Kočičí emoce umí číst jen 13 procent lidí. Ti jsou v tom ale excelentní

Kočky mají často pověst zvířat, jejichž emoce se špatně čtou. Nový výzkum kanadských etologů ale ukázal, že chyba není v kočkách, nýbrž v lidech.

„Schopnost číst emoce ze zvířecích tváří je klíčově důležitá pro schopnost dobře se o zvířata starat,“ uvedl profesor Lee Niel, který výzkum vedl. „Náš objev ukazuje, že u koček jsou v tom někteří lidé excelentní a řada náznaků nám říká, že je to dovednost, která se dá naučit,“ dodal vědec.

Jeho studie popsala, že zatímco většina lidí nedokáže kočičí emoce příliš dobře chápat, existuje poměrně malé procento osob, které v tom excelují. Tuto skupinu tvoří nejčastěji ženy a také lidé, kteří mají zkušenost s veterinární medicínou – přitom to ani nemusí být osoby, jež poutá ke kočkám nějak zvlášť pozitivní vztah.

Jde o první výzkum svého druhu. Zatím věda zkoumala jen to, zda lidé umí rozpoznat výraz bolesti v kočičí tváři. „Tato práce je opravdu prvním pohledem na vnímání širokého spektra negativních emocionálních stavů u zvířat – včetně strachu a frustrace – ale také na vnímání emocí pozitivních,“ popsali studii její autoři.

Ta vyšla v odborném žurnálu Animal Welfare a zkoumala asi 6300 osob z 85 zemí. Respondenti sledovali vždy dvacet krátkých videí koček, která pocházela ze serveru YouTube. Poté museli vyplnit on-line dotazníky, kde zkoušeli emoce koček popsat.

Emoce zvířat

Na všech videích byly vidět kočičí tváře – žádná přitom neprojevovala strach ani bolest, protože reakce na tyto emoce jsou už známé. Místo toho výzkumníci do testu zařadili obličeje koček vyjadřující například radost, překvapení nebo úžas.

Pro většinu účastníků se pak ukázala být tato zkouška jako značně náročná. Průměrně dokázali správně odpovědět na 12 otázek ze 20, což je vlastně jen těsně nad náhodným výběrem. Ale 13 procent určilo správně 75 procent kočičích emocí; vědci tuto skupinu označili jako „zaříkávači koček“.

Kromě žen či veterinářů byli v této skupině nadprůměrně často mladší lidé. „Že měly ženy lepší výsledky než muži, je ve shodě se staršími studiemi, které ukázaly, že ženy jsou obecně lepší v dekódování neverbálních emocí,“ uvedli vědci.

Naopak překvapivé bylo, že v testu neuspěli nijak lépe lidé, kteří se označili za milovníky koček. Vynikající výsledky osob, jež s kočkami tráví profesně hodně času, naznačují, že je možné se těmto dovednostem naučit. Test je volně dostupný i pro veřejnost, každý si ho může vyzkoušet ZDE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
před 1 hhodinou

Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
před 1 hhodinou

Před osmdesáti lety vyšlo slunce dvakrát: Oppenheimer odpálil první atomovou zbraň

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.
před 4 hhodinami

Čeští studenti zazářili na světové chemické olympiádě

Čtveřice českých středoškolských studentů si přivezla z prestižní Mezinárodní chemické olympiády (IChO) zlato, stříbro i bronz. Zazářili v konkurenci stovek studentů z celého světa.
před 21 hhodinami

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 23 hhodinami

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
včera v 11:03

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
včera v 10:34

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
včera v 08:00
Načítání...