Olomoucká univerzita dostala prestižní grant. Prozkoumá superkondenzátory energie

Zásluhou fyzikálního chemika Michala Otyepky, zastupujícího ředitele Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci, míří do České republiky vůbec první grant Evropské výzkumné rady (ERC) Proof of Concept na podporu přenosu výsledků výzkumu do praxe. Jeho cílem je připravit dostatečné množství nového uhlíkového elektrodového materiálu a ve spolupráci s komerčním partnerem ověřit jeho využití v zařízeních pro ukládání energie – superkondenzátorech. Zájem o testování už projevila americká korporace a v jednání jsou další významní výrobci z Evropy.

Díky jednoletému projektu může fyzikální chemik Otyepka zúročit a komercionalizovat výsledky, které se svým týmem dosáhl díky grantu ERC Consolidator získanému v roce 2016. Během tohoto bádání zkoumal uhlíkové materiály, jejich chemické zákonitosti a snažil se hledat nové látky odvozené od grafenu – dvojrozměrného materiálu složeného z jediné vrstvy atomů uhlíku.

„Cílenou chemickou úpravou grafenu můžeme připravovat vhodné elektrodové materiály, které jsou hlavní součástí takzvaných superkondenzátorů využívaných například v automobilovém průmyslu či elektrotechnice,“ říká nyní.

„Jeden z vyvinutých materiálů, který v laboratorních podmínkách vykazuje velmi slibné výsledky, vyrobíme ve větším množství a ve spolupráci se zahraničním partnerem ho otestujeme v reálných součástkách,“ popisuje aktuální ambice.

Nový materiál má vysokou kapacitu a může být levnější

Grafen má celou řadu mimořádných vlastností a jeho deriváty by se mohly využít při ukládání energie v takzvaných superkondenzátorech. Jsou lehké, vedou elektrický proud a umožňují akumulovat velké množství elektrického náboje.

Olomoučtí vědci při vývoji nového materiálu použili běžně dostupný průmyslový lubrikant fluorografit. Z něj pak připravili nový materiál, který dokáže uchovat velké množství energie a oproti stávajícím elektrodovým materiálům by jeho výroba mohla být levnější.

„Neobsahuje žádné těžké kovy, jeho příprava je poměrně jednoduchá a je spojena s výrazně nižšími energetickými náklady, než je obvyklé u stávajících komerčně využívaných materiálů,“ doplňuje Otyepka.

„Výborných výsledků dosahujeme i v počtu nabíjecích a vybíjecích cyklů, což je další z důležitých parametrů. Zatímco u podobných materiálů dochází k poklesu kapacity po tisíci nabíjecích cyklech, náš materiál je stabilní i po desítkách tisíců cyklů,“ říká.

Z laboratoře do praxe

Přechod z laboratoře do průmyslové praxe pro vědce vždy představuje velký skok, protože ne všechny laboratorní postupy a procesy jsou snadno přenositelné. Zatímco dosud vědci běžně připravovali a testovali maximálně gramová množství materiálu, komerčnímu partnerovi ho budou muset dodat nejméně půl kilogramu. Díky evropskému projektu s dotací zhruba 3,7 milionu korun společně ověří, zda novinka funguje i ve skutečných součástkách.

„Jsem si jist, že získání Proof of Concept Grant vám umožní dále zkoumat inovativní potenciál vašeho projektu, který naváže na výsledky dosažené v rámci ERC grantu,“ napsal Otyepkovi předseda ERC Jean-Pierre Bourguignon.

Skutečnost, že první grant tohoto druhu v tuzemsku míří právě na Univerzitu Palackého, potěšila i rektora Jaroslava Millera. „Je to fantastický úspěch. Kombinace osobní motivace, inspirativního a konkurenčního prostředí a systémová podpora vědy ze strany univerzity se vyplácí. Moc doufám, že ve šlépějích profesora Otyepky půjdou brzy další kolegové,“ uvedl rektor.

Prvenství profesora Otyepky potvrdila Zuzana Čapková z Technologického centra Akademie věd ČR. „V rámcovém programu Horizont 2020 byly za Českou republiku podány v předchozích letech dva projekty Proof of Concept, ale ani jeden nezískal financování,“ sdělila Čapková.

Uspělo 200 grantů ze 22 zemí

Granty Evropské výzkumné rady (ERC) financují špičkový badatelský výzkum napříč všemi vědními obory. Rada uděluje podporu individuálním řešitelům a jejich výzkumným týmům, přičemž jediným kritériem hodnocení je vědecká excelence návrhu projektu a řešitele.

Cílem výzvy Proof of Concept je podpořit úspěšné řešitele grantů ERC v nejranější fázi komercializace výstupů jejich výzkumných aktivit. Celkový rozpočet soutěže v roce 2019 byl 30 milionů eur.

Celkem bylo v loňském roce vyhodnoceno 498 návrhů s průměrnou úspěšností 40 procent. Výzkumným pracovníkům ve 22 zemích bylo uděleno 200 grantů. Například v Německu jich uspělo 15, ve Velké Británii 34, v Maďarsku dva a ve Švýcarsku 13.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 1 hhodinou

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 7 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 9 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 11 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 15 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Načítání...