Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly o sedm procent, což je výrazně více, než se čekalo. Ukazuje to analýza organizace Agora Energiewende, která se zabývá změnami v energetice. Vyplývá z ní i to, že spolková republika loni poprvé získávala více energie z obnovitelných zdrojů než z uhelných a jaderných elektráren dohromady.
Množství skleníkových emisí loni kleslo o více než 50 milionů tun, díky čemuž se je proti roku 1990 podařilo snížit už o 35 procent. Závazek německé vlády počítá s tím, že do konce letošního roku budou ve srovnání s rokem 1990 nižší o 40 procent. I když se ho zřejmě nepodaří splnit zcela, je možné, že se mu Německo přiblíží výrazně více, než se ještě nedávno čekalo.
Za snížení množství emisí je podle organizace Agora Energiewende zodpovědný prakticky výhradně energetický sektor. Naproti tomu v dopravě a bydlení se emise dokonce zvýšily.
Výstavba větrných elektráren zpomaluje
Z obnovitelných zdrojů loni Německo získalo 42,6 procenta energie, což je o pět procentních bodů více než v roce 2018. Množství energie získávané z černého uhlí kleslo o 31 procent a z hnědého uhlí o 22 procent. Důvodem je podle analýzy růst cen za tunu oxidu uhličitého (CO2) v evropském systému obchodu s emisními povolenkami a také výrazně snížená spotřeba elektřiny v Německu.
Zpráva organizace Agora Energiewende dále upozorňuje, že výstavba nových větrných elektráren se v posledních dvou letech ve spolkové republice zpomalila o více než 80 procent. Další větrné elektrárny jsou přitom podle ní nezbytně nutné, pokud chce Německo v roce 2038 skutečně přestat využívat energii z uhlí. V případě jaderné energie tak spolková republika učiní už v roce 2022.
