Nenoste vysoké podpatky, škodí zdraví, varuje studie českých lékařů

Dlouhodobé nošení vysokých podpatků podle studie odborníků z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy škodí kolenům a kotníkům. Experti doporučují výšku maximálně tři až čtyři centimetry. Na studii spolupracovali s univerzitou Hacettepe v turecké Ankaře, společně článek publikovali v odborném časopise PM&R Journal.

Vědci dříve hodnotili zátěž chůze na podpatcích na kolenní klouby při laboratorních experimentech, nová studie se zaměřila na zobrazení kolenní chrupavky, Achillovy šlachy a plosky nohy ultrazvukem.

„Prokázali jsme, že dlouhodobé nošení vysokých podpatků působí negativně na strukturu Achillovy šlachy a způsobuje časné artrotické změny na kolenní chrupavce. A to i u mladých žen,“ uvedl Kamal Mezian z Kliniky rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty.

Vysoké podpatky jen výjimečně

Za relativně bezpečnou považují odborníci výšku podpatku do tří až čtyř centimetrů. „Toto mírné zvýšení se doporučuje i u pacientů s bolestmi pat v důsledku přetížení, takzvanou patní ostruhou. My našim pacientkám doporučujeme nošení obuvi na vysokém podpatku pouze výjimečně při zvláštních příležitostech,“ dodal Mezian.

Odhady hovoří o tom, že obuv na vysokém podpatku nosí pravidelně až 40 procent žen v produktivním věku. Podle řady studií a experimentů tento módní fenomén podporuje ženskou přitažlivost. „Tento psychosexuální jev pravděpodobně není spojen pouze přímo s konkrétní obuví, ale také se sdruženou změnou zakřivení páteře a zvýrazněním hýžďových kontur,“ tvrdí vědci.

Dlouhodobé nošení vysokých podpatků může ale také působit nepříznivě na pohybový aparát. „Za prokázané se považuje zvýšené riziko poranění hlezna a rozvoje vbočeného palce (hallux valgus). Jsou ale předpokládány i další zdravotní důsledky, jako je chronická bolest v kříži, artróza kolenních kloubů a onemocnění Achillovy šlachy,“ popisují čeští výzkumníci.

Korporátní kultura

Často bývá nošení vysokých podpatků dáno požadavkem zaměstnavatelů. Mezian upozornil, že v Kanadě byl před dvěma roky takový přístup firem zakázán, stejně jako později na Filipínách. V poslední době se ženy ozvaly proti povinnému nošení podpatků také například v Japonsku, kde vznikla kampaň KuToo odvozená od americké MeToo. Odkazuje na dvojici japonských slov kutsu a kutsú, tedy bota a bolest. Japonský ministr zdravotnictví ale podle médií reagoval, že podpatky na pracovišti jsou „nezbytné a žádoucí“.

Podobná hnutí se objevila i v dalších zemích. V Británii v roce 2015 založila on-line petici recepční ze společnosti PricewaterhouseCoopers. Zaměstnavatel ji poslal bez platu z práce domů, protože neměla na nohou boty s podpatky v rozmezí pěti až deseti centimetrů. V roce 2016 přišlo několik hereček, včetně Julie Robertsové, na filmový festival v Cannes bez bot. O rok dříve se objevily zprávy, že na festivalu v Cannes nebyly na červený koberec vpuštěny některé ženy ve střevících bez vysokých podpatků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 1 hhodinou

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...