Astronomové našli kosmického „yettiho“. Galaxii, která by podle modelů neměla existovat

Astronomka Christina Williamsová náhodou objevila galaxii, která musela vzniknout těsně po velkém třesku. Je tak podivná, že ji vědci přirovnávají k mytologickému tvorovi.

Vědkyně z Arizonské univerzity poprvé spatřila zvláštní kosmický objekt v datech z teleskopu Atacama Large Millimeter Array, který stojí v Chile. Pozoruhodné bylo, že světlo pocházelo z prázdné oblasti. „Bylo to dost podivné, protože to vypadalo, jako by to světlo nevycházelo ze žádné známé galaxie,“ uvedla Williamsová v rozhovoru pro CNN.

„Když jsem si všimla, že tato galaxie je neviditelná ve všech ostatních vlnových délkách, nadchlo mě to – to totiž znamenalo, že musí být opravdu daleko a ukrytá v oblacích prachu,“ dodala vědkyně, jejíž výzkum vyšel v odborném časopise Astrophysical Journal.

Jako mýtická příšera

Vědkyni se tak podařilo náhodou najít galaxii pocházející z počátků vesmíru, z doby před asi 12,5 miliardy lety. Právě tak dlouho trvalo světlu, než od této galaxie připutovalo k Zemi.
Podle vědců se dá objev přirovnat k nalezení stop patřících nějakému mýtickému monstru, jako je třeba yetti. Až doposud totiž mohli vědci o existenci takových galaxií jen spekulovat, protože chyběla data o jejich existenci.

Zaznamenané světlo bylo zřejmě způsobené prachovými částicemi, které byly ohřáté hvězdami, jež vznikaly uvnitř této galaxie. Samotná oblaka prachu ale hvězdy ukrývala, proto byly až doposud pro lidstvo neviditelné.

„Zjistili jsme, že tato galaxie je skutečně monstrózní galaxií s podobným množstvím hvězd, jaké má například naše Mléčná dráha, ale kypící novou aktivitou – nové hvězdy tam vznikají asi stokrát rychleji než v naší vlastní galaxii,“ uvedl spoluautor studie Ivo Labbé, astronom z australské Swinburne University v Melbourne.

Objev otevírá zcela nový výzkum. Astronomové nyní musí především zjistit, jestli je tento yetti unikátní, nebo jich existuje více. „Tyto jinak ukryté galaxie jsou opravdu fascinující; musím pořád přemýšlet o tom, jestli to není jen vrcholek ledovce. Co když na nás čeká úplně nový typ galaxií a jen se těší, až je objevíme?“ komentovala objev další ze spoluautorek práce, astronomka Kate Whitakerová.

Odpovědi přinese Webb

Vědci mají naději, že na tyto otázky dostanou v dohledné době odpovědi. V průběhu roku 2021 by totiž měl být vypuštěn vesmírný dalekohled Jamese Webba – a ten bude schopný stopy po takových galaxiích zaznamenat. „Dalekohled bude schopný proniknout závojem prachu, takže se dozvíme, jak velké tyto galaxie opravdu jsou a jak rychle se zvětšují – jen tak dokážeme pochopit, proč je naše modely nedokázaly předpovědět,“ dodala Williamsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 7 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 9 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 13 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 16 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled