Ke Slunci míří návštěvník od jiné hvězdy. Nově objevená kometa nepochází z naší sluneční soustavy

Na konci srpna objevil ukrajinský amatérský astronom Gennady Borisov na obloze podivnou, do té doby neznámou kometu. Chovala se tak neobvykle, že vzniklo podezření: tento objekt možná nepochází ze sluneční soustavy. Nové výpočty to potvrzují.

Kometa označená jako C/2019 Q4 (Borisov) má velmi zvláštní dráhu. Astronomové si zpočátku mysleli, že vysvětlením mohou být chyby v pozorování, pak testovali další hypotézy, ale nyní jim zbyla už jen jediná: kometa zřejmě přiletěla z míst mimo sluneční soustavu.

Dráha komety C/2019 Q4 (Borisov)
Zdroj: ESA

Jedná se teprve o druhé těleso takového původu. Tím prvním byla roku 2017 záhadná Oumuamua, u které se spekulovalo, zda by nemohla být dílem mimozemské civilizace. Oumuamua nebyla kometa, C2017 Q4 (Borisov) jí ale je: má typický ohon a její jádro je obklopeno oblakem.

V současné době se tento několikakilometrový objekt teprve blíží ke Slunci, což nabízí vědcům spoustu možností. Mohou studovat jeho složení, vlastnosti i podobu a díky tomu se dozvědět mnoho zajímavého o tom, jak vypadá vesmír za hranicemi sluneční soustavy.

Podle webu National Geographic bude pozorování poměrně snadné, protože kometa je jasná, bude tedy možné získat výrazně více informací než z temného tělesa Oumuamua. Toho si navíc vědci všimli až v době, kdy už mířilo od Slunce pryč.

Kometu bude možné zkoumat nejméně do poloviny prosince, ale možná ještě mnohem déle. „Je to první vysoce aktivní objekt, který vidíme, jenž přichází od něčeho, co se zformovalo u jiné hvězdy,“ říká astronomka Michele Bannister z Australské národní univerzity. Dodává, že zatím se kometa příliš sledovat nedá, brání tomu její pozice vůči Slunci. Lepší situace se podle ní objeví od poloviny října.

„Fantastické je, že bychom tuhle věc mohli pozorovat až rok,“ uvedl Matthew Holman z Mezinárodní astronomické unie. „Uvidíme tak kousek cizího slunečního systému. A přestože nevíme jakého, stejně je to vzrušující.“

Amatérský objev

„Objevitel komety Gennadij Borisov je amatérský astronom, který se živí jako optik. Proto nepřekvapí, že si staví vlastní dalekohledy, jako je i ten poslední o průměru úctyhodných 65 centimetrů. Za posledních šest roků už objevil sedm komet,“ popisuje Martin Gembec na webu Astro.cz.

„Svou poslední kometu objevil na ranní obloze úhlově relativně nedaleko Slunce, což jsou oblasti, kde mají stále ještě amatéři možnost komety najít,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 18 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...