Astronomové našli kosmického „yettiho“. Galaxii, která by podle modelů neměla existovat

Astronomka Christina Williamsová náhodou objevila galaxii, která musela vzniknout těsně po velkém třesku. Je tak podivná, že ji vědci přirovnávají k mytologickému tvorovi.

Vědkyně z Arizonské univerzity poprvé spatřila zvláštní kosmický objekt v datech z teleskopu Atacama Large Millimeter Array, který stojí v Chile. Pozoruhodné bylo, že světlo pocházelo z prázdné oblasti. „Bylo to dost podivné, protože to vypadalo, jako by to světlo nevycházelo ze žádné známé galaxie,“ uvedla Williamsová v rozhovoru pro CNN.

„Když jsem si všimla, že tato galaxie je neviditelná ve všech ostatních vlnových délkách, nadchlo mě to – to totiž znamenalo, že musí být opravdu daleko a ukrytá v oblacích prachu,“ dodala vědkyně, jejíž výzkum vyšel v odborném časopise Astrophysical Journal.

Jako mýtická příšera

Vědkyni se tak podařilo náhodou najít galaxii pocházející z počátků vesmíru, z doby před asi 12,5 miliardy lety. Právě tak dlouho trvalo světlu, než od této galaxie připutovalo k Zemi.
Podle vědců se dá objev přirovnat k nalezení stop patřících nějakému mýtickému monstru, jako je třeba yetti. Až doposud totiž mohli vědci o existenci takových galaxií jen spekulovat, protože chyběla data o jejich existenci.

Zaznamenané světlo bylo zřejmě způsobené prachovými částicemi, které byly ohřáté hvězdami, jež vznikaly uvnitř této galaxie. Samotná oblaka prachu ale hvězdy ukrývala, proto byly až doposud pro lidstvo neviditelné.

„Zjistili jsme, že tato galaxie je skutečně monstrózní galaxií s podobným množstvím hvězd, jaké má například naše Mléčná dráha, ale kypící novou aktivitou – nové hvězdy tam vznikají asi stokrát rychleji než v naší vlastní galaxii,“ uvedl spoluautor studie Ivo Labbé, astronom z australské Swinburne University v Melbourne.

Objev otevírá zcela nový výzkum. Astronomové nyní musí především zjistit, jestli je tento yetti unikátní, nebo jich existuje více. „Tyto jinak ukryté galaxie jsou opravdu fascinující; musím pořád přemýšlet o tom, jestli to není jen vrcholek ledovce. Co když na nás čeká úplně nový typ galaxií a jen se těší, až je objevíme?“ komentovala objev další ze spoluautorek práce, astronomka Kate Whitakerová.

Odpovědi přinese Webb

Vědci mají naději, že na tyto otázky dostanou v dohledné době odpovědi. V průběhu roku 2021 by totiž měl být vypuštěn vesmírný dalekohled Jamese Webba – a ten bude schopný stopy po takových galaxiích zaznamenat. „Dalekohled bude schopný proniknout závojem prachu, takže se dozvíme, jak velké tyto galaxie opravdu jsou a jak rychle se zvětšují – jen tak dokážeme pochopit, proč je naše modely nedokázaly předpovědět,“ dodala Williamsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
před 15 hhodinami

Vláda USA hodlá rozvolnit normy pro efektivitu aut, aby ceny vozů klesly

Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.
před 16 hhodinami

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
29. 9. 2026‌‌

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
29. 9. 2026‌‌

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
29. 9. 2026‌‌

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
27. 9. 2026‌‌

AI agenti OpenAI zasáhli do několika webů amerických vládních agentur

Agenti umělé inteligence (AI) firmy OpenAI se pokoušeli získat informace od „vlád, univerzit, veřejných orgánů a dalších institucí“, včetně Komise pro kontrolu cenných papírů, Úřadu pro sčítání lidu a ministerstva školství v USA, uvedla podle britského serveru BBC společnost. Také však tvrdí, že všechny informace, které AI získala, jsou veřejně dostupné.
26. 9. 2026Aktualizováno26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.