Na oběžné dráze hrozila srážka evropské družice a Muskova satelitu

Evropská kosmická agentura (ESA) musela se svou družicí Aeolus provést úhybný manévr, aby předešla pravděpodobné kolizi se satelitem Starlink 44 americké společnosti SpaceX. ESA uvedla, že tak učinila poté, co jí SpaceX, patřící americkému miliardáři Elonu Muskovi, dala na vědomí, že se svým satelitem hýbat nehodlá.

Už na konci srpna přístroje oznámily, že hrozí srážka mezi Aeolem a Starlinkem 44. Riziko srážky nebylo velké, podle předpisů se ale situace musí řešit už při pravděpodobnosti kolem 1:10 000.

Ve čtvrtek 29. srpna požádala ESA společnost SpaceX, aby se situací zabývala. Ta oznámila, že není důvod cokoliv dělat. Pravděpodobnost střetu ale rostla, později se pohybovala kolem 1:600. V ESA proto naplánovali změnu oběžné dráhy své družice o 350 metrů směrem vzhůru. V pondělí těsně po poledni byl manévr proveden. Ke srážce přitom mohlo dojít jen o půl hodiny později.

Podle SpaceX byla zpočátku pravděpodobnost srážky velmi nízká, proto společnost neuvažovala o změně dráhy svého satelitu. Kvůli technické chybě systému ovšem později operátor Starlinku nezaznamenal, že se pravděpodobnost kolize zvýšila. Podle mluvčího SpaceX firma problém nadále vyšetřuje a chce najít řešení, jež by podobným situacím v budoucnu zabránilo.

Aeolus byl vypuštěn v srpnu loňského roku pomocí rakety Vega. Slouží k měření rychlosti a směru větru a pomáhá tak ke zlepšení předpovědí počasí. Provedený manévr operační plnění funkce této družice nijak neovlivní, ujistila ESA.

Starlink 44 je součástí satelitní sítě Starlink, kterou buduje SpaceX pro zajištění vysokorychlostního přístupu na internet z kteréhokoli místa na Zemi. Prvních 60 satelitů dopravila na oběžnou dráhu letos v květnu nosná raketa Falcon 9. Celou síť by v budoucnu mělo tvořit až 12 tisíc aparátů. 

Provoz nad Zemí houstne, pravidla ale chybí

Hrozící srážka podle představitele ESA Klause Merze důrazně připomněla potřebu zlepšit koordinaci mezi satelitními operátory. Kolem Země obíhá stále více aparátů, přitom zatím neexistují žádná pravidla provozu na oběžných drahách.

„Tento příklad ukazuje, že kvůli neexistenci pravidel a komunikačních protokolů závisí zamezení kolizím zcela na pragmatickém úsudku operátorů družic. Dnes je tato komunikace prováděna prostřednictvím výměny e-mailů, což je zastaralý proces, který už není životaschopný,“ řekl serveru Spacenews.com vedoucí úřadu bezpečnosti vesmírných letů v ESA Holger Krag.

„Od roku 1957 bylo při zhruba 5500 startech vypuštěno asi devět tisíc družic. Z nich je dnes funkčních kolem dvou tisíc, proto většina úhybných manévrů probíhá s úlomky družic a nefunkčními družicemi. Tento úhybný manévr byl ale odlišný. Šlo o vyhnutí aktivní družice jiné aktivní družici. Nyní je v plánu vyslání dalšího tisíce družic, což rapidně zvýší jejich počet na oběžné dráze,“ komentoval situaci internetový server Kosmonautix.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 1 hhodinou

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 1 hhodinou

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 22 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...