Astronomové našli kosmického „yettiho“. Galaxii, která by podle modelů neměla existovat

Astronomka Christina Williamsová náhodou objevila galaxii, která musela vzniknout těsně po velkém třesku. Je tak podivná, že ji vědci přirovnávají k mytologickému tvorovi.

Vědkyně z Arizonské univerzity poprvé spatřila zvláštní kosmický objekt v datech z teleskopu Atacama Large Millimeter Array, který stojí v Chile. Pozoruhodné bylo, že světlo pocházelo z prázdné oblasti. „Bylo to dost podivné, protože to vypadalo, jako by to světlo nevycházelo ze žádné známé galaxie,“ uvedla Williamsová v rozhovoru pro CNN.

„Když jsem si všimla, že tato galaxie je neviditelná ve všech ostatních vlnových délkách, nadchlo mě to – to totiž znamenalo, že musí být opravdu daleko a ukrytá v oblacích prachu,“ dodala vědkyně, jejíž výzkum vyšel v odborném časopise Astrophysical Journal.

Jako mýtická příšera

Vědkyni se tak podařilo náhodou najít galaxii pocházející z počátků vesmíru, z doby před asi 12,5 miliardy lety. Právě tak dlouho trvalo světlu, než od této galaxie připutovalo k Zemi.
Podle vědců se dá objev přirovnat k nalezení stop patřících nějakému mýtickému monstru, jako je třeba yetti. Až doposud totiž mohli vědci o existenci takových galaxií jen spekulovat, protože chyběla data o jejich existenci.

Zaznamenané světlo bylo zřejmě způsobené prachovými částicemi, které byly ohřáté hvězdami, jež vznikaly uvnitř této galaxie. Samotná oblaka prachu ale hvězdy ukrývala, proto byly až doposud pro lidstvo neviditelné.

„Zjistili jsme, že tato galaxie je skutečně monstrózní galaxií s podobným množstvím hvězd, jaké má například naše Mléčná dráha, ale kypící novou aktivitou – nové hvězdy tam vznikají asi stokrát rychleji než v naší vlastní galaxii,“ uvedl spoluautor studie Ivo Labbé, astronom z australské Swinburne University v Melbourne.

Objev otevírá zcela nový výzkum. Astronomové nyní musí především zjistit, jestli je tento yetti unikátní, nebo jich existuje více. „Tyto jinak ukryté galaxie jsou opravdu fascinující; musím pořád přemýšlet o tom, jestli to není jen vrcholek ledovce. Co když na nás čeká úplně nový typ galaxií a jen se těší, až je objevíme?“ komentovala objev další ze spoluautorek práce, astronomka Kate Whitakerová.

Odpovědi přinese Webb

Vědci mají naději, že na tyto otázky dostanou v dohledné době odpovědi. V průběhu roku 2021 by totiž měl být vypuštěn vesmírný dalekohled Jamese Webba – a ten bude schopný stopy po takových galaxiích zaznamenat. „Dalekohled bude schopný proniknout závojem prachu, takže se dozvíme, jak velké tyto galaxie opravdu jsou a jak rychle se zvětšují – jen tak dokážeme pochopit, proč je naše modely nedokázaly předpovědět,“ dodala Williamsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
před 9 hhodinami

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
před 16 hhodinami

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
před 17 hhodinami

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
před 20 hhodinami

Studii o údajné souvislosti mezi očkováním a autismem má vést muž označovaný za antivaxera

Přestože byla souvislost mezi očkováním dětí a autismem mnohokrát vyvrácena, rozhodla se vláda prezidenta USA Donalda Trumpa ještě jednou tento fenomén prozkoumat. Americká média teď informují o muži, který má kontroverzní výzkum vést.
27. 3. 2025

Český test umí odhalit rakovinu slinivky z kapky krve. Získal patent v USA

Česká metoda na odhalení rakoviny slinivky z krve získala patent ve Spojených státech. Vyvinuli ji vědci z Univerzity Pardubice, cesta k patentu jim trvala téměř pět let.
27. 3. 2025

Stačila injekce upravených buněk a ochrnutý Japonec začal chodit

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.
27. 3. 2025

Benátky neodolají změnám klimatu, jejich ochrana nakonec selže, varuje studie

Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před vzestupy vodní hladiny. Podle vědců za nepříznivým výhledem do budoucna stojí stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.
27. 3. 2025
Načítání...