Všude samí samci. Paleontologové řeší záhadu zmizelých samic

Většina paleontologických nálezů pravěkých savců má jedno společné: pocházejí od samců. Pro vědce je to záhada, která možná ukazuje, jak moc se způsob života obou pohlaví liší. O jejím luštění napsali v článku, který vyšel v září v odborném žurnálu PNAS.

Poprvé na trend „všude samí samci“ upozornili experti z Adelaidské univerzity, když studovali pomocí analýzy DNA pohlaví exemplářů pravěkých savců ve svých sbírkách. Dá se to poznat nejen z tvarů kostí nebo lebek (jsou-li dost zachovalé), ale také z DNA podle počtu chromozomů. Vědci studovali přes 20 tisíc vzorků, z pěti procent z nich se jim podařilo získat použitelnou DNA.

Už při studiu prvního zkoumaného druhu, bizonů, se ukázalo, že samčích vzorků je pozoruhodně mnoho. Po analýze všech vzorků už bylo jasné, že jim patří tři čtvrtiny z nich. Velmi podobné údaje zveřejnili také paleontologové ze Švédska, kteří studovali 95 ostatků mamutů ve své zemi. Samců bylo 69 procent. Podobný poměr se později ukázal také u pravěkých medvědů, jejichž ostatků měli vědci k dispozici 91. 

Vědce to překvapilo. Není podle nich totiž pravděpodobné, že by byl poměr pohlaví u pravěkých zvířat natolik nevyvážený.

Riskantnější život samců

Možným vysvětlením je podle odborníků odlišný způsob života pravěkých samců. Ti se zřejmě mnohem častěji než jejich samičí protějšky vydávali sami na cesty. Například mamuti opouštěli bezpečí svých matriarchálních stád, která fungovala podobně jako současné sloní společnosti. Mladým, lehkovážným a divokým tvorům proto mohlo hrozit větší nebezpečí, že se dostanou do problémů a zemřou.

„Pravděpodobněji dělali hloupé věci, jako je například umírání v dehtových jámách,“ domnívá se jeden z autorů studie Graham Gower z Adelaidské univerzity. Bažiny, jámy nebo jezera přitom představovaly velmi dobrá prostředí pro zachování fosilií pravěkých zvířat.

Převažující počet samčích pozůstatků u pravěkých medvědů byl pro vědce ještě překvapivější. Tento druh zvířat totiž nežil ve stádech. Podle Gowera by nepoměr mohlo vysvětlit například to, že medvědi měli mnohem větší rozsah svého pohybu než medvědice, a proto také umírali v širším okolí.

Tento rozdíl se ovšem spolu s rostoucí nadmořskou výškou snižoval. Podle vědců se tak dělo zřejmě proto, že v horách je potrava vzácnější. Z toho důvodu se zřejmě i samice byly nuceny pohybovat na větších plochách.

Samčí fosilie jako žádanější trofeje

Při hledání vysvětlení si ale vědci pohrávají ještě s jednou teorií. Podle ní sběratelé před lety měli tendenci hledat spíše větší, a tím pádem i působivější fosilie. Samčí těla přitom zpravidla bývají větší. Tento druh předpojatosti je možné identifikovat například v moderních ornitologických sbírkách. 

Takzvaný pohlavní dimorfismus je podle Gowera patrný například u lebek pravěkých zvířat, jako jsou mamuti nebo bizoni. Proto je možné, že samci jsou pro sběratele atraktivnější.  Analýza počtu vzorků, které vykazují jasný pohlavní dimorfismus, nicméně jasné výsledky nepřinesla. 

  • Pohlavní dimorfismus, pohlavní dvojtvárnost či sexuální dimorfismus je výraz, který se používá u živočichů a označuje, že samice vypadá jinak než samec. Rozdíl je tedy nejen v pohlaví jedince a jeho pohlavních orgánech, ale též v sekundárních pohlavních znacích, jako je velikost těla, zbarvení nebo například tvar. 
  • Zdroj: Wikipedie

Několik výjimek

Bowerův tým také počítal pozůstatky samců a samic v online databázích ve čtyřech největších přírodovědných muzeích na světě. Exempláře byly shromážděny za posledních sto let, většinou díky lovu. 

Výsledky byly podobné jako u bizonů, mamutů a pravěkých medvědů. Výjimku představovalo několik savčích řádů – netopýři, lenochodi a mravenečníci. Všechny tři měly více samic. 

V případě netopýrů by převažující počet samičích exponátů mohla vysvětlovat skutečnost, že některé jejich kolonie jsou tvořené jen jimi. Pro lenochody a mravenečníky vědci vysvětlení nemají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Satelitní projekt ESA povede Univerzita Karlova

Nový projekt pražských geoinformatiků by měl pomoci ke vzniku generace expertů schopných pracovat s komplikovanými družicovými daty a využívat je pro vědu i praktický život.
před 18 hhodinami

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
před 20 hhodinami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 23 hhodinami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 23 hhodinami

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
včera v 07:00

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
včera v 06:35

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
27. 5. 2025

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
27. 5. 2025
Načítání...