Člověk nikdy nežil v takové koncentraci CO2, jaká panuje dnes, ukázal mezinárodní výzkum

Autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Communications, porovnávali úroveň oxidu uhličitého během celého období, kdy na Zemi existuje člověk jako živočišný druh. Během posledních 2,5 milionu let se úroveň tohoto plynu nikdy ani vzdáleně nedostala k současným hodnotám. „Současný vysoký objem oxidu uhličitého v ovzduší tedy není experimentem jen pro klima a přírodu, ale je to také experiment pro nás – lidi,“ varují autoři studie.

Podle výsledků této práce byla průměrná úroveň oxidu uhličitého během posledních zhruba 2,5 milionu let na úrovni 250 částic plynu na milion částic. Roku 1965 ale stoupla v souvislosti s průmyslovou činnosti moderního lidstva na 320 částic a v současné době překročila 410 částic na milion.

„Podle tohoto výzkumu od prvního zástupce Homo erectus před 2,1 až 1,8 milionu lety až do roku 1965 koncentrace nikdy nepřekročily 320 částic na milion,“ uvádí autoři studie.

  • Koncentrace oxidu uhličitého se uvádějí v „jednotkách na milion“ – také pod zkratkou PPM (parts per million). Hodnota CO2 kolem 400 PPM tedy znamená, že 400 částic z milionu částic v atmosféře je právě oxid uhličitý. 

Pravěká ukázka současných změn

Podle autorů výzkumu je důležité studovat koncentrace oxidu uhličitého v geologické minulosti planety, protože to může pomoci pochopit důsledky současných změn i těch, které nastanou v budoucnosti. „Z toho můžeme vyvodit, co tehdejší úroveň CO2 dělala, jak tehdejší změny klimatu vypadaly a jaký byl vztah mezi těmito jevy,“ uvedli vědci.

Data výzkumníci získali z půdy na Sprašové plošině v Číně. Tamní sprašové sedimenty byly po statisíce let ukládány větrem v dobře rozpoznatelných vrstvách, které umožňují detailní analýzu až do minulosti vzdálené 2,5 milionu let. Standardně používaná metoda spočívající v analýzách ledu se dokáže podívat jen zhruba 800 tisíc let zpátky.

Nejstarší prach obsahující uhlík uložený na této plošině pochází dokonce z doby před 22 miliony lety, ale vědci raději tak hluboko do minulosti ve výzkumu nešli. Soustředili se raději na ty nejlépe dochované vzorky.

Hodnoty, které se podařilo naměřit, jsou stejné jako ty, které ukazovaly analýzy ze zmrzlé vody; koncentrace oxidu uhličitého tedy byly podobné jak před 800 tisíci, tak i před dvěma miliony lety.

„Vyvinuli jsme se v prostředí s nízkým objemem oxidu uhličitého. Jak se bude člověk vyvíjet a jak bude zasažený současnými vysokými hodnotami CO2, se teprve ukáže,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
před 1 hhodinou

Anthropic odmítl ultimátum Pentagonu

Společnost Anthropic odmítla požadavky Pentagonu, který chtěl využívat její technologii umělé inteligence (AI) bez omezení pro běžné uživatele. Americké ministerstvo obrany přitom sdělilo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, tak bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). Společnost dostala čas na rozhodnutí do pátku 17:01 amerického času (23:01 středoevropského času).
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 4 hhodinami

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
před 7 hhodinami

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 10 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 12 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
včera v 14:33
Načítání...