Plachý jako kojenec, rezervovaný i v dospělosti. Studie ukázala na stabilitu temperamentu

Děti trpící extrémní plachostí mají temperament, který jim vydrží od pouhých 14 měsíců až do dospělosti. Popsali to vědci v rozsáhlém výzkumu, který lidi sledoval prakticky od narození až do věku 26 let.

„Celá řada studií spojuje chování v raném dětství s riziky psychických chorob v dospělosti, ale výsledky této práce jsou jedinečné,“ říká hlavní autor práce, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, Daniel Pine.

„A to proto, že jsme zkoumali temperament ve velmi brzkém věku a spojili tyto výsledky se změnami, které se objevily až o 20 let později,“ dodal vědec.

Co je temperament

Jako temperament se označují biologicky založené individuální rozdíly ve způsobu, jakým lidé citově i chováním reagují na svět. Vědci přitom rozlišují několik jeho druhů, obecně ale platí, že už během dětství slouží temperament jako základ pozdější osobnosti.

Jeden konkrétní druh temperamentu, nazývaný inhibice chování (BI) – česky se mu říká odborně „extrémní plachost“, je charakterizován opatrným až ustrašeným jednáním spojeným s vyhýbání se neznámým lidem, předmětům a situacím.

Vědci zjistili, že BI je relativně stabilní v průběhu celého vývoje až po starší dětský věk. Osoby s tímto typem temperamentu čelí větší hrozbě vzniku a rozvoje sociálních abstinenčních a úzkostných poruch než děti bez BI.

Od čtyř měsíců po 26 let

Přestože existuje řada náznaků o dlouhodobém dopadu tohoto temperamentu na další život, zatím vznikly jen dvě práce, které opravdu děti sledovaly až do dospělosti – obě byly značně omezené.

Nová studie ale děti zkoumala poprvé už ve věku pouhých čtyř měsíců, podrobně je analyzovala ve věku 14 měsíců a poté, když jim bylo 15 let. Vědci je také poprvé podrobili detailnímu neurofyzickému vyšetření, aby odhalili jedinečné rozdíly mezi nimi. A nakonec se účastníci experimentu vrátili do laboratoře ještě ve věku 26 let za účelem posouzení výsledků psychopatologie, osobnosti, sociálního fungování a výsledků ve vzdělávání a zaměstnání.

Celá studie tedy trvala déle než čtvrt století. „Je úžasné, že jsme byli s touto skupinou lidí v kontaktu tolik let. Nejprve s rodiči dětí a nyní i s dospělými mladými lidmi – všichni se o práci zajímají a jsou do ní zapojeni,“ uvedl spoluautor studie Nathan Fox.

Dopady plachosti

Vědci zjistili, že pokud mají děti ve věku 14 měsíců temperament typu BI, pak se u nich do 26 let věku s velkou pravděpodobností rozvine rezervovanější osobnost, budou mít méně romantických vztahů v uplynulých 10 letech a také nižší sociální fungování s přáteli a rodinou.

Výskyt BI ve 14 měsících také úspěšně předpovídá vyšší úroveň psychopatologie v dospělosti – ale jen u těch, kteří měli při vyšetření ve věku 15 let neurologické problémy. Naopak se nepodařilo doložit žádný dopad extrémní plachosti dětí na výsledky ve vzdělávání ani v zaměstnání.

Tato studie zdůrazňuje, že temperament má velmi trvalou povahu a že se podle chování v dětství dá velmi dobře predikovat, jaký bude, co se temperamentu týká, člověk i v dospívání a dospělosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 4 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 7 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 9 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...