Velký vánoční zázrak. V roce 1914 se válka o svátcích na několik hodin zastavila

Na Vánoce roku 1914 se na západní frontě na krátkou dobu zastavily boje. Střelba byla nahrazena zpěvem koled, fotbalem a přátelským setkáváním vojáků. „Vánoční zázrak“ se už nikdy neopakoval.

Vánoce roku 1914 byly pro statisíce vojáků na západní frontě strašlivé. Válka sice trvala teprve půl roku, ale už dokázala ukázat světu, jak smrtící jsou moderní technologie spojené s masovým nasazením vojáků. Boje sice ještě nestihly nabrat rozměry „průmyslového“ zabíjení jako v pozdějších letech, ale už tehdy jasně ukázaly, že válka neskončí ani rychle, ani bezbolestně.

Na obou stranách fronty se na blížící vánoční svátky vojáci těšili a chystali. Za linií zákopů připravovali stromečky a mrazivé počasí oslabovalo intenzitu bojů. Protože zákopy obou stran od sebe byly často třeba jen sto metrů, slyšeli vojáci z „druhé strany“ melodie známých koled. Jejich náladu zlepšovalo nejen zeslabení střelby, ale také drobná přilepšení, která na frontu dostávali – ať už to byly dárky z domova, anebo balíčky od armády.

Obě vojska, která proti sobě stála nedaleko města Ypres v Belgii, spojovalo nejen utrpení vojáků, ale i to, že jak Britové, tak proti nim útočící Němci Vánoce slavili. Těsně před svátky zazněl i projev papeže Benedikta XV., který vyzval válčící strany ke klidu „alespoň na noc, kdy zpívají andělé“.

Zpěv a hry

A právě zpěv byl první věcí, která válčení zastavila. Němce podle dochovaných svědectví oslovily 25. prosince 1914 koledy, jež zaslechli z britských zákopů, natolik, že jako první vyšli z vlastních frontových linií. Britové je rychle následovali a mezi zákopy se vojáci zapojili do směnného obchodu, nenucených procházek, ale také si navzájem vyměňovali drobné dárky.

Vánoční příměří 1914
Zdroj: Wikimedia Commons


A došlo i na sport. V improvizovaném a zcela unikátním fotbalovém zápase se tehdy utkaly armádní týmy Británie a Německa. „Někdo přinesl míč. Soupeři se na chvíli nesnažili protivníka skolit, ale obejít s balonem u nohy a střílelo se pouze na branky. Fotbal se stal hlavním znakem vánočního příměří,“ popisuje Alan Cleaver z Imperiálního válečného muzea.

Klid zbraní byl tehdy o to neuvěřitelnější, že k němu nepřišel žádný rozkaz shora. K přátelskému setkání v první linii se vojáci odhodlali zcela živelně. Nakonec se do neoficiálního příměří v průběhu Vánoc zapojilo na sto tisíc Britů a Němců, nejintenzivněji právě na čtyřkilometrovém úseku linie St. Yves – Neuve Chappelle.

Výsledek zápasů nebyl důležitý. Na několik okamžiků zvítězili všichni, řada aktérů však později padla. „Nikdy v žádném konfliktu, nikde na světě, se nestalo, aby bojující strany najednou odložily zbraně a byly kamarády,“ říká Chris Barker, jehož pradědeček se jednoho z utkání účastnil.

Tato chvíle souznění se už ale nikdy neopakovala. Jen několik dní po přátelském příměří se vojáci vrátili k tomu, aby muže, s nimiž předtím kopali do míče, opět zabíjeli pomocí děl, kulometů i bodáků. A také bojových plynů – právě nedaleko Yper byl poprvé v dějinách použit jedovatý bojový plyn (chlor) a později i nechvalně známý yperit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...