pociťovaná, tak fyziologická úzkost ale mnohem rychleji opadly u žen, které se mohly pomodlit v chrámu, případně i provést ochranné rituály.

„Naše výsledky tak přinášejí nový pohled na klasickou antropologickou teorii a pomáhají porozumět tomu, proč lidé v těžkých chvílích sahají po rituálech jako ochranném prostředku. Díky nim totiž znovu získávají pocit kontroly a zbavují se nepříjemného pocitu úzkosti z nekontrolovatelných hrozeb,“ uvedl Lang.

Výzkum bude pokračovat. Buď na Mauriciu, nebo ve střední Evropě by chtěli religionisté zkoumat skupinu asi sto lidí, zhruba po dobu dvou let. Budou sledovat, jak situace vyvolávající úzkost přirozeně přicházejí, jak a jestli na ně lidé reagují za pomoci rituálů, a zda se kvůli tomu mění i jejich pohled na víru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...