Normální teplota 37 stupňů platila před sto lety, zjistili vědci a stanovili novou hodnotu

Běžná teplota lidského těla klesá. Už to není v průměru 37 stupňů Celsia, jak zjistila věda v 19. století, ale podle nové studie badatelů ze Stanfordovy univerzity jen 36,6 stupně. Vliv na teplotu organismu by mohly mít i klimatické změny, citují ze studie zveřejněné v odborném časopise eLife světová média.

Že má lidské tělo v průměru teplotu 37 stupňů, stanovil poprvé v roce 1851 na základě svých měření v podpaží zhruba 25 tisíc pacientů německý lékař Carl Reinhold August Wunderlich. Američtí vědci nyní porovnali 675 tisíc vzorků měření teploty od dob americké občanské války v šedesátých letech 19. století přes údaje z výzkumu o výživě ze 70. let 20. století až po klinická data z databáze Stanfordu z počátku 21. století. Shromáždit se jim podařilo měření rozprostřená přes 157 let, která pocházela od 197 různých ročníků narození.

„Zjistili jsme, že muži narození na začátku 19. století měli teplotu o 0,59 °C vyšší, než je teplota dnešních mužů,“ píše se ve studii. Byl tak doložen trvalý pokles o 0,03 stupně Celsia v každé dekádě. U žen se průměrná teplota od 90. let 19. století snížila o 0,32 stupně Celsia – tedy o 0,029 °C každou narozeninovou dekádu.

Lidské tělo se mění

„Změnilo se prostředí, ve kterém žijeme, včetně teploty v našich domovech, našeho vystavení mikroorganismům a včetně potravin, ke kterým máme přístup,“ řekla webu ScienceAlert vědkyně Julie Parsonnetová. „Měníme se fyziologicky,“ dodala.

Mezi faktory, které ovlivňují změnu teploty, patří zvyšování tělesné hmotnosti a úbytek chronických infekcí. Vědci se domnívají, že vliv na teplotu těla by v budoucnu mohla mít změna klimatu. Zvláště pak v případě, že se objeví nové nemoci.

Vliv zánětů

Dalším silným vlivem mohou být také záněty, domnívají se vědci. Zatímco dnes už nejsou tak časté, v minulosti jich bylo lidské tělo plné – ať už kvůli drobným zraněním, zkaženým zubům nebo jen důsledkem nadměrné fyzické aktivity spojené s nedostatkem odpočinku. Při zánětech se teplota lidského těla zvyšuje, organismus tak bojuje proti infekcím. Extrémní pokrok v lékařské péči ale znamenal, že těchto problémů ubylo a organismus člověka již není vystavený tomuto stresu.

Vědci ve studii nepřinesli jednoznačné vysvětlení, spíše hypotézy. Fenoménu poklesu teploty lidského těla se ale budou věnovat i v budoucnosti, rádi by prostudovali podobné záznamy i z jiných částí planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 46 mminutami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 19 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 22 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
včera v 10:40

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026
Načítání...