Australští hasiči zachránili jedinečné wollemie. Jde o latimérie mezi stromy

Australským hasičům se podařilo před lesním požárem zachránit skupinu kriticky ohrožených prehistorických stromů, které ve volné přírodě rostou na jediném místě na světě ve státě Nový Jižní Wales. Vzácná wollemie vznešená byla dlouho známá jen v podobě zkamenělin z dob dinosaurů, než několik desítek exemplářů objevil v roce 1994 zaměstnanec správy národního parku Wollemi.

Prehistorické stromy, kterých v současnosti ve volné přírodě přežívá méně než dvě stovky, rostou v odlehlé hluboké rokli národního parku v australských Modrých horách severozápadně od Sydney a dosahují stáří 500 až 1000 let.

Tým hasičských specialistů se na místo spustil z vrtulníků, když se do lokality koncem loňského roku blížily ničivé lesní požáry, uvedl podle agentury AP představitel správy národních parků David Crust.

Hasiči na místě instalovali zavlažovací systém napájený místními vodními zdroji, aby stromy udrželi vlhké. Letadla hasičského sboru na okolní lesy vypouštěla látku zpomalující hoření, aby zamezila rychlému postupu požáru a snížila jeho intenzitu. Celá operace byla přísně tajná.

Živá vzpomínka na pravěk

Wollemie vznešená je přísně chráněná – konkrétní lokalita ve státě Nový Jižní Wales je veřejnosti utajena a do celé oblasti platí zákaz vstupu. „Toto je jediné místo, kde wollemie vznešená roste, a to ještě ve velmi malém počtu,“ připomněl Crust.

Podle ministra životního prostředí státu Nový Jižní Wales Matta Keana operace prehistorické stromy zachránila, i když některé z nich byly ožehnuty. „Tyto stromy přežily dinosaury, takže když jsme viděli, že se k nim blíží oheň, museli jsme udělat vše, co bylo v našich silách, abychom je zachránili,“ prohlásil Kean.

Rozsáhlý požár, který jehličnany ohrožoval, se tento týden podařilo dostat pod kontrolu poté, co spálil 510 tisíc hektarů porostu. Zničil přitom 90 procent přírodní rezervace Wollemi National Park, která se rozkládá na ploše 5000 hektarů a kde vzácné wollemie vznešené rostou.

V Austrálii začaly požáry loni v září. O život přišlo 28 lidí, spáleno je 2600 domů a zničeno více než deset milionů hektarů porostů, což je území větší, než je rozloha České republiky. Ve čtvrtek do oblastí sužovaných požáry přišel netrpělivě očekávaný déšť a zlepšil kvalitu ovzduší měst jako Sydney či Melbourne, která v posledních dnech halil oblak dýmu a působil jejich obyvatelům dýchací potíže.

Co víme o wollemii

Wollemie vznešená (Wollemia nobilis) rostla na naší planetě už před 175 miliony let. Dlouho byla považována za vyhynulou, než několik desítek exemplářů objevil v roce 1994 strážce národního parku David Noble. Vědci někdy označují wollemie za rostlinnou obdobu latimérie podivné – také ona jako by zapomněla vymřít a je to živoucí fosilie.

V angličtině strom nese nepříliš přesné jméno Wollemi pine (borovice wollemi), přestože s borovicemi nemá tento jehličnan příliš společného. Patří totiž do čeledi blahočetovitých (araukáriovitých). V současnosti je možné wollemie vidět v botanických zahradách po celém světě, včetně těch českých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...