V Karibiku hromadně hynou koráli. Ničí je záhadná nemoc, se kterou si zatím vědci nevědí rady

Koráli v Karibiku jsou sice odolní proti změnám klimatu, ničí je ale podivná nemoc, které přírodovědci zatím pořádně nerozumí. Postupně se rozšířila od pobřeží Floridy a zabíjí velmi rychle.

Koráli pokrývají asi jedno procento zemského povrchu. V oceánech vytvářejí prostředí, které podporuje rozmanitost podvodního světa více než jakékoliv jiné. Vědci už řadu let řeší, jaký dopad na ně má klimatická změna. Mezi jedny z nejdůležitějších korálových útesů patří ten na Florida Keys u amerického pobřeží. Od roku 2014 ho ovšem ohrožuje nová hrozba – nemoc úbytku korálové tkáně. Postupně se rozšířila do celého Karibiku.

Nemoc, které věda nerozumí

„Nemoc úbytku korálové tkáně je jednou z nejzávažnějších chorob korálů, kterým za poslední dekády čelíme. Zabijí je velmi rychle,“ popisuje mořská bioložka Marilyn Brandtová, která se výzkumu korálů věnuje na University of the Virgin Islands. „Stále si nejsme jistí, jaký patogen to způsobuje. Myslíme si, že to může být bakterie, protože reaguje na antibiotika,“ říká vědkyně.

Aby zachránili zbytek zdravých korálů, musí vědci porušovat jedno ze svých nejdůležitějších pravidel – korálů se vůbec nedotýkat. Díky odebraným vzorkům se snaží zjistit, jak šíření nebezpečné zhouby, která ničí celý ekosystém, zastavit, anebo alespoň zpomalit.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

„Nemoc úbytku korálové tkáně zabijí celý útes. Ničí všechny druhy. Ve Florida Keys zahubila celý jeden druh korálů,“ zdůrazňuje nebezpečnost záhadné nemoci profesorka Brandtová.

V ohrožení je třetina korálových útesů v Karibiku

Tato choroba je sice v mnoha ohledech zatím nepoznaná, ale ví se, že vede k rychlému úbytku tkáně. Nejdříve se objeví bílé skvrny, pak korál zbledne a nakonec odumře. V ohrožení je podle odhadů až třetina všech korálových útesů v Karibiku. „Je to stejně závažné jako požáry v Amazonii. Je to na úrovni nákazy, která devastuje lesy v Americe,“ popisuje rozsah a závažnost problému ekoložka Karen Neelyová z Nova Southeastern University.

Navzdory klimatické změně si koráli na Floridě udržují schopnost růst a vytvářet pevné schránky. Podle vědců jim v tom výrazně pomáhá především chladnější voda. Zákeřná nemoc ovšem ukazuje, jak je křehký podvodní systém zranitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 6 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...