Na oběžné dráze hrozila srážka evropské družice a Muskova satelitu

Evropská kosmická agentura (ESA) musela se svou družicí Aeolus provést úhybný manévr, aby předešla pravděpodobné kolizi se satelitem Starlink 44 americké společnosti SpaceX. ESA uvedla, že tak učinila poté, co jí SpaceX, patřící americkému miliardáři Elonu Muskovi, dala na vědomí, že se svým satelitem hýbat nehodlá.

Už na konci srpna přístroje oznámily, že hrozí srážka mezi Aeolem a Starlinkem 44. Riziko srážky nebylo velké, podle předpisů se ale situace musí řešit už při pravděpodobnosti kolem 1:10 000.

Ve čtvrtek 29. srpna požádala ESA společnost SpaceX, aby se situací zabývala. Ta oznámila, že není důvod cokoliv dělat. Pravděpodobnost střetu ale rostla, později se pohybovala kolem 1:600. V ESA proto naplánovali změnu oběžné dráhy své družice o 350 metrů směrem vzhůru. V pondělí těsně po poledni byl manévr proveden. Ke srážce přitom mohlo dojít jen o půl hodiny později.

Podle SpaceX byla zpočátku pravděpodobnost srážky velmi nízká, proto společnost neuvažovala o změně dráhy svého satelitu. Kvůli technické chybě systému ovšem později operátor Starlinku nezaznamenal, že se pravděpodobnost kolize zvýšila. Podle mluvčího SpaceX firma problém nadále vyšetřuje a chce najít řešení, jež by podobným situacím v budoucnu zabránilo.

Aeolus byl vypuštěn v srpnu loňského roku pomocí rakety Vega. Slouží k měření rychlosti a směru větru a pomáhá tak ke zlepšení předpovědí počasí. Provedený manévr operační plnění funkce této družice nijak neovlivní, ujistila ESA.

Starlink 44 je součástí satelitní sítě Starlink, kterou buduje SpaceX pro zajištění vysokorychlostního přístupu na internet z kteréhokoli místa na Zemi. Prvních 60 satelitů dopravila na oběžnou dráhu letos v květnu nosná raketa Falcon 9. Celou síť by v budoucnu mělo tvořit až 12 tisíc aparátů. 

Provoz nad Zemí houstne, pravidla ale chybí

Hrozící srážka podle představitele ESA Klause Merze důrazně připomněla potřebu zlepšit koordinaci mezi satelitními operátory. Kolem Země obíhá stále více aparátů, přitom zatím neexistují žádná pravidla provozu na oběžných drahách.

„Tento příklad ukazuje, že kvůli neexistenci pravidel a komunikačních protokolů závisí zamezení kolizím zcela na pragmatickém úsudku operátorů družic. Dnes je tato komunikace prováděna prostřednictvím výměny e-mailů, což je zastaralý proces, který už není životaschopný,“ řekl serveru Spacenews.com vedoucí úřadu bezpečnosti vesmírných letů v ESA Holger Krag.

„Od roku 1957 bylo při zhruba 5500 startech vypuštěno asi devět tisíc družic. Z nich je dnes funkčních kolem dvou tisíc, proto většina úhybných manévrů probíhá s úlomky družic a nefunkčními družicemi. Tento úhybný manévr byl ale odlišný. Šlo o vyhnutí aktivní družice jiné aktivní družici. Nyní je v plánu vyslání dalšího tisíce družic, což rapidně zvýší jejich počet na oběžné dráze,“ komentoval situaci internetový server Kosmonautix.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 12 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 13 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 17 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 19 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 20 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 21 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.