Záhadná Devátá planeta, která se podle některých hypotéz ukrývá někde na okraji sluneční soustavy, by mohla být něčím ještě zajímavějším. Dva mladí teoretičtí fyzici v novém výzkumu naznačují, že by se mohlo jednat o prastarou černou díru.
Záhadná Devátá planeta by mohla být pěticentimetrová černá díra, naznačuje studie
Vědci představili teorii, že se jedná o takzvanou primordiální černou díru. Tato tělesa jsou vysoce spekulativní objekty, které se zatím nepodařilo v kosmu nikdy pozorovat. Měly vzniknout krátce po samotném velkém třesku, tedy těsně po vzniku vesmíru; tehdejší podmínky mohly nahrávat tomu, aby tato drobná, ale současně velmi hmotná tělesa vznikala spontánně a přitom ve značně velkém množství.
Vědci Jakub Scholtz a James Unwin soudí, že ty nejméně hmotné primordiální černé díry se už odpařily, ale ty hmotnější by mohly přežít až do současnosti. Hypotetická planeta Devět, která by mohla ležet asi 300–1000 astronomických jednotek od Slunce, by mohla být právě takovým objektem.
- Astronomická jednotka (au) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce. Vzájemné vzdálenosti planet či jiných objektů Sluneční soustavy vyjádřené v au poskytují relativně názorné měřítko vzdáleností těchto objektů od sebe.
Gravitační záhada
Badatelé přitom vycházejí z analýzy dvou doposud nevysvětlených gravitačních anomálií – zjednodušeně některá tělesa na okraji sluneční soustavy se podle řady astronomů chovají, jako by na ně působila gravitace dalšího objektu. Nejčastěji se to vysvětluje právě přítomností vzdálené nepopsané planety, což je hypotéza, která nevadí ani oběma mladým astrofyzikům.
Ale současně uvádí konkurenční hypotézu: primordiální černou díru, která by měla mít sice rozměry pouhých pěti centimetrů, ale jejíž hmotnost překračuje pětinásobek hmotnosti Země. Díky tomu by byla prakticky neviditelná, s teplotou takřka stejnou jako okolní vesmír.
Autoři se pokusili také popsat způsob, jak po takovém temném tělese pátrat; navrhují hledat pohyblivé zdroje vysokoenergetických částic, které by jejich hypotézu mohly potvrdit.
Tento výzkum vyšel na webu arXiv, kde se objevují vědecké práce, které ještě neprošly recenzním řízením.
Je tedy možné, že tato hypotéza bude zavržena – přesto je pro vědu zajímavá tím, že přináší jiný, nečekaný pohled na starý, desítky let řešený problém.
