Děti narozené císařským řezem mají podle studie ve střevech odlišné bakterie

Děti, které se narodily císařským řezem, mají ve střevech jiné bakterie než miminka, která přišla na svět přirozenou cestou. Vyplývá to z rozsáhlé studie, během níž vědci zkoumali stolici malých dětí. Závěry této studie přinášejí nové poznatky o vývoji lidského imunitního systému, napsala agentura Reuters.

Děti po klasickém vaginálním porodu mají většinu střevních bakterií od svých matek, zatímco děti po císařském řezu mají ve střevech bakterie spojované spíše s nemocničním prostředím. Zatím není jasné, jaké dopady na budoucí zdraví dětí tyto poznatky mají, uvádějí autoři studie.

Není ale vyloučené, že v budoucnu by mohl pro miminka po císařském řezu vzniknout správný bakteriální „koktejl“, který by pro ně znamenal dobrý start ve vztahu se světem mikrobů.

„První týdny života jsou kritickým obdobím vývoje imunitního systému dítěte, ale stále o tom víme jen málo,“ řekl profesor Peter Brocklehurst z univerzity v Birminghamu, který je jedním z vedoucích zatím nejrozsáhlejší studie zaměřené na střevní mikroflóru miminek. Vědecký tým o výsledcích své studie informoval v časopise Nature. „Musíme tyto děti sledovat, až budou vyrůstat, abychom viděli, zda rozdíly ve střevní mikroflóře vedly k nějakým zdravotním problémům,“ dodal.

Svět v našem těle

Střevní mikroflóra je komplexní ekosystém milionů mikroorganismů žijících v trávicí soustavě člověka.  Podle vědců hraje důležitou roli při vývoji imunitního systému.

Výsledky dřívějších výzkumů naznačily, že když nejsou lidé v rané fázi života vystaveni určitým mikrobům, jsou náchylnější k autoimunním onemocněním, jako je astma, alergie a cukrovka.

V nynějším výzkumu vědci z londýnské univerzity UCL, Wellcome Sanger Institute a Birminghamské univerzity „četli“ DNA obsaženou ve více než 1600 vzorcích střevních bakterií, které pocházely od 175 matek a téměř šesti stovek miminek. Vzorky odebírali dětem, když jim bylo čtyři, sedm a 21 dnů.

„Co mě zaskočilo i vystrašilo, bylo množství bakterií spojovaných se zdravotnickými zařízeními,“ řekl britské BBC o střevní mikroflóře dětí narozených císařským řezem Trevor Lawley z Wellcome Sanger Institute. „Může to být celkem 30 procent,“ uvedl.

Místopředsedkyně britského sdružení gynekologů a porodníků Alison Wrightová ovšem říká, že nové poznatky by těhotné neměly odradit od porodu císařským řezem. „V mnoha případech jde o zákrok, který zachraňuje život, a může být správnou volbou,“ připomíná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...