K Austrálii pluje obří pemzový koberec, mohl by zachraňovat korály

K Austrálii míří přirozený „koberec“ velikosti Manhattanu. Je tvořený pemzovou vyvřelinou a mohl by pomoci zachránit kriticky ohrožený Velký korálový útes, který v minulých letech kvůli klimatickým změnám z poloviny zemřel. Od hmoty u australských břehů se podle vědců očekává, že může mít pozitivní dopad na organismy, které útes tvoří, nebo s ním žijí v symbióze.

Pás pemzových úlomků o rozloze 150 kilometrů čtverečních se v současnosti pohybuje Pacifikem směrem k australskému pobřeží. O koberci lehké přírodní pěnovité sopečné vyvřeliny, velkém jako dvacet tisíc fotbalových hřišť, podala zprávu v polovině srpna dvojice Australanů, kteří do něj cestou na plachetnici bezděčně vpluli na Fidži.

Odborníci mají za to, že pemza pochází z podmořské sopky poblíž ostrovního státu Tonga, která vybuchla 7. srpna.

Pemza vzniká při rychlém zchlazení lávy. Velké pásy této plovoucí horniny se většinou utvoří, pokud se podmořský vulkán nenachází příliš hluboko. V regionu takové útvary na hladině vzniknou zhruba jednou do pěti let, uvedl geolog Scott Bryan z technologické univerzity v Queenslandu. Plovoucí pole se rozdělilo na dvě hlavní části, dodává geolog a odkazuje přitom na satelitní snímky.

„V tuto chvíli na hladině plave přes bilion kousků pemzy. Postupem času se pole rozdělí a roztrousí po oblasti,“ vysvětluje geolog. Nyní pásy sopečné vyvřeliny unáší proudy západní směrem k Fidži, patrně proplují kolem francouzského zámořského území Nová Kaledonie a ostrovního státu Vanuatu.

„Je možné, že za rok dosáhnou Austrálie, ale nevíme, zda takovou dobu vůbec vydrží,“ řekl k plovoucímu koberci křehké horniny Martin Jutzeler z tasmánské univerzity. Při cestě Pacifikem se kousky pórovité pemzy mohou stát domovem řady mořských živočichů. Jestliže pemza dopluje až do Austrálie, mohla by přispět k oživení Velkého bariérového útesu, myslí si někteří odborníci.

Věří tomu i Bryan, který na toto téma poskytl rohovor pro stanici CNN. „Budeme mít miliony a miliardy jedinců desítek různých druhů, kteří všichni dorazí najednou k našemu pobřeží. Všichni zdraví a hledající nový domov,“ uvedl v něm. Vědec věří, že tato biologická hmota by mohla pomoci korálům získat novou energii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podpora české vědy funguje, zjistil NKÚ. Daří se získávat víc evropských grantů

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.
před 4 hhodinami

Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd

Přes celou západní část Madagaskaru se táhne přerušovaný pás čistého bílého písku. Má délku přes patnáct set kilometrů, ale na šířku má jen několik stovek metrů. Jde o zcela unikátní a současně velmi podivný ekosystém. Na první pohled je zdánlivě mrtvý, ale ve skutečnosti tam žijí zvláštní formy života. Dvě dosud neznámé nyní popsal vědecký tým.
před 6 hhodinami

Astronomové objevili nejbližší obyvatelnou exoplanetu

Mezinárodní tým vědců objevil potenciálně obyvatelnou planetu vzdálenou asi 146 světelných let. Planeta s podobnou velikostí jako Země může teoreticky nabízet podmínky vhodné pro život, pokud by to ale dovolila teplota na povrchu. Nachází se totiž v oblasti, kde se může teplota pohybovat až kolem sedmdesáti stupňů pod nulou.
před 7 hhodinami

Archeologové našli důkazy o první pandemii v dějinách

Nejstarší pandemie v historii sice způsobila obří změny na třech kontinentech, ale dodnes chyběl jasný fyzický důkaz o jejích obětech. Teď ho vědci našli v masovém hrobu v Jordánsku.
před 9 hhodinami
Načítání...