V pondělí 11. listopadu úspěšně odstartovala raketa Falcon 9, která vynesla na oběžnou dráhu první ostrou várku družic Starlink. Je jich celkem šedesát a mají za úkol v budoucnu zajistit rychlý internet z jakéhokoliv místa na Zemi. Světlo, které vydávají, může ale podle českých astronomů ve větším počtu překreslit dosavadní představu o hvězdné noční obloze.
Start, který se uskutečnil před čtvrtou hodinou odpolední středoevropského času, proběhl zcela bez problémů. Krátce po čtvrté hodině se Falcon 9 dostal na oběžnou dráhu, kam později vypustí šedesát družic. První stupeň rakety bezpečně přistál na mořské plošině – jednalo se už o čtvrtý úspěšný let tohoto stupně:
Jediné, co se nepodařilo, byl návrat krytů lodi; společnost SpaceX se o to ani nepokusila kvůli nevhodnému počasí.
Jednalo se o první „ostrý let“ satelitů Starlink. Várka, která se na oběžnou dráhu Země dostala na konci května 2019, byla jen testovací. Mezi řadou astronomů však vzbudila velké rozhořčení, protože družice vypuštěné těsně za sebou vytvořily na obloze dobře viditelný světelný jev připomínající vláček – zahlédnout šel i pouhým okem.
Lidé, kteří o startu nových družic netušili, se během víkendu obraceli na astronomy s hlášeními o pozorování UFO. Planetária a observatoře měly plné ruce práce s objasňováním toho, o co se ve skutečnosti jednalo.
Elon Musk plánuje, že těchto družic vypustí do roku 2025 až dvanáct tisíc (dokonce naznačil, že by jich mohlo být až třicet tisíc). To by znamenalo, že se celkový výskyt umělých družic na obloze v podstatě ztrojnásobí.
Družice budou svítit poměrně jasně, mají se pohybovat v nízkých hladinách. „Můžeme se tak rozloučit s romantickými soumraky, kde se na obloze postupně objevují hvězdy, nebe bude spíš připomínat jakési řídké světelné dálnice s poměrně pravidelnými počty záblesků umělých 'světlušek' přelétajících od jednoho obzoru k druhému. Či chcete-li: futuristické kosmické nádraží,“ varuje český astronom Petr Horálek.
K čemu potřebuje lidstvo Starlink?
SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování pro větší vesmírné projekty, jako je například plán kolonizovat Mars. „Myslíme si, že toto je základní kámen na cestě k založení soběstačného města na Marsu a základny na Měsíci,“ řekl Elon Musk novinářům k zahájení realizace projektu.
Primárně má ale nová satelitní síť zajistit vysokorychlostní přístup na internet z kteréhokoli místa na Zemi. K dosažení konstantního pokrytí většiny světa bude podle Muska potřeba nejméně 12 letů s podobným nákladem, jako byl ten nynější. Ročně předpokládá vynesení až dvou tisíc satelitů. Prozatím má SpaceX povolení provozovat síť v USA.
Muskova společnost má v budování satelitní sítě k poskytování vysokorychlostního přístupu na internet vážného konkurenta. Společnost OneWeb, podporovaná firmou Airbus, letos v únoru umístila na oběžné dráze pomocí ruské rakety Sojuz ST-B prvních šest satelitů, jež budou součástí celosvětové sítě tvořené přibližně 900 družicemi.
