Člověk nikdy nežil v takové koncentraci CO2, jaká panuje dnes, ukázal mezinárodní výzkum

Autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Communications, porovnávali úroveň oxidu uhličitého během celého období, kdy na Zemi existuje člověk jako živočišný druh. Během posledních 2,5 milionu let se úroveň tohoto plynu nikdy ani vzdáleně nedostala k současným hodnotám. „Současný vysoký objem oxidu uhličitého v ovzduší tedy není experimentem jen pro klima a přírodu, ale je to také experiment pro nás – lidi,“ varují autoři studie.

Podle výsledků této práce byla průměrná úroveň oxidu uhličitého během posledních zhruba 2,5 milionu let na úrovni 250 částic plynu na milion částic. Roku 1965 ale stoupla v souvislosti s průmyslovou činnosti moderního lidstva na 320 částic a v současné době překročila 410 částic na milion.

„Podle tohoto výzkumu od prvního zástupce Homo erectus před 2,1 až 1,8 milionu lety až do roku 1965 koncentrace nikdy nepřekročily 320 částic na milion,“ uvádí autoři studie.

  • Koncentrace oxidu uhličitého se uvádějí v „jednotkách na milion“ – také pod zkratkou PPM (parts per million). Hodnota CO2 kolem 400 PPM tedy znamená, že 400 částic z milionu částic v atmosféře je právě oxid uhličitý. 

Pravěká ukázka současných změn

Podle autorů výzkumu je důležité studovat koncentrace oxidu uhličitého v geologické minulosti planety, protože to může pomoci pochopit důsledky současných změn i těch, které nastanou v budoucnosti. „Z toho můžeme vyvodit, co tehdejší úroveň CO2 dělala, jak tehdejší změny klimatu vypadaly a jaký byl vztah mezi těmito jevy,“ uvedli vědci.

Data výzkumníci získali z půdy na Sprašové plošině v Číně. Tamní sprašové sedimenty byly po statisíce let ukládány větrem v dobře rozpoznatelných vrstvách, které umožňují detailní analýzu až do minulosti vzdálené 2,5 milionu let. Standardně používaná metoda spočívající v analýzách ledu se dokáže podívat jen zhruba 800 tisíc let zpátky.

Nejstarší prach obsahující uhlík uložený na této plošině pochází dokonce z doby před 22 miliony lety, ale vědci raději tak hluboko do minulosti ve výzkumu nešli. Soustředili se raději na ty nejlépe dochované vzorky.

Hodnoty, které se podařilo naměřit, jsou stejné jako ty, které ukazovaly analýzy ze zmrzlé vody; koncentrace oxidu uhličitého tedy byly podobné jak před 800 tisíci, tak i před dvěma miliony lety.

„Vyvinuli jsme se v prostředí s nízkým objemem oxidu uhličitého. Jak se bude člověk vyvíjet a jak bude zasažený současnými vysokými hodnotami CO2, se teprve ukáže,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
včera v 11:35

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
včera v 10:17

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
včera v 07:30

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...