Léky na prostatu by mohly zpomalovat postup Parkinsonovy choroby, zjistili vědci

Přípravek, který se používá k léčbě zvětšené prostaty, by mohl být účinným pomocníkem také v boji s Parkinsonovou chorobou. Poukázala na to nová studie mezinárodního týmu vědců, kterou publikoval The Journal of Clinical Investigation. Autoři doufají, že jejich zjištění by v budoucnu mohlo změnit životy lidí s tímto neurodegenerativním onemocněním.

V Česku trpí Parkinsonovou chorobou přibližně padesát tisíc lidí. Nemoc je nevyléčitelná, včasným nasazením léků dodávajících chybějící látku dopamin nebo operací lze ale zmírnit příznaky. 

Zpomalit nebo zvrátit ztrátu neuronů, k níž při „Parkinsonovi“ dochází, současná léčba nicméně neumí.

Podle nové studie by to mohly změnit léky, které se běžně používají na léčbu nezhoubného zvětšení prostaty (benigní hyperplázie prostaty). 

Jedná se o terazosin. Přípravek příznaky tohoto mužského onemocnění pomáhá zmírnit pomocí uvolnění svalů močového měchýře a prostaty.    

Samotná studie vypadala tak, že autoři z několika univerzit analyzovali data tisíců pacientů, kteří trpěli zároveň zvětšenou prostatou a Parkinsonovou nemocí. Došli přitom k závěru, že terazosin by mohl aktivovat enzym s názvem PGK1 tak, aby bránil smrti mozkových buněk.  

Konkrétně  vědci studovali téměř tři tisíce nemocných s „Parkinsonem“, kteří brali současně terazosin nebo jiný lék cílící na PGK1. Poté tuto skupinu srovnali s více než 15 tisíci pacienty, kteří svou zvětšenou prostatu léčili přípravky, jež na PGK1 neměly žádný účinek. 

Autoři: Hovořit o léčbě je zatím předčasné

Výzkumníci následně došli k závěru, že u lidí, kteří brali terazosin nebo léky s podobným účinkem, byl postup Parkinsonovy choroby pomalejší. V té souvislosti ale dodali, že na dané téma je mimo jiné ještě potřeba uskutečnit klinické testy, s nimiž plánují začít ještě tento rok. 

Hlavní autor výzkumu Michael Welsh podle BBC uvedl, že i když je zatím předčasné hovořit o léčbě, jejich zjištění má potenciál v budoucnu změnit život lidí s Parkinsonovou chorobou.

„V současnosti nemáme žádnou léčbu, která by měnila progresivní průběh tohoto neurodegenerativního onemocnění,“ řekl Welsh. „To je hrozné, protože se stárnutím naší populace bude Parkinsonova nemoc stále častější,“ dodal s tím, že z toho důvodu se jedná o velmi zajímavou oblast výzkumu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 2 mminutami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 2 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 3 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 4 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 17 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 18 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 22 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.