Vědci naučili potkany řídit autíčka. Zjistili, že hlodavci jsou ještě chytřejší, než se dosud myslelo

Laboratorní potkani se nečekaně rychle naučili řídit miniaturní vozítka. Podle vědců to naznačuje, že jsou jejich mozky mnohem pružnější a přizpůsobivější, než věda doposud předpokládala. Výzkum by mohl být aplikován i na zkoumání člověka. Autoři si od něj slibují lepší pochopení toho, jak učení se novým dovednostem snižuje stres a jak různé duševní stavy mění mentální schopnosti.

Hlodavci, jako jsou krysy nebo potkani, patří k těm nejpřizpůsobivějším tvorům na planetě. Dokázali proniknout na všechny kontinenty světa a disponují i značnou inteligencí. Vědci již dříve prokázali, že potkani umí rozlišovat různé předměty, skvěle procházejí bludišti a dokážou se přitom poučit z vlastních chyb. Také poměrně zručně manipulují s věcmi ve svém okolí.

Až doposud se ale vědělo jen málo o tom, jak jsou jejich intelektuální schopnosti pružné. Tedy schopnost naučit se něco, s čím se dosud nemohli setkat.

Bioložka Kelly Lambertová z Richmondské univerzity ve Virginii se pokusila potkany naučit ovládat pohyblivé vozidlo. Její tým vytvořil malý automobil s hliníkovou podlahou a třemi měděnými destičkami na podlaze, které fungují jako obdoba volantu: když se potkan dotkne podlahy a mědi, uzavře se tím elektrický okruh a auto jede. Levá destička je zodpovědná za zatáčení do doleva, pravá doprava a prostřední směřuje vozík vpřed.

Vědci trénovali pro řízení tohoto autíčka 11 samců a 6 samic v prostředí až čtyřmetrových arén nepravidelných tvarů. Pokud se jim podařilo s autem popojet, dostali za to potkami chutnou odměnu – ale museli si pro ni nejprve sami dojet.

Výzkumníci podporovali potkany k jízdě tím, že jim dávali potravu stále dál a také na stále hůř dostupná místa v arénách. „Naučili se navigovat auto jedinečným způsobem a využívali při tom triků, které nikdy předtím nepoužili,“ popsala Lambertová.

Řízení uklidňuje. Člověka i potkany

Během studie se ukázalo i něco nečekaného: učení se řídit potkany uklidňovalo. Potvrdila to analýza úrovně několika hormonů v jejich krvi, které jsou spojené se stresem. Tyto výsledky vědci neočekávali, předpokládali, že nezvyklý úkol u potkanů stres spíše vyvolá. Převážilo ale uspokojení z toho, že se jim podařilo naučit se něco nového – tento fenomén už biologové u potkanů a krys pozorovali v minulosti. A projevuje se také u člověka.

Autoři studie si to otestovali na dalším pokusu, při kterém vybrané potkany nechali řídit, další se jen vezli v dálkově řízeném autíčku jako pasažéři. Ukázalo se, že ti, kteří mohou sami aktivně řídit, jsou výrazně klidnější než pasivní cestující.

Většina zvířat je chytřejší, než si myslíme

Že byli potkani schopni naučit se řídit auta tak rychle, podle vědeckého týmu potvrzuje, že mají vysokou neuroplasticitu mozku, tedy vrozenou schopnost reagovat na nové a neznámé úkoly. „Myslím si, že potkani jsou chytřejší, než si většina lidí myslí. A také, že většina zvířat je svým vlastním způsobem chytřejší, než si myslíme,“ uvedla Kelly Lambertová.

Společně se svými kolegy chce v experimentech pokračovat. Do budoucna by rádi testovali změny způsobené Parkinsonovou nemocí, které postihuje právě neuroplasticitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 33 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...