K Austrálii pluje obří pemzový koberec, mohl by zachraňovat korály

K Austrálii míří přirozený „koberec“ velikosti Manhattanu. Je tvořený pemzovou vyvřelinou a mohl by pomoci zachránit kriticky ohrožený Velký korálový útes, který v minulých letech kvůli klimatickým změnám z poloviny zemřel. Od hmoty u australských břehů se podle vědců očekává, že může mít pozitivní dopad na organismy, které útes tvoří, nebo s ním žijí v symbióze.

Pás pemzových úlomků o rozloze 150 kilometrů čtverečních se v současnosti pohybuje Pacifikem směrem k australskému pobřeží. O koberci lehké přírodní pěnovité sopečné vyvřeliny, velkém jako dvacet tisíc fotbalových hřišť, podala zprávu v polovině srpna dvojice Australanů, kteří do něj cestou na plachetnici bezděčně vpluli na Fidži.

Odborníci mají za to, že pemza pochází z podmořské sopky poblíž ostrovního státu Tonga, která vybuchla 7. srpna.

Pemza vzniká při rychlém zchlazení lávy. Velké pásy této plovoucí horniny se většinou utvoří, pokud se podmořský vulkán nenachází příliš hluboko. V regionu takové útvary na hladině vzniknou zhruba jednou do pěti let, uvedl geolog Scott Bryan z technologické univerzity v Queenslandu. Plovoucí pole se rozdělilo na dvě hlavní části, dodává geolog a odkazuje přitom na satelitní snímky.

„V tuto chvíli na hladině plave přes bilion kousků pemzy. Postupem času se pole rozdělí a roztrousí po oblasti,“ vysvětluje geolog. Nyní pásy sopečné vyvřeliny unáší proudy západní směrem k Fidži, patrně proplují kolem francouzského zámořského území Nová Kaledonie a ostrovního státu Vanuatu.

„Je možné, že za rok dosáhnou Austrálie, ale nevíme, zda takovou dobu vůbec vydrží,“ řekl k plovoucímu koberci křehké horniny Martin Jutzeler z tasmánské univerzity. Při cestě Pacifikem se kousky pórovité pemzy mohou stát domovem řady mořských živočichů. Jestliže pemza dopluje až do Austrálie, mohla by přispět k oživení Velkého bariérového útesu, myslí si někteří odborníci.

Věří tomu i Bryan, který na toto téma poskytl rohovor pro stanici CNN. „Budeme mít miliony a miliardy jedinců desítek různých druhů, kteří všichni dorazí najednou k našemu pobřeží. Všichni zdraví a hledající nový domov,“ uvedl v něm. Vědec věří, že tato biologická hmota by mohla pomoci korálům získat novou energii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci přišli na to, co způsobuje myokarditidu po očkování proti covidu

Mezi nejvážnějšími zdravotními komplikacemi, jež jsou vzácně spojené s očkování proti covidu jsou srdeční problémy. Že existují, bylo popsáno mnohokrát, teď ale vědci vysvětlili, jak a proč tyto obtíže vznikají.
před 10 mminutami

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 22 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 23 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37
Načítání...