Domácí kočky jsou nečekaně úspěšní predátoři. Ale jen sto metrů od domova

Nová studie ukazuje, že lovící domácí kočky mohou mít zásadní dopad na lokální populace zvířat. S ohledem na omezené teritorium dokážou předčit i divoké predátory. Nejčastěji se kočky pohybují ve vzdálenosti kolem 100 metrů u domu, kde mohou uškodit především ptákům.

V rámci výzkumu experti z amerických univerzit spolupracovali s občanskými vědci ze šesti zemí. Sbírali pomocí lokátorů s GPS systémem údaje o kočkách a jejich kořisti. Celkem se jim podařilo získat informace o 925 domácích zvířatech.

„Protože se jedná o kočky, které jsou doma krmené, tato zvířata zabíjí méně kořisti za den než divocí predátoři, ale oblast jejich lovu je tak malá, že jejich dopad na lokální zvířata je opravdu znepokojivý,“ uvedl hlavní autor výzkumu Roland Kays. „Přidejte k tomu nepřirozenou hustotu domácích koček v některých oblastech a riziko ptákům a drobným savcům se stane ještě horším,“ uvedl Kays.

„Zjistili jsme, že domácí kočky mají dvakrát až desetkrát větší dopad na divoká zvířata než divocí predátoři,“ dodal přírodovědec.

Přesná čísla kočičích úlovků nejsou

O tom, kolik zvířat kočkám podlehle, neexistují žádná přesná čísla, jen odhady. Některé z nich říkají, že jen v Severní Americe zabijí mezi 10–30 miliardami zvířat ročně.

Tato nová studie ukázala, že domácí kočky zabily za jeden rok průměrně 14,2 – 38,9 zvířat na hektar. Důležitý fakt je i to, že nejvíce škod je napácháno v již narušených oblastech – typickým příkladem byla místa, kde se staví nové domy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové. Nikdo nebude mít na nic, varují

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 54 mminutami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 3 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026
Načítání...