Vědci naučili potkany řídit autíčka. Zjistili, že hlodavci jsou ještě chytřejší, než se dosud myslelo

Laboratorní potkani se nečekaně rychle naučili řídit miniaturní vozítka. Podle vědců to naznačuje, že jsou jejich mozky mnohem pružnější a přizpůsobivější, než věda doposud předpokládala. Výzkum by mohl být aplikován i na zkoumání člověka. Autoři si od něj slibují lepší pochopení toho, jak učení se novým dovednostem snižuje stres a jak různé duševní stavy mění mentální schopnosti.

Hlodavci, jako jsou krysy nebo potkani, patří k těm nejpřizpůsobivějším tvorům na planetě. Dokázali proniknout na všechny kontinenty světa a disponují i značnou inteligencí. Vědci již dříve prokázali, že potkani umí rozlišovat různé předměty, skvěle procházejí bludišti a dokážou se přitom poučit z vlastních chyb. Také poměrně zručně manipulují s věcmi ve svém okolí.

Až doposud se ale vědělo jen málo o tom, jak jsou jejich intelektuální schopnosti pružné. Tedy schopnost naučit se něco, s čím se dosud nemohli setkat.

Bioložka Kelly Lambertová z Richmondské univerzity ve Virginii se pokusila potkany naučit ovládat pohyblivé vozidlo. Její tým vytvořil malý automobil s hliníkovou podlahou a třemi měděnými destičkami na podlaze, které fungují jako obdoba volantu: když se potkan dotkne podlahy a mědi, uzavře se tím elektrický okruh a auto jede. Levá destička je zodpovědná za zatáčení do doleva, pravá doprava a prostřední směřuje vozík vpřed.

Vědci trénovali pro řízení tohoto autíčka 11 samců a 6 samic v prostředí až čtyřmetrových arén nepravidelných tvarů. Pokud se jim podařilo s autem popojet, dostali za to potkami chutnou odměnu – ale museli si pro ni nejprve sami dojet.

Výzkumníci podporovali potkany k jízdě tím, že jim dávali potravu stále dál a také na stále hůř dostupná místa v arénách. „Naučili se navigovat auto jedinečným způsobem a využívali při tom triků, které nikdy předtím nepoužili,“ popsala Lambertová.

Řízení uklidňuje. Člověka i potkany

Během studie se ukázalo i něco nečekaného: učení se řídit potkany uklidňovalo. Potvrdila to analýza úrovně několika hormonů v jejich krvi, které jsou spojené se stresem. Tyto výsledky vědci neočekávali, předpokládali, že nezvyklý úkol u potkanů stres spíše vyvolá. Převážilo ale uspokojení z toho, že se jim podařilo naučit se něco nového – tento fenomén už biologové u potkanů a krys pozorovali v minulosti. A projevuje se také u člověka.

Autoři studie si to otestovali na dalším pokusu, při kterém vybrané potkany nechali řídit, další se jen vezli v dálkově řízeném autíčku jako pasažéři. Ukázalo se, že ti, kteří mohou sami aktivně řídit, jsou výrazně klidnější než pasivní cestující.

Většina zvířat je chytřejší, než si myslíme

Že byli potkani schopni naučit se řídit auta tak rychle, podle vědeckého týmu potvrzuje, že mají vysokou neuroplasticitu mozku, tedy vrozenou schopnost reagovat na nové a neznámé úkoly. „Myslím si, že potkani jsou chytřejší, než si většina lidí myslí. A také, že většina zvířat je svým vlastním způsobem chytřejší, než si myslíme,“ uvedla Kelly Lambertová.

Společně se svými kolegy chce v experimentech pokračovat. Do budoucna by rádi testovali změny způsobené Parkinsonovou nemocí, které postihuje právě neuroplasticitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
před 15 hhodinami

Covid je stále ještě smrtelnější než chřipka, naznačují data z Jižní Koreje

Podle rozsáhlé databáze populačních dat to vypadá, že covid ještě stále představuje větší hrozbu pro lidské zdraví než klasická sezonní chřipka.
před 17 hhodinami

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
30. 12. 2025

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
30. 12. 2025
Načítání...