Čeští vědci popsali dva nové druhy žab. Miniaturní afroskokani jsou kriticky ohrožení

Dva nové druhy žab popsal tým vědců v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Miniaturní žabky z rodu afroskokanů našli v horských mlžných lesích na pomezí Kamerunu a Nigérie. O objevu, na kterém se kromě Čechů podíleli vědci ze Švýcarska, Spojených států a Kamerunu, informovala Akademie věd.

Kamerunské hory jsou domovem mnoha endemických, tedy jinde se nevyskytujících druhů. Vědci na žabky, které mají velikost do dvou centimetrů a žijí v oblastech okolo 2000 metrů nad mořem, narazili při terénním výzkumu.

„Miniaturní velikost nově popsaných žab a malý areál jejich výskytu v odlehlých afrických horách byly hlavními příčinami, proč zůstaly žáby tak dlouho přehlížené. Rovněž najít je v jejich biotopu, husté nízké vegetaci kolem horských potoků, nebylo vůbec jednoduché,“ popsal Gvoždík.

Dospělý afroskokan tajemný
Zdroj: Ústav biologie obratlovců AV ČR

Vědci žabkám navrhli latinský název Phrynobatrachus arcanus – v češtině afroskokan tajemný. Druhý objevený druh afroskokana se jmenuje Phrynobatrachus mbabo – afroskokan Mbabo, neboť pochází z hory Tchabal Mbabo. Výzkumníkům se ho podařilo popsat díky muzejnímu materiálu ze sbírek přírodovědeckého muzea v Bonnu.

„Význam muzejních sbírek jakožto Noemovy archy biodiverzity roste především v podobných případech, kdy druh uložený v muzejní sbírce z dřívějších terénních výzkumů může být v přírodě již vyhynulý či na pokraji vyhynutí a muzejní exempláře pak zůstávají jedinými doklady jeho existence,“ uvedl Gvoždík.

Ohrožení nemocí i nedostatkem vody

Oba druhy žabek patří podle odborníků mezi kriticky ohrožené. Nebezpečí pro ně představuje například houbové onemocnění kůže – chytridiomykóza, které bylo v Kamerunských horách zjištěno v posledních letech. Problém je i úbytek vody v přírodě.

Článek o objevu publikoval odborný časopis PeerJ — the Journal of Life and Environmental Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...