Léky na prostatu by mohly zpomalovat postup Parkinsonovy choroby, zjistili vědci

Přípravek, který se používá k léčbě zvětšené prostaty, by mohl být účinným pomocníkem také v boji s Parkinsonovou chorobou. Poukázala na to nová studie mezinárodního týmu vědců, kterou publikoval The Journal of Clinical Investigation. Autoři doufají, že jejich zjištění by v budoucnu mohlo změnit životy lidí s tímto neurodegenerativním onemocněním.

V Česku trpí Parkinsonovou chorobou přibližně padesát tisíc lidí. Nemoc je nevyléčitelná, včasným nasazením léků dodávajících chybějící látku dopamin nebo operací lze ale zmírnit příznaky. 

Zpomalit nebo zvrátit ztrátu neuronů, k níž při „Parkinsonovi“ dochází, současná léčba nicméně neumí.

Podle nové studie by to mohly změnit léky, které se běžně používají na léčbu nezhoubného zvětšení prostaty (benigní hyperplázie prostaty). 

Jedná se o terazosin. Přípravek příznaky tohoto mužského onemocnění pomáhá zmírnit pomocí uvolnění svalů močového měchýře a prostaty.    

Samotná studie vypadala tak, že autoři z několika univerzit analyzovali data tisíců pacientů, kteří trpěli zároveň zvětšenou prostatou a Parkinsonovou nemocí. Došli přitom k závěru, že terazosin by mohl aktivovat enzym s názvem PGK1 tak, aby bránil smrti mozkových buněk.  

Konkrétně  vědci studovali téměř tři tisíce nemocných s „Parkinsonem“, kteří brali současně terazosin nebo jiný lék cílící na PGK1. Poté tuto skupinu srovnali s více než 15 tisíci pacienty, kteří svou zvětšenou prostatu léčili přípravky, jež na PGK1 neměly žádný účinek. 

Autoři: Hovořit o léčbě je zatím předčasné

Výzkumníci následně došli k závěru, že u lidí, kteří brali terazosin nebo léky s podobným účinkem, byl postup Parkinsonovy choroby pomalejší. V té souvislosti ale dodali, že na dané téma je mimo jiné ještě potřeba uskutečnit klinické testy, s nimiž plánují začít ještě tento rok. 

Hlavní autor výzkumu Michael Welsh podle BBC uvedl, že i když je zatím předčasné hovořit o léčbě, jejich zjištění má potenciál v budoucnu změnit život lidí s Parkinsonovou chorobou.

„V současnosti nemáme žádnou léčbu, která by měnila progresivní průběh tohoto neurodegenerativního onemocnění,“ řekl Welsh. „To je hrozné, protože se stárnutím naší populace bude Parkinsonova nemoc stále častější,“ dodal s tím, že z toho důvodu se jedná o velmi zajímavou oblast výzkumu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 48 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 3 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...