Na oběžné dráze hrozila srážka evropské družice a Muskova satelitu

Evropská kosmická agentura (ESA) musela se svou družicí Aeolus provést úhybný manévr, aby předešla pravděpodobné kolizi se satelitem Starlink 44 americké společnosti SpaceX. ESA uvedla, že tak učinila poté, co jí SpaceX, patřící americkému miliardáři Elonu Muskovi, dala na vědomí, že se svým satelitem hýbat nehodlá.

Už na konci srpna přístroje oznámily, že hrozí srážka mezi Aeolem a Starlinkem 44. Riziko srážky nebylo velké, podle předpisů se ale situace musí řešit už při pravděpodobnosti kolem 1:10 000.

Ve čtvrtek 29. srpna požádala ESA společnost SpaceX, aby se situací zabývala. Ta oznámila, že není důvod cokoliv dělat. Pravděpodobnost střetu ale rostla, později se pohybovala kolem 1:600. V ESA proto naplánovali změnu oběžné dráhy své družice o 350 metrů směrem vzhůru. V pondělí těsně po poledni byl manévr proveden. Ke srážce přitom mohlo dojít jen o půl hodiny později.

Podle SpaceX byla zpočátku pravděpodobnost srážky velmi nízká, proto společnost neuvažovala o změně dráhy svého satelitu. Kvůli technické chybě systému ovšem později operátor Starlinku nezaznamenal, že se pravděpodobnost kolize zvýšila. Podle mluvčího SpaceX firma problém nadále vyšetřuje a chce najít řešení, jež by podobným situacím v budoucnu zabránilo.

Aeolus byl vypuštěn v srpnu loňského roku pomocí rakety Vega. Slouží k měření rychlosti a směru větru a pomáhá tak ke zlepšení předpovědí počasí. Provedený manévr operační plnění funkce této družice nijak neovlivní, ujistila ESA.

Starlink 44 je součástí satelitní sítě Starlink, kterou buduje SpaceX pro zajištění vysokorychlostního přístupu na internet z kteréhokoli místa na Zemi. Prvních 60 satelitů dopravila na oběžnou dráhu letos v květnu nosná raketa Falcon 9. Celou síť by v budoucnu mělo tvořit až 12 tisíc aparátů. 

Provoz nad Zemí houstne, pravidla ale chybí 

Hrozící srážka podle představitele ESA Klause Merze důrazně připomněla potřebu zlepšit koordinaci mezi satelitními operátory. Kolem Země obíhá stále více aparátů, přitom zatím neexistují žádná pravidla provozu na oběžných drahách.

„Tento příklad ukazuje, že kvůli neexistenci pravidel a komunikačních protokolů závisí zamezení kolizím zcela na pragmatickém úsudku operátorů družic. Dnes je tato komunikace prováděna prostřednictvím výměny e-mailů, což je zastaralý proces, který už není životaschopný,“ řekl serveru Spacenews.com vedoucí úřadu bezpečnosti vesmírných letů v ESA Holger Krag.

„Od roku 1957 bylo při zhruba 5500 startech vypuštěno asi devět tisíc družic. Z nich je dnes funkčních kolem dvou tisíc, proto většina úhybných manévrů probíhá s úlomky družic a nefunkčními družicemi. Tento úhybný manévr byl ale odlišný. Šlo o vyhnutí aktivní družice jiné aktivní družici. Nyní je v plánu vyslání dalšího tisíce družic, což rapidně zvýší jejich počet na oběžné dráze,“ komentoval situaci internetový server Kosmonautix.