Lovec života se chystá na Mars. Musí být zcela sterilní, aby život naopak nezničil

3 minuty
Mise ExoMars
Zdroj: ČT24

Do startu mise ExoMars zbývá necelý rok. Na povrch rudé planety má dopravit vozítko (rover) pojmenované Rosalind Franklinová po ženě, která se podílela na objevu DNA. Stroj se už v britské laboratoři podařilo úspěšně zkompletovat a prošel také sérií náročných testů.

Během další manipulace se ale musí dodržovat mimořádně přísné podmínky: vozítko má totiž na Marsu pátrat po stopách života, a proto nesmí ze Země odnést nic, co by mohlo výzkum ovlivnit. Dokončení roveru Rosalind Franklinová proto muselo probíhat s absolutní přesností, opatrností a ve zcela sterilním prostředí.

Hledač života

„Hlavním cílem mise je pátrání po organických molekulách na povrchu nebo spíše pod povrchem Marsu. Myslíme si, že by se tam mohly vyskytovat ve vrstvě určitého permafrostu,“ uvedl Paul Meacham, hlavní systémový inženýr mise. Vozítko k tomu bude náležitě vybavené: na Mars ponese dvoumetrový vrták, který prorazí cestu ke vzorkům z požadované hloubky.

„Budeme schopni se dostat jeden a půl až dva metry pod povrch, což je zcela jedinečné. Vědci věří, že tam je větší pravděpodobnost objevit nějaké stopy, protože svrchní vrstva je sterilizovaná kosmickým zářením,“ popsal manažer mise Pietro Baglioni.

Pojízdná laboratoř

Rover na vytipovaném místě provede vrt, vyzvedne vzorky půdy a ty následně analyzuje přímo na palubě. Kvůli přesnosti měření se ale musí už na Zemi dodržovat mimořádná opatření. „Hledáme stopy života a nechceme nedopatřením objevit něco, co jsme si přivezli, když se někdo otřel o vozidlo, kýchnul nebo něco podobného,“ vysvětluje Paul Meacham.

Uspokojivě probíhají i testy autonomního navigačního systému. Ten by měl výrazně ulehčit pohyb vozítka po povrchu planety. Podle Meachama by měl rover rozeznat, kde je jízda bezpečná a kde není. „Pokud by se pokusil přejet příliš veliký kámen, mohl by se převrátit a to by znamenalo konec celé mise,“ říká vědec.

Výzvou jsou také testy padákového systému, které se už dvakrát nezdařily. Problém přitom musí konstruktéři vyřešit co nejrychleji. Pokud by se opozdili a propásli startovací okno v červenci, museli by na další vhodný termín čekat celé dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 6 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 9 hhodinami
Načítání...