Australští hasiči zachránili jedinečné wollemie. Jde o latimérie mezi stromy

Australským hasičům se podařilo před lesním požárem zachránit skupinu kriticky ohrožených prehistorických stromů, které ve volné přírodě rostou na jediném místě na světě ve státě Nový Jižní Wales. Vzácná wollemie vznešená byla dlouho známá jen v podobě zkamenělin z dob dinosaurů, než několik desítek exemplářů objevil v roce 1994 zaměstnanec správy národního parku Wollemi.

Prehistorické stromy, kterých v současnosti ve volné přírodě přežívá méně než dvě stovky, rostou v odlehlé hluboké rokli národního parku v australských Modrých horách severozápadně od Sydney a dosahují stáří 500 až 1000 let.

Tým hasičských specialistů se na místo spustil z vrtulníků, když se do lokality koncem loňského roku blížily ničivé lesní požáry, uvedl podle agentury AP představitel správy národních parků David Crust.

Hasiči na místě instalovali zavlažovací systém napájený místními vodními zdroji, aby stromy udrželi vlhké. Letadla hasičského sboru na okolní lesy vypouštěla látku zpomalující hoření, aby zamezila rychlému postupu požáru a snížila jeho intenzitu. Celá operace byla přísně tajná.

Živá vzpomínka na pravěk

Wollemie vznešená je přísně chráněná – konkrétní lokalita ve státě Nový Jižní Wales je veřejnosti utajena a do celé oblasti platí zákaz vstupu. „Toto je jediné místo, kde wollemie vznešená roste, a to ještě ve velmi malém počtu,“ připomněl Crust.

Podle ministra životního prostředí státu Nový Jižní Wales Matta Keana operace prehistorické stromy zachránila, i když některé z nich byly ožehnuty. „Tyto stromy přežily dinosaury, takže když jsme viděli, že se k nim blíží oheň, museli jsme udělat vše, co bylo v našich silách, abychom je zachránili,“ prohlásil Kean.

Rozsáhlý požár, který jehličnany ohrožoval, se tento týden podařilo dostat pod kontrolu poté, co spálil 510 tisíc hektarů porostu. Zničil přitom 90 procent přírodní rezervace Wollemi National Park, která se rozkládá na ploše 5000 hektarů a kde vzácné wollemie vznešené rostou.

V Austrálii začaly požáry loni v září. O život přišlo 28 lidí, spáleno je 2600 domů a zničeno více než deset milionů hektarů porostů, což je území větší, než je rozloha České republiky. Ve čtvrtek do oblastí sužovaných požáry přišel netrpělivě očekávaný déšť a zlepšil kvalitu ovzduší měst jako Sydney či Melbourne, která v posledních dnech halil oblak dýmu a působil jejich obyvatelům dýchací potíže.

Co víme o wollemii

Wollemie vznešená (Wollemia nobilis) rostla na naší planetě už před 175 miliony let. Dlouho byla považována za vyhynulou, než několik desítek exemplářů objevil v roce 1994 strážce národního parku David Noble. Vědci někdy označují wollemie za rostlinnou obdobu latimérie podivné – také ona jako by zapomněla vymřít a je to živoucí fosilie.

V angličtině strom nese nepříliš přesné jméno Wollemi pine (borovice wollemi), přestože s borovicemi nemá tento jehličnan příliš společného. Patří totiž do čeledi blahočetovitých (araukáriovitých). V současnosti je možné wollemie vidět v botanických zahradách po celém světě, včetně těch českých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
včera v 16:39

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...