Léky na prostatu by mohly zpomalovat postup Parkinsonovy choroby, zjistili vědci

Přípravek, který se používá k léčbě zvětšené prostaty, by mohl být účinným pomocníkem také v boji s Parkinsonovou chorobou. Poukázala na to nová studie mezinárodního týmu vědců, kterou publikoval The Journal of Clinical Investigation. Autoři doufají, že jejich zjištění by v budoucnu mohlo změnit životy lidí s tímto neurodegenerativním onemocněním.

V Česku trpí Parkinsonovou chorobou přibližně padesát tisíc lidí. Nemoc je nevyléčitelná, včasným nasazením léků dodávajících chybějící látku dopamin nebo operací lze ale zmírnit příznaky. 

Zpomalit nebo zvrátit ztrátu neuronů, k níž při „Parkinsonovi“ dochází, současná léčba nicméně neumí.

Podle nové studie by to mohly změnit léky, které se běžně používají na léčbu nezhoubného zvětšení prostaty (benigní hyperplázie prostaty). 

Jedná se o terazosin. Přípravek příznaky tohoto mužského onemocnění pomáhá zmírnit pomocí uvolnění svalů močového měchýře a prostaty.    

Samotná studie vypadala tak, že autoři z několika univerzit analyzovali data tisíců pacientů, kteří trpěli zároveň zvětšenou prostatou a Parkinsonovou nemocí. Došli přitom k závěru, že terazosin by mohl aktivovat enzym s názvem PGK1 tak, aby bránil smrti mozkových buněk.  

Konkrétně  vědci studovali téměř tři tisíce nemocných s „Parkinsonem“, kteří brali současně terazosin nebo jiný lék cílící na PGK1. Poté tuto skupinu srovnali s více než 15 tisíci pacienty, kteří svou zvětšenou prostatu léčili přípravky, jež na PGK1 neměly žádný účinek. 

Autoři: Hovořit o léčbě je zatím předčasné

Výzkumníci následně došli k závěru, že u lidí, kteří brali terazosin nebo léky s podobným účinkem, byl postup Parkinsonovy choroby pomalejší. V té souvislosti ale dodali, že na dané téma je mimo jiné ještě potřeba uskutečnit klinické testy, s nimiž plánují začít ještě tento rok. 

Hlavní autor výzkumu Michael Welsh podle BBC uvedl, že i když je zatím předčasné hovořit o léčbě, jejich zjištění má potenciál v budoucnu změnit život lidí s Parkinsonovou chorobou.

„V současnosti nemáme žádnou léčbu, která by měnila progresivní průběh tohoto neurodegenerativního onemocnění,“ řekl Welsh. „To je hrozné, protože se stárnutím naší populace bude Parkinsonova nemoc stále častější,“ dodal s tím, že z toho důvodu se jedná o velmi zajímavou oblast výzkumu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 4 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.