Normální teplota 37 stupňů platila před sto lety, zjistili vědci a stanovili novou hodnotu

Běžná teplota lidského těla klesá. Už to není v průměru 37 stupňů Celsia, jak zjistila věda v 19. století, ale podle nové studie badatelů ze Stanfordovy univerzity jen 36,6 stupně. Vliv na teplotu organismu by mohly mít i klimatické změny, citují ze studie zveřejněné v odborném časopise eLife světová média.

Že má lidské tělo v průměru teplotu 37 stupňů, stanovil poprvé v roce 1851 na základě svých měření v podpaží zhruba 25 tisíc pacientů německý lékař Carl Reinhold August Wunderlich. Američtí vědci nyní porovnali 675 tisíc vzorků měření teploty od dob americké občanské války v šedesátých letech 19. století přes údaje z výzkumu o výživě ze 70. let 20. století až po klinická data z databáze Stanfordu z počátku 21. století. Shromáždit se jim podařilo měření rozprostřená přes 157 let, která pocházela od 197 různých ročníků narození.

„Zjistili jsme, že muži narození na začátku 19. století měli teplotu o 0,59 °C vyšší, než je teplota dnešních mužů,“ píše se ve studii. Byl tak doložen trvalý pokles o 0,03 stupně Celsia v každé dekádě. U žen se průměrná teplota od 90. let 19. století snížila o 0,32 stupně Celsia – tedy o 0,029 °C každou narozeninovou dekádu.

Lidské tělo se mění

„Změnilo se prostředí, ve kterém žijeme, včetně teploty v našich domovech, našeho vystavení mikroorganismům a včetně potravin, ke kterým máme přístup,“ řekla webu ScienceAlert vědkyně Julie Parsonnetová. „Měníme se fyziologicky,“ dodala.

Mezi faktory, které ovlivňují změnu teploty, patří zvyšování tělesné hmotnosti a úbytek chronických infekcí. Vědci se domnívají, že vliv na teplotu těla by v budoucnu mohla mít změna klimatu. Zvláště pak v případě, že se objeví nové nemoci.

Vliv zánětů

Dalším silným vlivem mohou být také záněty, domnívají se vědci. Zatímco dnes už nejsou tak časté, v minulosti jich bylo lidské tělo plné – ať už kvůli drobným zraněním, zkaženým zubům nebo jen důsledkem nadměrné fyzické aktivity spojené s nedostatkem odpočinku. Při zánětech se teplota lidského těla zvyšuje, organismus tak bojuje proti infekcím. Extrémní pokrok v lékařské péči ale znamenal, že těchto problémů ubylo a organismus člověka již není vystavený tomuto stresu.

Vědci ve studii nepřinesli jednoznačné vysvětlení, spíše hypotézy. Fenoménu poklesu teploty lidského těla se ale budou věnovat i v budoucnosti, rádi by prostudovali podobné záznamy i z jiných částí planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...