První krok k cestě na Mars: Muskův Starhopper se vznesl na metanových plamenech

Společnosti SpaceX se podařilo uspět s testem lodi Starhopper. Experimentální prototyp se vznesl díky metanovému motoru Raptor do výšky přibližně 150 metrů a pak přistál. Je to důležitý krok k opakovaným letům kosmických lodí s lidskou posádkou, které by se mohly vydat i k Marsu.

Start se uskutečnil přesně podle plánů. Přistání na přibližně sto metrů vzdálené plošině už ale na sto procent nevyšlo – jedna z tlakovacích nádrží se při manévru utrhla a odletěla od zařízení. Majitel společnosti SpaceX Elon Musk přesto pogratuloval svému týmu k úspěchu. 

Starhopper je sice důležitou součástí Muskových záměrů, ale tento stroj nikam nepoletí. Jeho úkolem jsou jen drobné skoky, jež mají prověřit motory a další prvky rakety. Tomu ostatně napovídá i název, který v překladu znamená hvězdný skokan.

Videozáznam testovacího letu Starhopperu: 

Prototyp a vizualizace lodi Starship
Zdroj: SpaceX

Je tak simulací technologií pro pokročilejší model lodi, která se bude jmenovat Starship. To bude první kosmické plavidlo od dob raketoplánů, které bude schopné vyletět do vesmíru a vlastní silou pak neporušené přistát. Zapadá tak do Muskových plánů snižovat náklady na dobývání vesmíru.

Zatímco Starhopper má jen jediný motor Raptor, Starship bude mít zpočátku tři a pak až sedm vlastních. Až bude tato loď připravena, odstartuje na silné raketě nazvané Super Heavy s 31 motory Raptor. Jak loď, tak raketa budou využitelné opakovaně. Loď spojená s raketou se bude tyčit do výše 122 metrů. Vzniknou v zařízeních společnosti na Floridě i v Texasu.

Starship by se po plánovaném dokončení roku 2021 měla zpočátku vydávat na komerční lety na oběžnou dráhu – bude tam dopravovat družice. O dva roky později by už ale měla vyrazit s lidskou posádkou na cestu kolem Měsíce. SpaceX sice zatím neupřesnila, na kdy plánuje cestu této lodi k Marsu, ale její šéf Musk naznačil, že by první základna na Rudé planetě mohla začít vznikat už kolem roku 2028.

Mnohem výkonnější motor

Použité motory Raptor, které jsou stále ještě ve fázi vývoje, mají mít dvakrát větší sílu než motory Merlin, jež nyní pohánějí rakety Falcon.

Začaly vznikat už roku 2009. Zpočátku jejich vývoj platila jen společnost SpaceX, ale poslední tři roky je spolufinancuje americké vojenské letectvo. To si od nich slibuje nezávislost na ruských raketách, které dopravují posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Oproti starším generacím motorů jsou zvláštní tím, že místo obvyklé směsi kerosinu a kyslíku využívají směs metanu a kapalného kyslíku. Díky tomu mají největší poměr tahu ke hmotnosti. Platí za to ale značnou technologickou složitostí.

Létající popelnice

Nynější test navázal na červencový start, který se nepovedl. Motor Raptor se tehdy sice zažehl přesně podle plánu, po uplynutí několika sekund se ale vypnul a následně z otvoru v horní části lodě začaly šlehat vysoké plameny.

Nepovedený test lodě Starhopper
Zdroj: SpaceX

Vzhled Starhopperu je úmyslně nedůležitý, nemusí mít správnou aerodynamiku, která by byla potřebná pro let mimo atmosféru. Elon Musk proto lodi s nadsázkou přezdívá „Táta R2D2“, čímž naráží na slavného robota z filmové ságy Star Wars. Jiní komentátoři mají pro tuto loď jiné přezdívky – od létající popelnice až po vodárenskou věž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 40 mminutami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 2 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 5 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 19 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 21 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...