Vědci naučili potkany řídit autíčka. Zjistili, že hlodavci jsou ještě chytřejší, než se dosud myslelo

Laboratorní potkani se nečekaně rychle naučili řídit miniaturní vozítka. Podle vědců to naznačuje, že jsou jejich mozky mnohem pružnější a přizpůsobivější, než věda doposud předpokládala. Výzkum by mohl být aplikován i na zkoumání člověka. Autoři si od něj slibují lepší pochopení toho, jak učení se novým dovednostem snižuje stres a jak různé duševní stavy mění mentální schopnosti.

Hlodavci, jako jsou krysy nebo potkani, patří k těm nejpřizpůsobivějším tvorům na planetě. Dokázali proniknout na všechny kontinenty světa a disponují i značnou inteligencí. Vědci již dříve prokázali, že potkani umí rozlišovat různé předměty, skvěle procházejí bludišti a dokážou se přitom poučit z vlastních chyb. Také poměrně zručně manipulují s věcmi ve svém okolí.

Až doposud se ale vědělo jen málo o tom, jak jsou jejich intelektuální schopnosti pružné. Tedy schopnost naučit se něco, s čím se dosud nemohli setkat.

Bioložka Kelly Lambertová z Richmondské univerzity ve Virginii se pokusila potkany naučit ovládat pohyblivé vozidlo. Její tým vytvořil malý automobil s hliníkovou podlahou a třemi měděnými destičkami na podlaze, které fungují jako obdoba volantu: když se potkan dotkne podlahy a mědi, uzavře se tím elektrický okruh a auto jede. Levá destička je zodpovědná za zatáčení do doleva, pravá doprava a prostřední směřuje vozík vpřed.

Vědci trénovali pro řízení tohoto autíčka 11 samců a 6 samic v prostředí až čtyřmetrových arén nepravidelných tvarů. Pokud se jim podařilo s autem popojet, dostali za to potkami chutnou odměnu – ale museli si pro ni nejprve sami dojet.

Výzkumníci podporovali potkany k jízdě tím, že jim dávali potravu stále dál a také na stále hůř dostupná místa v arénách. „Naučili se navigovat auto jedinečným způsobem a využívali při tom triků, které nikdy předtím nepoužili,“ popsala Lambertová.

Řízení uklidňuje. Člověka i potkany

Během studie se ukázalo i něco nečekaného: učení se řídit potkany uklidňovalo. Potvrdila to analýza úrovně několika hormonů v jejich krvi, které jsou spojené se stresem. Tyto výsledky vědci neočekávali, předpokládali, že nezvyklý úkol u potkanů stres spíše vyvolá. Převážilo ale uspokojení z toho, že se jim podařilo naučit se něco nového – tento fenomén už biologové u potkanů a krys pozorovali v minulosti. A projevuje se také u člověka.

Autoři studie si to otestovali na dalším pokusu, při kterém vybrané potkany nechali řídit, další se jen vezli v dálkově řízeném autíčku jako pasažéři. Ukázalo se, že ti, kteří mohou sami aktivně řídit, jsou výrazně klidnější než pasivní cestující.

Většina zvířat je chytřejší, než si myslíme

Že byli potkani schopni naučit se řídit auta tak rychle, podle vědeckého týmu potvrzuje, že mají vysokou neuroplasticitu mozku, tedy vrozenou schopnost reagovat na nové a neznámé úkoly. „Myslím si, že potkani jsou chytřejší, než si většina lidí myslí. A také, že většina zvířat je svým vlastním způsobem chytřejší, než si myslíme,“ uvedla Kelly Lambertová.

Společně se svými kolegy chce v experimentech pokračovat. Do budoucna by rádi testovali změny způsobené Parkinsonovou nemocí, které postihuje právě neuroplasticitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 11 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 13 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 16 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 21 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.