Nenoste vysoké podpatky, škodí zdraví, varuje studie českých lékařů

Dlouhodobé nošení vysokých podpatků podle studie odborníků z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy škodí kolenům a kotníkům. Experti doporučují výšku maximálně tři až čtyři centimetry. Na studii spolupracovali s univerzitou Hacettepe v turecké Ankaře, společně článek publikovali v odborném časopise PM&R Journal.

Vědci dříve hodnotili zátěž chůze na podpatcích na kolenní klouby při laboratorních experimentech, nová studie se zaměřila na zobrazení kolenní chrupavky, Achillovy šlachy a plosky nohy ultrazvukem.

„Prokázali jsme, že dlouhodobé nošení vysokých podpatků působí negativně na strukturu Achillovy šlachy a způsobuje časné artrotické změny na kolenní chrupavce. A to i u mladých žen,“ uvedl Kamal Mezian z Kliniky rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty.

Vysoké podpatky jen výjimečně

Za relativně bezpečnou považují odborníci výšku podpatku do tří až čtyř centimetrů. „Toto mírné zvýšení se doporučuje i u pacientů s bolestmi pat v důsledku přetížení, takzvanou patní ostruhou. My našim pacientkám doporučujeme nošení obuvi na vysokém podpatku pouze výjimečně při zvláštních příležitostech,“ dodal Mezian.

Odhady hovoří o tom, že obuv na vysokém podpatku nosí pravidelně až 40 procent žen v produktivním věku. Podle řady studií a experimentů tento módní fenomén podporuje ženskou přitažlivost. „Tento psychosexuální jev pravděpodobně není spojen pouze přímo s konkrétní obuví, ale také se sdruženou změnou zakřivení páteře a zvýrazněním hýžďových kontur,“ tvrdí vědci.

Dlouhodobé nošení vysokých podpatků může ale také působit nepříznivě na pohybový aparát. „Za prokázané se považuje zvýšené riziko poranění hlezna a rozvoje vbočeného palce (hallux valgus). Jsou ale předpokládány i další zdravotní důsledky, jako je chronická bolest v kříži, artróza kolenních kloubů a onemocnění Achillovy šlachy,“ popisují čeští výzkumníci.

Korporátní kultura

Často bývá nošení vysokých podpatků dáno požadavkem zaměstnavatelů. Mezian upozornil, že v Kanadě byl před dvěma roky takový přístup firem zakázán, stejně jako později na Filipínách. V poslední době se ženy ozvaly proti povinnému nošení podpatků také například v Japonsku, kde vznikla kampaň KuToo odvozená od americké MeToo. Odkazuje na dvojici japonských slov kutsu a kutsú, tedy bota a bolest. Japonský ministr zdravotnictví ale podle médií reagoval, že podpatky na pracovišti jsou „nezbytné a žádoucí“.

Podobná hnutí se objevila i v dalších zemích. V Británii v roce 2015 založila on-line petici recepční ze společnosti PricewaterhouseCoopers. Zaměstnavatel ji poslal bez platu z práce domů, protože neměla na nohou boty s podpatky v rozmezí pěti až deseti centimetrů. V roce 2016 přišlo několik hereček, včetně Julie Robertsové, na filmový festival v Cannes bez bot. O rok dříve se objevily zprávy, že na festivalu v Cannes nebyly na červený koberec vpuštěny některé ženy ve střevících bez vysokých podpatků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
03:31Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
11:40Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Začíná týden Nobelových cen, kvůli Trumpovi poutá pozornost ta za mír

V pondělí začíná týden vyhlašování letošních laureátů Nobelových cen. Největší pozornost médií i analytiků poutá Nobelova cena za mír, kterou v pátek 9. října oznámí norský Nobelův výbor. Loni si o toto ocenění opakovaně říkal americký prezident Donald Trump, ale výbor nakonec upřednostnil lídryni venezuelské opozice Maríi Corinu Machadovou. Ta později šéfovi Bílého domu svou zlatou medaili věnovala. Rozhodnutí nobelovských porot lze předem jen obtížně odhadnout, což obzvláště platí pro kategorie cen za mír a také literaturu.
před 13 hhodinami

VideoÚstav pro kontrolu léčiv prověřuje peptidové injekce z černého trhu

Slibují růst svalové hmoty nebo rychlou regeneraci, přitom můžou ohrozit lidské zdraví. Experti varují před peptidovými injekcemi, které nepředepisuje ani neaplikuje lékař. Na některé nelegální přípravky se teď zaměřil i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Upozorňuje, že u podobných produktů často není jasný původ ani složení.
před 15 hhodinami

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
včera v 10:00‌‌

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
3. 10. 2026‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.